Kultura

Litoměřice 31. října (ČTK) - Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích vystavuje současnou i starší tvorbu malíře a grafika Milivoje Husáka. Otisk autora je nejen na vystavených obrazech a dílech, sám se na přípravách výstavy intenzivně podílel. Umělec nedávno onemocněl, proto se dnes nemohl zúčastnit vernisáže. Kurátor Aleš Filip ČTK řekl, že návštěvníkům nic nevzkázal, podle něj je vzkazem jeho ojedinělá tvorba. V první části výstavy se návštěvníci seznámí s umělcovou pozdně ranou tvorbou. "Nejsou to jeho úplné začátky, protože Milivoj Husák měl první výstavu již v roce 1975 a tady se ocitáme až o deset let později," řekl Filip, podle kterého autor dlouho hledal svůj výraz. Našel ho zhruba ve věku pětatřiceti let. Při vstupu do výstavních prostor jsou díla iluzivní figurace. "Tím tématem je vlastně skoro vždycky letící figura ovládána vyššími silami," přiblížil kresby Filip. Husák se inspiroval jednak existencionalismem a jednak barokem, kterého je velkým ctitelem. Druhá část děl vznikala od konce 90. let do současnosti. Husák zcela změnil přístup k tvorbě a namísto iluzivní figurace začal pracovat na dílech, která nazval emotivní geometrie. "On se snaží dobrat se prazákladu lidské zkušenosti," řekl kurátor s tím, že umělec pracoval se symboly světla a tmy, čtyř živlů, ticha, mlčení či oběti. "Není to zcela čistě abstraktní, protože jsou tam vždycky odkazy na něco konkrétního," uvedl Filip. Na jednom z děl jsou třeba otisky dlaní, další symbolizují ústa. Ke tvorbě Husák využíval specifické materiály jako popel či uhel. Hledání světla v úplné tmě pak autor znázornil černým grafitem na matném černém podkladu, kdy grafitová část vystupuje pouze při pohledu z určitého úhlu. Malíř a univerzální výtvarný umělec Milivoj Husák se narodil v roce 1950 v Turnově a v současnosti žije v Lelekovicích u Brna. Uměleckou průpravu získal v 60. a 70. letech, aby v dalších desetiletích vynikl jako brilantní kreslíř a malíř. Jeho rozsáhlá tvorba, která přesáhla i do dalších výtvarných sfér a zahrnuje desítky realizací v oboru scénografie, grafického designu, sakrálního i komemorativního umění, má velmi příznivou odezvu nejen mezi odbornou, ale i laickou veřejností. Název výstavy Dvojí tělo odkazuje na dualismus těla a duše, látky a formy, případně i na jeho dvě hlavní tvůrčí období - figurativní a nefigurativní. Zájemci ji mohou navštívit od 1. listopadu do 26. ledna. trs kš

Zubrnice (Ústecko) 28. října (ČTK) - Příběh starého hřbitova dávají dohromady ve skanzenu v Zubrnicích nedaleko Ústí nad Labem. Náhrobky původních německy mluvících obyvatel vyproštěné z místa, kde stával mlýn, instalovali kolem kostela. Chybějící desky nahradily odkazy na předválečnou historii regionu. Hotovo ještě není, střípky mozaiky pestrých dějin příhraničí se dál skládají, řekl ČTK Karel Konopka ze skanzenu. Se záchranou náhrobků ze zbořeniště mlýna v Zubrnicích začal bývalý ředitel skanzenu František Ledvinka. V 90. letech svépomocí několik náhrobků z tohoto místa odvezl. V roce 2021 pokračoval ve vyprošťování kusů náhrobků Konopka s partou brigádníků. Odstranit museli nálety, odvalit kameny. Následně se náhrobky nakrátko ocitly přímo na ulici před muzeem v Ústí nad Labem jako předzvěst otevření stálé expozice Naši Němci. "Vrtalo mi pak hlavou, jak interpretovat nález pro návštěvníky. Od počátku jsem tušil, že to bude na platformách nápisových tabulek," uvedl Konopka. Proces záchrany nakonec spojil rozlomený náhrobek. Jeho první část se našla v 90. letech a druhá v roce 2021, rozlomen byl v roce 1968. "Začátek příběhu nám dlouho chyběl. Letos na jaře ústecký archivář Petr Karlíček na moje dvouleté žadonění projel farní knihy a zjistil, že v roce 1884 bylo vydáno povolení k založení hřbitova a za velké slávy litoměřického biskupství byl hřbitov vysvěcen v roce 1887," uvedl Konopka. Po odsunu původních obyvatel začal být hřbitov trnem v oku těch nových. V roce 1968 dostal tehdejší městský národní výbor v Zubrnicích dotaci od Ústí nad Labem 140.000 korun na likvidaci hřbitova. "Dočetli jsme se v archivu, že k tomu byla použita těžká technika. Náhrobky skončily na skládce, některé si mohli lidé koupit jako stavební materiál," uvedl Konopka. Většina nápisových desek byla při demolici zničena. "Je to kus historie, kterou dáváme dohromady, a to i díky náhrobkům. V dvoumetrové vrstvě jich řada leží ještě na místě, proto naše práce ještě nekončí," řekl. Do budoucna by rád, aby se připomínka na hřbitov objevila i na jeho původním místě. fir gcm