Zlatovna Zprávy Kultura

SEZNAM PŘEHLED

Kultura

Aktuální cena zlata o hmotnosti 1 Oz /unce/
fyzicky nealokovaného je v USD nyní
3293,4 $
Kurz USD: 22,04 Kč (ČNB).
Aktuální cena stříbra o hmotnosti 1 Oz /unce/
fyzicky nealokovaného je v USD nyní
33 $
Stříbrné mince a slitky jsou zatíženy DPH 21%.
Zlatnictví má dlouhou a bohatou historii, která sahá tisíce let do minulosti, a zlaté šperky dodnes představují symbol bohatství, prestiže a osobního zabezpečení. Klenotnický průmysl dnes hraje důležitou roli v celosvětové ekonomice a každoročně se v něm zpracují stovky tun zlata. Největší trh se zlatými šperky se nachází v Indii, kde má zlato jedinečný kulturní a společenský význam. Zlaté šperky zde nejsou jen ozdobou, ale také finančním zabezpečením a důležitým součástí rodinných tradic. Pro indické rodiny je zlato nedílnou součástí života a slouží jako viditelné věno, které nevěsta přináší do manželství. Zlaté šperky, jako jsou náramky, náhrdelníky a prsteny, mají symbolickou roli, představují stabilitu, bohatství a sociální postavení rodiny. Během svatebních obřadů je tradicí, že nevěsta je ověšena zlatými šperky, které jí poskytují finanční zajištění a posilují ekonomické zabezpečení rodiny.

Vedle Indie mají zlaté šperky i významnou roli v mnoha dalších kulturách, jako například na Blízkém východě nebo v Číně, kde jsou zlaté šperky tradičně spojovány s blahobytem a štěstím. Ve světě luxusu pak zlaté šperky tvoří základ produkce známých značek, jako jsou Cartier, Tiffany & Co. nebo Bulgari. Některé z nejslavnějších zlatých šperků patří mezi umělecké artefakty, například zlatá maska faraona Tutanchamona, která je vyrobena z ryzího zlata a představuje jeden z nejvýznamnějších symbolů starověkého Egypta.

Zajímavostí je, že během dějin byly vytvořeny mnohé slavné umělecké artefakty z ryzího zlata, jako například římské a řecké zlaté koruny, keltské zlaté torques, byzantské ikony a renesanční zlatnické práce, které dnes nalezneme v předních světových muzeích. Zlaté šperky byly vždy nejen dekorativními předměty, ale také nositeli kulturního dědictví, symbolů a poselství, které odrážely hodnoty a mocenské ambice civilizací po tisíciletí.
Historickým městem roku 2024 v Ústeckém kraji je Česká Kamenice
Česká Kamenice (Děčínsko) 21. března (ČTK) - na Děčínsku. Cenu získala za péči o památky, veřejný prostor, boj s vizuálním smogem, podporu kultury a turistiky.
Loutkářské muzeum otevřelo expozici pro nevidomé a slabozraké návštěvníky
Chrudim 21. března (ČTK) - Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi dnes otevřelo malou expozici, kde mohou návštěvníci objevit kouzlo loutkového umění hmatem.
Jedinečnost lidových krojů severního Horácka tkví v používání doma tkaných látek
Nové Město na Moravě (Žďársko) 20. března (ČTK) - Jedinečnost lidových krojů severního Horácka tkví v použitých látkách.
V následujícím týdnu začne příprava instalace varhan do katedrály sv. Víta
Praha 20. března (ČTK) - V následujícím týdnu by se u katedrály svatého Víta na Pražském hradě měla začít chystat instalace nových varhan, na které se za téměř deset let ve sbírce sešlo více než 106 milionů korun.
Brněnská Kraví hora má novou sochu mimozemšťana od Václava Kostohryza
Brno 20. března (ČTK) - U brněnské hvězdárny hledá své druhy další ztracený mimozemšťan. Sochu Fegurda dnes odhalil v parku na Kraví hoře její autor Václav Sigurson Kostohryz.
MUO otevřelo výstavu Dobeše, průkopníka kinetického a konstruktivistického umění
Olomouc 20. března (ČTK) - Muzeum umění v Olomouci otevřelo retrospektivní výstavu průkopníka světového kinetického a konstruktivistického umění Milana Dobeše.
V New Yorku se vydražila korejská nádoba z 18. století za 104 milionů korun
Soul 20. března (ČTK) - Korejská nádoba pocházející z 18. století se v newyorské aukční síni Christie's vydražila za 4,1 miliardy wonů (přes 64 milionů Kč).

Kultura v kostce

Ve vodní elektrárně v Miřejovicích funguje i jedna z prvorepublikových turbín
Miřejovice (Mělnicko) 18. března (ČTK) - V malé vodní elektrárně v Miřejovicích funguje i jedna z původních prvorepublikových turbín, takzvaný typ Francis. Další čtyři turbíny typu Kaplan jsou moderní, avšak mají kryt, který zapadá do interiéru památkově chráněné budovy, řekl při dnešní prohlídce vodní elektrárny její strojník Pavel Chaloupka. V elektrárně působil i jeho otec a nyní i jeho syn. Zajímavostí, která je u elektrárny k vidění na již vyřazených částech, je původní převod patentovaný značkou Citroën. "Minimálně se opotřebovává, protože síla je rozložená po celé ploše převodu," popsal Chaloupka. Navíc originální tvar šípového převodu je dodnes součástí znaku Citroënu. Jeden z převodů dosud slouží v původní sestavě. Nahradit původní stejnými nebylo při rekonstrukci podle strojníka možné, protože žádná česká společnost takové vyrobit nedokázala. Nové turbíny umožňují provoz bez převodovky. Miřejovická vodní elektrárna je v provozu od roku 1929 a měla zásadní roli v elektrifikaci oblasti. Sloužila zpočátku nejen jako výrobna, ale i jako rozvodna. Její celkový výkon činil 3,5 MW. Navázala na již dříve zbudovaný jez a plavební komory. Po rekonstrukci dokončené v roce 2012, při níž turbíny, které už nebylo možné opravit, nehradily nové, se její instalovaný výkon zvýšil na 5,5 MW. Téměř bez přerušení provozu funguje dodnes a právě historická turbína zvládla fungovat i během loňských povodní. V ČR je aktuálně 1467 malých vodních elektráren, které jsou připojené do elektrické sítě. Jde o elektrárny s instalovaným výkonem nižším než deset megawatt (MW). Ročně vyrobí přes 1,1 miliardy kilowatthodin, což odpovídá celkové roční spotřebě elektřiny v Karlovarském kraji. V tuzemsku mají dlouhou tradici. Rozvoj spustil zákon z roku 1919, který prohlásil jejich výstavbu za veřejný zájem. O 11 let později bylo v Československu evidováno 15.638 hydroenergetických zdrojů s celkovým výkonem 234,5 MW. V roce 2014 pak činil celkový výkon 328,8 MW a předloni asi o 16 MW více, což představuje růst o pět procent za deset let. Podle předsedy Cechu malých vodních elektráren Vladimíra Zachovala se provozovatelé vodních elektráren potýkají s řadou předsudků, například ohledně dopadu na přírodu. "Přestože některé z nejvhodnějších lokalit jsou již využity, stále existuje prostor pro jejich efektivnější využití. Při rozumném přístupu příslušných orgánů a organizací by bylo možné zvýšit spád úpravami nad i pod elektrárnami a zároveň navýšit instalovaný výkon," řekl Zachoval. Dodal, že kromě toho je k dispozici mnoho lokalit, například s menším spádem, které by bylo možné využít ve středních a vyšších úsecích řek. Na sobotu 22. března připadá světový Den vody. Pro veřejnost se otevřou malé vodní elektrárny na více než 70 místech po celé ČR. Podrobný přehled je na www.DenVody.eu. sbe hj
Česká pošta vydává pro Expo 2025 dva archy známek, vznikla také píseň
Praha 13. března (ČTK) - Ke světové výstavě Expo 2025 a české účasti na ní vydá Česká pošta dva aršíky poštovních známek. Zároveň pro český pavilon vznikla oficiální píseň nazvaná René a Kvído jedou na Expo, jejíž text odkazuje na maskota české účasti, kterým je postavička René. Dnes o tom informovali zástupci České pošty a také zpěvačka Karolína Neuvirthová Gudasová, která napsala a nazpívala píseň. První známku pošta věnovala českému národnímu pavilonu a jeho symbolům. Druhá známka s motivy secesních plakátů Alfonse Muchy využívá malířovu popularitu v Japonsku. Vznikla ve spolupráci s Mucha Foundation, partnerem české účasti, uvedl Martin Holý, který v České poště vede tvoru známek. Aršíky pošta vydá v počtu 23.000 a 26.000 kusů a budou dostupné od 16. dubna. Dotisk pošta neplánuje. Známky výtvarně zpracoval Adam Hoffmeister. Na ty s motivy Muchy využil jeho zobrazení čtyř ročních období, na známkách nechybí Muchův podpis. "Jsou to vždycky šachy, aby se to kompozičně vydařilo a obraz byl čitelný," řekl ČTK Hoffmeister. Práci měl i s druhou známkou, na níž se kombinuje pohled na český pavilon s jeho maskotem, jímž je postavička René. Česká pošta dosud vydala známky nebo jejich aršíky k sedmi světovým výstavám, konkrétně pro Expo 1958 v Bruselu, 1967 v Montrealu, 1970 v Ósace, 1992 v Seville, 2010 v Šanghaji, 2015 v Miláně a 2020 v Dubaji. "Letošní vydání tak bude již osmou emisí," řekl Holý. Světle zelený maskot René má bachratý tvar, šest očí, více končetin, jde o vesmírnou bytost. Odkazuje na skleněné plastiky výtvarníka René Roubíčka z 50. a 60. let 20. století. Píseň nazvaná René a Kvído jedou na Expo propaguje světovou výstavu nejmladší generaci. Jde vůbec o první oficiální song české účasti na Expo. Na hudbě a textu se podílela herečka a zpěvačka Neuvirthová Gudasová s dalšími autory. Námětem se stala věda, hudebním žánrem je korejský pop, populární v japonské kultuře. V českém pavilonu bude píseň znít v češtině, klip bude opatřen japonskými a anglickými titulky. Text písně pojednává o vynálezech. "Můžeme zábavnou formou edukovat děti, rodiče o tom, co Expo je," řekla dnes Neuvirthová Gudasová, která před deseti lety získala Thálii za roli v muzikálu plzeňského divadla Probuzení jara. Dětem a žákům základních škol bude Expo prezentovat také projekt Petry Čihákové Knihy trochu jinak. Čiháková dnes přirovnala Expo, které se koná jednou za pět let, k olympiádě se čtyřletým intervalem. Expo má podle ní širší záběr a děti by o něm měly vědět, doplnila. Podle generálního komisaře české účasti Ondřeje Sošky se nezapomnělo ani na dospělé a na současné technologie. "Máme vyvinutou také aplikaci české účasti s detaily o kalendáři akcí a o programu," uvedl komisař. Organizátoři české účasti zatím nepředstavili módní kolekci či uniformu pro český pavilon, má se to stát do konce března. Pracuje na ní držitel ceny Grand designér 2024 Jan Černý, který také navrhl kolekci pro loňskou českou olympijskou výpravu. ani ptd
SEZNAM PŘEHLED
Archeologové na zámku Pardubicích objevili gotickou zeď i otisky psích tlapek
Archeologové na zámku Pardubicích objevili gotickou zeď i otisky psích tlapek
Archeologové našli v klášteře Rosa Coeli hroby i důkazy stavebního vývoje
Archeologové našli v klášteře Rosa Coeli hroby i důkazy stavebního vývoje
Komentované prohlídky i řemeslné ateliéry připomenou výročí Prašné brány
Komentované prohlídky i řemeslné ateliéry připomenou výročí Prašné brány
U Vřídelní kolonády v Karlových Varech roste socha Krasavec z vřídlovce
U Vřídelní kolonády v Karlových Varech roste socha Krasavec z vřídlovce
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
ODEBÍREJTE ZPRAVODAJ
Je zdarma. Zasíláme upozornění, které jsou pro vás důležité. Vaše schránka bude obsahovat vždy klíčové informace. Ve svém mobilním zařízení budete mít k novinkám přístup kdekoliv budete. S námi budete mít rychle přehled o všem co se děje. Náš zpravodaj odebírá 60.000 investorů v Čechách i na Slovensku. Zařaďte se mezi ně. Odběr lze kdykoliv odhlásit.