Reuters: Automobilový sektor se obává krize kvůli nedostatku kovů vzácných zemin
Berlín/Detroit (USA) 9. června (ČTK) - Mezi globálními automobilkami panují obavy, že omezování vývozu kovů vzácných zemin z Číny povede k nové krizi v globálním dodavatelském řetězci. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Kovy vzácných zemin jsou pro automobilový sektor důležitou surovinou, používají se například k výrobě magnetů.
"Celý automobilový průmysl se nachází v naprosté panice," řekl šéf německé firmy na výrobu magnetů Magnosphere Frank Eckar. "Jsou ochotni zaplatit jakoukoliv cenu," dodal.
Automobilový průmysl se obává, že situace by mohla vyústit ve třetí velký šok v dodavatelském řetězci za posledních pět let. V letech 2021 až 2023 narušil výrobu v odvětví nedostatek čipů a v roce 2020 si uzavírky továren vynutila pandemie covidu-19.
Evropské sdružení dodavatelů automobilového průmyslu CLEPA minulý týden uvedlo, že někteří evropští výrobci automobilových součástek už v reakci na omezení vývozu kovů vzácných zemin z Číny pozastavují produkci. Poukázalo v této souvislosti na pomalé schvalování vývozních povolení čínskými úřady.
Čínské ministerstvo obchodu v sobotu oznámilo, že Čína je ochotna urychlit schvalování licencí pro vývoz kovů vzácných zemin do Evropské unie. Americký prezident Donald Trump minulý týden v pátek prohlásil, že čínský prezident Si Ťin-pching souhlasí s obnovením dodávek kovů vzácných zemin do Spojených států. Dnes by měli vysocí představitelé USA a Číny o obchodních otázkách jednat v Londýně.
Dnešní automobily využívají kovy vzácných zemin v desítkách součástek, například v zrcátkách, olejových čerpadlech, stěračích či brzdových senzorech. Čína se podle poradenské společnosti AlixPartners podílí zhruba 70 procenty na globální těžbě kovů vzácných zemin a zhruba 90 procenty na produkci slitin kovů vzácných zemin a magnetů. Průměrný elektromobil podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) obsahuje zhruba půl kilogramu kovů vzácných zemin, zatímco u vozů se spalovacím motorem je to zhruba čtvrt kilogramu.
Automobilky se snaží snížit svou závislost na Číně hledáním alternativních zdrojů kovů vzácných zemin či vývojem magnetů, které se bez těchto kovů obejdou. Potrvá ale ještě roky, než tyto iniciativy zajistí výrobcům aut materiály v potřebném množství, píše Reuters. "Je to o hledání alternativních řešení (mimo Čínu)," uvedl Joseph Palmieri, který má na starosti řízení dodavatelského řetězce ve firmě na výrobu automobilových součástek Aptiv.
Magnety bez kovů vzácných zemin vyvíjí například americká společnost Niron, která získala přes 250 milionů dolarů (zhruba 5,4 miliardy Kč) od investorů, mezi něž patří například automobilky General Motors a Stellantis. "Vidíme výrazný posun v zájmu investorů a zákazníků (po omezení čínského exportu)," uvedl šéf podniku Jonathan Rowntree. Společnost Niron plánuje výstavbu továrny za miliardu dolarů, která by měla zahájit produkci v roce 2029.
pmh spr
Čína je čtvrtým měsícem v deflaci, v květnu ceny meziročně klesly o 0,1 procenta
Peking 9. června (ČTK) - Čína je čtvrtým měsícem v deflaci, v květnu tam spotřebitelské ceny klesly meziročně o 0,1 procenta, což je stejné tempo jako v dubnu. Oznámil to dnes čínský statistický úřad. Zrychlil přitom pokles cen potravin. Země kromě vleklého útlumu na trhu bydlení čelí v poslední době obchodním sporům se Spojenými státy. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,2 procenta, zatímco v dubnu o 0,1 procenta vzrostly.
Meziroční pokles cen pro spotřebitele byl nepatrně mírnější, než se čekalo. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že ceny meziročně klesnou o 0,2 procenta. K poklesu cen přispívá slabší domácí poptávka a rovněž obavy o pracovní místa.
Pokud by se nebraly v úvahu potraviny, pak ceny zůstaly v květnu druhý měsíc beze změn. Zvýšily se ceny bydlení, odívání, zdravotní péče nebo vzdělání, klesaly naopak ceny za dopravu. Ceny potravin meziročně klesly o 0,4 procenta po poklesu o 0,2 procenta v dubnu a klesají už čtyři měsíce. Například americký kavárenský řetězec Starbucks od úterý v Číně zlevní některé své nápoje.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a pohonných hmot, dosáhla 0,6 procenta. Je tak nejvyšší od ledna. V předchozích dvou měsících činila 0,5 procenta.
Zrychluje pokles cen výrobců, kde je nyní deflace nejhorší za 22 měsíců. Meziročně pokles výrobních cen v květnu činil 3,3 procenta, v dubnu to bylo 2,7 procenta. Ekonomové se domnívají, že deflační tlaky se v čínské ekonomice nějaký čas udrží. Na květen čekali meziroční pokles výrobních cen o 3,2 procenta.
Nejistota kvůli celní válce se Spojenými státy a slabá domácí spotřeba zhoršují celkovou náladu a podporují očekávání dalších politických stimulů v boji proti deflačním tlakům.
"Cenová válka v automobilovém sektoru je dalším signálem ostré konkurence, která tlačí ceny dolů. Znepokojují mě také ceny nemovitostí, které v posledních měsících po období stabilizace obnovily klesající trend,“ řekl hlavní ekonom společnosti Pinpoint Asset Management Č'-wej Čang.
Pokles aktivity v čínských továrnách zvýrazňuje dopad amerických cel na tuto asijskou velmoc, která je stále největším výrobním centrem světa. Pomaleji z toho důvodu roste i sektor služeb. Jednání o vzájemném obchodě mezi USA a Čínou dnes v Londýně obnoví delegace obou zemí.
Americký prezident Donald Trump si minulý týden volal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, hovořili jak o obchodních vztazích, tak například o strategických surovinách. Jejich významným dodavatelem je právě Čína, zejména co se týče kovů vzácných zemin. Ty se používají zejména v elektronice či automobilovém průmyslu. Klíčové otázky ale prezidenti ponechali až na další jednání.
spr
DALŠÍ ZPRÁVY
