Kultura

Hrad Loket na Sokolovsku v poslední den letošního roku otevře Kulturní a kreativní centrum (KKC). Jeho výstavba a vybavení trvaly rok a stály 50 milionů korun, které z větší poloviny pokryla dotace od ministerstva kultury, řekla ČTK ředitelka hradu Jana Těžká. Cílem nového centra je představení tradičních řemesel Loketska propojujících díky moderním postupům historii se současností. Hlavním tématem lokálních řemesel je porcelán a vystavena je ho zhruba tisícovka kusů v různých tvarech, dekorech, barevných kombinacích a vzorech. Různí se i formy jeho zpracování. Zajímavostí je lustr tvořený porcelánovými litofaniemi, tedy průsvitnými reliéfními obrazy. 'Prezentujeme zde modrotiskové raznice, prezentujeme také ručně vyšívané hedvábné šátky, různé vzory a tvary perníkových forem a loketský šperk,' popsala ředitelka expozici, která je doplněna i informačními panely a možností kreativních dílen. Ty mohou nově návštěvníci hradu zažít denně od 13:00 do 16:00. Kreativní a kulturní centrum bude otevřeno ve stejném režimu jako celý hrad Loket. Součástí vstupného je i vstup do sklepení a historické části hradu a výstup na věž. Opravy a vybavení prostorů KKC dotačně podpořilo ministerstvo kultury z Národního plánu obnovy částkou 32 milionů korun. Deseti miliony se na zaplacení stavebních úprav podílelo město Loket, které je i majitelem objektu hradu. Hrad Loket funguje v režimu neziskové organizace a zbylých osm milionů, které do vzniku KKC vložil z vlastních zdrojů, získal podle Těžké z přebytku hospodaření v minulých letech. Hrad nemá žádné příspěvky z rozpočtů města, státu nebo kraje, veškeré provozní výdaje i personální náklady hradí z vybraného vstupného. Stavební práce začaly v lednu a dokončeny byly v září a vybavení prostoru KKC bylo zahájeno v červnu a dokončeno v prosinci, doplnila ředitelka. KKC vzniklo opravením místností v původním dezolátním stavu ze 70. let minulého století. 'Je to část prostor severního paláce, původní restaurace hradu, kuchyně a vinárna. Tam se vybouraly příčky, prostor se vyčistil a otevřel,' uvedla Těžká. Hrad Loket je v posledních letech pravidelně nejnavštěvovanější pamětihodností Karlovarského kraje. Loni prošlo jeho branami přes 161.000 návštěvníků. Letos bude toto číslo podle ředitelky ještě téměř o 2000 vyšší. Do budoucna si vedení města i správa hradu od vzniku KKC slibují zvýšení turistické atraktivity hradu i regionu pro návštěvníky z Česka i zahraničí. wen gcm

Škapulíře, hromové kameny či trouby na rozhánění mračen patří mezi exponáty nové výstavy muzea v Turnově. Zaměřená je na magické praktiky a ochranné rituály předků. Předměty, které na výstavě jsou, sloužily k ochraně stavení, rodiny nebo zdraví, řekla dnes ČTK etnoložka Michaela Havelková, která výstavu připravila s Václavem Holasem. V Kamenářském domě začne výstava "Ochránci – Magické praktiky k ochraně domu a hospodářství" tento čtvrtek a potrvá do 1. března. "Vypráví o světě pověr, který si současník dokáže jen těžko představit. Některé mají předkřesťanské kořeny. Některé dávno vymizely. Jiné, například přesvědčení, že podkova přináší štěstí, se udržely dodnes. Důležité ale je, že lidé minulosti víře v magické prostředky přikládaly stejnou váhu, jakou moderní člověk přikládá například vědeckému poznání či lékařům," uvedla Havelková. Zatímco dnes lidé při ochraně domova před hrozbami často spoléhají na technologie, předkové používali magii, amulety, zaříkávání, byliny a věřili v přímluvu svatých. Mezi předměty s magickým významem, které zajistí ochranu, patřily škapulíře. Šlo o malá látková pouzdra naplněná bylinami, magickými symboly, texty modliteb, citáty z Písma či svatými obrázky. Ochrannou moc měly i hromové kameny, což byly nástroje z doby kamenné, které lidé o mnoho set let později vykopávali na polích a přikládali jim velkou magickou sílu. "Mysleli si, že to je kámen, který spadl na zem s hromem a bleskem," uvedla Havelková. Lidé je proto zazdívali do základů domu, aby do nich neuhodil blesk, nebo je dávali do komína proti požárům. Jeden takový hromový klín byl nalezen v krovu hradu Křivoklát. Hromové kameny sloužily také k ochraně dobytka a úrody nebo je lidé používali k léčení a zažehnávání nemocí. Jako ochranu před přírodními živly lidé dříve používali i hlásné trouby na rozhánění mračen, na výstavě je jedna exotická z lastury a další ze smrkového dřeva. Výstava se věnuje i dalším velmi rozšířeným magickým praktikám jako zaříkávání a zažehnávání používané pro zahnání nemocí i jako obrana proti nadpřirozeným bytostem nebo čarodějnicím. Představuje také svět bylin a jejich kouzelné moci. knt dto

Oprava břidlicové střechy vyšehradské baziliky svatého Petra a Pavla pokračuje mnohem rychlejším tempem, než se předpokládalo. Hotová je ze tří čtvrtin, měla by skončit příští rok místo v avizovaném roce 2029. Nová je krytina v dvoubarevném provedení, opravami prošel krov, zbývá jižní boční loď. Až budou práce hotové, Vyšehradská kapitula chce pustit do podkroví národní kulturní památky návštěvníky, řekli dnes novinářům její zástupci. Opravit se také podařilo sanktusovou věž a vložit do ní vzkaz pro budoucnost. "Máme hotové zhruba tři čtvrtiny toho, s čímž jsme loni začínali. Začínali jsme s tím, že to bude trvat šest let a ono to bude příští rok hotové," řekl děkan kapituly Michal Němeček. Dvoubarevný vzor měla střecha hlavní lodi baziliky od přestavby v 80. letech 19. století do 80. let 20. století. Světlost břidlicových tašek ale během 20. století zanikla vlivem znečištění vzduchu. Současná podoba tedy navazuje na přestavbu z roku 1887, uvedl děkan. Protože se v Česku potřebná břidlice už netěží, pochází tmavá břidlice za Španělska a světlá z amerického státu New York. Stav baziliky bez dominantních novogotických věží, které v 19. století navrhl Josef Mocker, zachytily fotografie. Tehdejší přestavbu zachytila také objevená kronika Mikuláše Karlacha. Podle architekta Jana Matějovského byla jižní strana střechy v horším stavu než severní, našly se drobné klempířské vady. Nutná byla ale výměna jen některých trámů z roku 1887, krov upravily podle Matějovského jen drobné zásahy. "Na jižní boční lodi, která nás ještě čeká, jsou rozmístěné kbelíky a chytáme do nich vodu, aby nezatékalo dovnitř," řekl Matějovský. V hlavní lodi je třeba restaurovat cenné malby manželů Urbanových, závažné poškození neutrpěly. Podle Elišky Hánělové ze stavební společnosti Konsit bylo nutné postavit náročné sedmnáctipatrové lešení. Krov pak doplnilo modřínové, smrkové a dubové dřevo, a to z Česka. "Náš tesař má vlastní les," uvedla Hánělová. Problém podle Němečka rovněž představovala nutnost nezatížit betonovou desku u baziliky, pod níž se skrývá nejstarší kamenný most v českých zemích. Všechen materiál tak museli dělníci vynosit na střechu ručně. Novinkou budou patrně od roku 2027 komentované prohlídky v podkroví, práce mají pokračovat do zimy 2026. "Prohlídky jsou věc, která tady nikdy nebyla. Až v průběhu rekonstrukce nás napadlo, že je to tak nádherné, že by stálo za to prostor zpřístupnit," uvedl Němeček. Náklady za loňské a letošní práce se odhadují na 32,4 milionu korun z celkových 45 milionů. Většinu z nich uhradila kapitula, a to ze vstupného do baziliky, 1,1 milionu přispělo ministerstvo kultury. Hlavní město zatím poskytlo dva miliony a přislíbilo dalších 2,5 milionu korun. Veřejnost přispěla částkou 2,7 milionu korun. "Je v tom příspěvek na transparentní účet a prodej tašek, které v projektu taška za tašku vyrobila společnost Borůvka Praha," dodal Němeček. Poslední větší oprava střechy baziliky se uskutečnila před 40 lety. ani snm