Kultura

Praha 3. prosince (ČTK) - Po Paříži a Římě se poslední dílo fotografa Josefa Koudelky Ruiny představí od středy 4. prosince do konce března příštího roku v pražském Uměleckoprůmyslovém museu. Fotografický soubor antických památek autor zachytil v letech 1991 až 2017 z více než dvou set míst v celém Středomoří. Světově proslulý fotograf z jihomoravských Boskovic dnes expozici představil v Praze. "Můj čas je omezen, cítil jsem to celý život. Chvála pánubohu. Je mi teď 86 let, jak jsem málo inteligentní, rozuměl jsem tomu, že když jsem zdravý a cítím se dobře, musím dělat, co mě nejvíc zajímá. A co mě nejvíc zajímá, je fotografování," řekl Koudelka. Při snímání antických ruin Koudelka navštívil dvacet zemí Evropy, Blízkého východu a severní Afriky. Například ve Francii, Itálii, Řecku, Turecku, Sýrii, Izraeli, Jordánsku, Egyptu či v Maroku a Alžírsku zkoumal, co dodnes přetrvalo z dob starověkého Řecka a římského impéria. Ukazuje, jak lidský důmysl, stavební um i výsledek otrocké práce dokázaly po dvě tisíciletí vzdorovat zubu času. A také současnou krajinu poznamenanou konflikty či průmyslem. Monumentální panoramatické snímky mají černobílé provedení. "Ruiny završují v tvorbě Josefa Koudelky vztah člověka a kamene," řekl kurátor Tomáš Pospěch. Na snímcích nejsou přítomni turisté ani turistická infrastruktura jako stánky či oplocení. Cyklus Ruiny je součástí souboru dvou a půl tisíc snímků, které autor střídavě žijící v Paříži a v Praze, věnoval Uměleckoprůmyslovému museu. Součástí daru byly i dřívější Koudelkovy fotografické cykly Invaze, Začátky, Experimenty, Divadlo, Cikáni, Exily, Panorama. "V této zemi jsem se narodil. Myslím, že je normální, aby co jsem udělal, zůstalo tady," řekl Koudelka. Další díla byla určena brněnské Moravské galerii a Národnímu muzeu. Ucelenou výstavní podobu získaly Ruiny v roce 2020 na výstavě v pařížské národní knihovně a pozdější římské výstavě. K současné výstavě připravilo studio Najbrt katalog s názvem Ruiny, podílel se na ní kurátor výstavy Tomáš Pospěch a francouzský archeolog Alan Schnapp. Jiným Koudelkovým nedávným počinem byly snímky betonové zdi mezi Izraelem a pásmem Gazy. Koudelka přitom řekl, že načas přestal pracovat po příchodu digitální fotografie. „Hlavně proto, že všichni začali fotografovat,“ uvedl Koudelka. „Vím, že se fotografie mění, a není to nic špatného. Naopak jsem rád,“ řekl Koudelka. Výstavu Ruiny muzeum pořádá ve spolupráci s Josef Koudelka Foundation a světovou agenturou Magnum Photos. Potrvá do 30. března 2025, součástí je několik komentovaných prohlídek. Koudelka po okupaci Československa v srpnu 1968, kterou neopakovatelně zachytil jako fotograf samouk, odešel do zahraničí na pozvání prestižní agentury Magnum Photos. Získal azyl v Británii, přestěhoval se do Paříže, v roce 1987 získal francouzské občanství. Do vlasti se mohl vrátit až po pádu komunistického režimu.. ani rot

Praha 2. prosince (ČTK) - V soutěži Cena Víta Brandy 2024, která oceňuje změny ve veřejném prostoru, získala dnes hlavní cenu Štvanická lávka, jež propojuje pražský Karlín a Holešovice. ČTK to oznámili pořadatelé soutěže. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo 55 projektů z celé ČR, do užší nominace postoupilo 16 projektů. "Jedním z cílů Ceny Víta Brandy je zviditelňovat zdařilé a hodnotné zásahy do veřejného prostoru s významným pozitivním dopadem na pohyb pěšky, na kole a veřejnou dopravou," uvedl Jaroslav Martinek, jednatel spolku Partnerství pro městskou mobilitu, který soutěž organizuje. Projekty nominované na hlavní cenu podle ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (za STAN) jasně demonstrují, kam se vnímání úprav veřejného prostoru v Česku posunulo. "Podpora udržitelné dopravy a začlenění dopravních staveb do veřejného prostoru výrazně zlepšují kvalitu života ve městech. Pěší a cyklistická doprava snižují zátěž na životní prostředí a přispívají k přívětivému prostředí pro obyvatele," dodal. Cena Víta Brandy oceňuje projekty, které spojují technické řešení s estetikou a udržitelností. "Dopravní stavby mohou být nejen funkční, ale i přínosem pro veřejný prostor, jak ukazuje třeba Štvanická lávka v Praze a další oceněné nebo nominované projekty," podotkl Kulhánek. Porota se shodla na tom, že stavby by neměly plnit jen technickou, ale i estetickou funkci. "Když jsem se díval na fotku realizované stavby (Štvanické lávky), měl jsem pocit, že se dívám na její počítačovou vizualizaci. Až posléze mi došlo, že ta stavba tady už stojí," uvedl porotce Petr Velička. Zvláštní cenu za opatření pro chodce obdržela lávka pro pěší přes kolejiště nádraží v Chebu, zvláštní cenu zaopatření pro cyklisty cyklostezka Bevlava v Horní Lidči na Vsetínsku, zvláštní cenu za nerealizovaný návrh dočasná pěší zóna v Táboře a zvláštní cenu za přínos v regionu Hub 123 - sdílený prostor pro rozvoj v Uherském Hradišti. Projekty posuzovala odborná devítičlenná porota složená ze zástupců organizací zaměřených na tematiku dopravy, architektury, urbanismu, krajinářské architektury, výtvarného umění a ochrany životního prostředí. fd rdo