Burzy

Bělehrad 13. června (ČTK) - Studie ukázaly, že projekt společnosti Rio Tinto na těžbu lithia v Srbsku nebude mít škodlivé dopady na životní prostředí. S odkazem na tvrzení tohoto britsko-australského podniku to dnes uvedla agentura Reuters. Srbsko firmě plán na těžbu lithia za 2,4 miliardy dolarů (zhruba 55 miliard Kč) zastavilo v roce 2022 právě s argumentem, že není pro přírodu bezpečný. Pokud by firma přece jen v oblasti Jadar na západě Srbska těžit začala, mohlo by se tak pokrýt 90 procent současné potřeby lithia v Evropě. Lithium se používá mimo jiné při výrobě baterií do elektromobilů a mobilních zařízení. V mnoha velkých ekonomikách se považuje za kriticky důležitou surovinu. Srbská divize společnosti Rio zveřejnila několik environmentálních studií, které se prováděly posledních šest a půl roku. 'Výsledky vědeckého výzkumu ukazují, že projekt Jadar lze realizovat bezpečně při dodržení nejvyšších domácích a mezinárodních ekologických standardů,' komentovala výsledky analýz firma. Srbský prezident Aleksandar Vučić v lednu uvedl, že úřady chtějí s firmou Rio Tinto o projektu dál jednat. Vítá i veřejnou diskusi o tom, zda se má projekt uskutečnit. Zástupkyně těžební firmy v Srbsku Marijanti Babičová dnes uvedla, že společnost zveřejnila studie, právě aby 'obnovila veřejný dialog' o těžebním projektu. Srbská vláda těsně před parlamentními volbami v roce 2022 odebrala firmě Rio Tinto licenci na projekt. Reagovala tak na petici ekologických skupin a místních komunit, kterou podepsalo na 30.000 lidí. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že důl znečistí vodní zdroje a způsobí další škody na životním prostředí v Srbsku. Země je přitom už teď jedním z nejvíce znečištěných regionů Evropy. vjn spr

Oslo 11. června (ČTK) - Těžařská společnost Rare Earths Norway objevila největší prokázané ložisko vysoce ceněných kovů vzácných zemin v Evropě. To může znamenat přelomový okamžik pro Norsko i pro celý region, uvedl dnes server zpravodajské televize CNBC. Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů, používají se třeba ve výrobě elektromobilů nebo vojenského vybavení. Jejich největším světovým producentem je Čína. Evropa je závislá na dovozu těchto kovů. Očekává se, že poptávka po nich se v příštích letech bude zvyšovat kvůli růstu počtu elektromobilů a obnovitelných zdrojů energie. Společnost Rare Earths Norway uvedla, že v komplexu Fen na jihovýchodě země, více než 200 kilometrů jihozápadně od Osla, je 8,8 milionu tun celkových oxidů vzácných zemin (TREO) s přiměřenou perspektivou ekonomické těžby. Z toho 1,5 milionu tun souvisí s magnety, které lze využít v elektromobilech a větrných turbínách. Tento objev zastiňuje i obrovské ložisko nalezené v loňském roce v sousedním Švédsku. Cílem EU je, aby do roku 2030 bylo možné v regionu vytěžit alespoň deset procent kovů vzácných zemin, které unie potřebuje. Rare Earths Norway doufá, že k tomuto cíli přispěje. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvedla, že současná nabídka těchto kovů nedosahuje úrovně potřebné k transformaci energetického sektoru. Důvodem je poměrně vysoká geografická koncentrace produkce mnoha prvků důležitých pro energetickou transformaci. Odhaduje se, že Čína se na celosvětové těžbě kovů vzácných zemin podílí 70 procenty a na jejich zpracování 90 procenty. Rare Earths Norway očekává, že průzkumné práce v komplexu budou pokračovat. Na příští měsíc jsou naplánovány další vrty. Firma dodala, že pracuje na tom, aby první etapa rozvoje těžby byla dokončena do roku 2030. Do skupiny kovů vzácných zemin patří 17 nerostů. Jsou to převážně prvky ve spodní části Mendělejevovy tabulky, mezi které patří třeba neodym, praseodym, europium či terbium. Některé z nich se používají například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory. Jiné hrají nezastupitelnou roli při výrobě laserů, magnetů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy nebo při výrobě systémů k produkci energie z obnovitelných zdrojů. irl spr