Kultura

Nový Bor (Českolipsko) 20. června (ČTK) - Historii sklářské společnosti AJETO spojené s designérem Bořkem Šípkem a nedávno zesnulým novoborským sklářem Petrem Novotným považovaným za nejlepšího foukače skla s mezinárodním renomé, představí výstava, kterou v pátek zahájí Sklářské muzeum v Novém Boru na Českolipsku. Sklárna letos slaví 30 let od zahájení výroby v Lindavě, výstava představuje průřez její produkcí, řekla dnes ČTK ředitelka muzea Petra Ajšmanová. I když si mnozí milovníci skla spojují AJETO s Bořkem Šípkem, který se se sklárnou rozešel v roce 2012, škála produkce je mnohem širší, ukazuje výstava. 'Je tady asi osm věcí od Bořka Šípka, to jsme samozřejmě nemohli opomenout, ale spíš jsme chtěli ukázat, co všechno jsou v AJETU skláři schopni udělat, kam se vlastně AJETO posunulo dál, a kde je dneska,' doplnila Ajšmanová. Kromě děl z muzejních sbírek, jsou podle ní vystaveny i práce ze sbírek AJETO, LASVITU, ale také zapůjčené od jednotlivých zákazníků a klientů. AJETO vyrábí v Lindavě 30 let, příběh designové sklářské značky je ale ještě o pět let starší, spojený je s novoborskými skláři Petrem Novotným a Liborem Fafalou. 'Začínali v osmi lidech v pronájmu v Preciose Lustry, pak se přesunuli na huť Hantich do Nového Boru. Pořád ale chtěli vlastní sklárnu. Chtěli ji postavit u Crystalexu, ale to nevyšlo a nakonec padlo rozhodnutí na Lindavu,' popsala začátky firmy ředitelka muzea. Na sklárnu tak přestavěli bývalou textilní továrnu v Lindavě. Novotný byl v 80. letech pedagogem na sklářském učilišti, a když pak zakládal vlastní ateliér, vybral si z bývalých studentů dvě desítky nejtalentovanějších lidí. 'Věděl, jak to funguje v zahraničí a chtěl něco podobného. Vznikla tak sklárna zaměřená na výrobu řemeslně náročného uměleckého skla, přitahovala lidi z celého světa - výtvarníky, designéry, firmy, byly jich desítky, ne-li stovky,' řekla Ajšmanová. K pravidelným klientům sklárny patří studio Dechem, František Jungvirt, spolupracovali s Martinem Janeckým, René Roubíčkem nebo Blankou Matragi. Za 30 let zažilo AJETO lepší i horší časy. 'Libor (Fafala) mi vyprávěl, že třikrát za tu dobu zastavil dům, ve kterém bydlí jeho rodina, když na tom nebyli dobře,' poznamenal současný ředitel sklárny David Ševčík. I díky tomu sklárna ustála krizi v letech 2008/2009, kdy řada sklářských firem skončila, ale také třeba období po pádu newyorských dvojčat, kdy trh spadl. 'Na druhou stranu víme z historie, že takhle to vždycky bylo, byly a jsou výkyvy trhů a vždycky je potřeba dělat si rezervu,' doplnil. Od roku 2017 je AJETO součástí sklářské skupiny LASVIT, sklárna dnes zaměstnává kolem 50 lidí a hospodaří s ročním obratem kolem 50 milionů korun. Pod rukama lindavských sklářů vznikají díla, která míří do celého světa, kromě jiného AJETO vyrábí třeba ceny Thálie nebo ceny pro Tour de France. 'Zhruba 30 procent kapacity je dnes pro projekty a kolekce Lasvit, ze 70 procent si musíme vytvářet vlastní zákaznické portfolio,' řekl ředitel sklárny David Ševčík. Sklárna je také oblíbeným cílem turistů. ivc gcm

Modrá (Uherskohradišťsko) 20. června (ČTK) – Dnes zpřístupněná Klenotnice Velké Moravy v Modré na Uherskohradišťsku představuje návštěvníkům raně středověké šperky a další artefakty. Pocházejí především z 9. století. Lidé mohou v prostoru, který má podobu podzemního panteonu, obdivovat na 200 předmětů. Tvoří absolutní špičku nálezů z velkomoravského období, řekl dnes novinářům vědecký pracovník Moravského zemského muzea Luděk Galuška. Je tvůrcem námětu, libreta a scénáře výstavy, která je v Klenotnici nainstalovaná. Drtivá většina předmětů jsou podle Galušky originály, které byly v minulosti vystavované jen zcela výjimečně. 'Výstava má nějakou koncepci. A já jsem ji směřoval na elity Velké Moravy, samozřejmě. Klenotnice Velké Moravy, co jiného než klenoty, a ty vlastnila elitní vrstva tehdejší společnosti. To znamená knížata, velmoži, jejich manželky, ale i děti,' řekl Galuška. Výstava je rozdělena na dvě části. V jedné si lze prohlédnout typické předměty pro velkomoravského velmože, kupříkladu opasková kování nebo zdobené dýky, meče, sekery a ostruhy, které symbolizovaly jejich postavení. Ve druhé jsou prezentovány předměty typické pro ženy, mezi nimi zlaté a stříbrné náušnice nebo náhrdelníky. 'Moje snaha byla dát sem celé nálezové hrobové celky,' uvedl Galuška. Historická cena vystavených předmětů je podle něj nevyčíslitelná. Pocházejí z několika významných velkomoravských lokalit, například ze Starého Města, Uherského Hradiště-Sadů, Modré, Mikulčic nebo Pohanska u Břeclavi. V centrální vitríně návštěvníci uvidí i zvon ze slovenské Bojné. Nálezy doplňují antropologické rekonstrukce naznačují možnou podobu členů vládnoucího rodu Mojmírovců. Zasazené jsou do panoramatických scén, které zachycují důležité momenty vzniku a existence moravského státu. Klenotnice rozšířila expozice v Archeoskanzenu Modrá, který se nachází v místě původního velkomoravského osídlení. Napodobuje slovanské opevněné sídliště z doby Velké Moravy, v provozu je 20 let. 'Doba ukázala, že je nezbytné ukázat návštěvníkům nejen to, jak Velkomoravané žili v 9. století, ale i jejich krásné šperky,' řekl dnes ČTK starosta Modré Miroslav Kovářík (BEZPP, za Pro Modrou společně), který vybudování Klenotnice inicioval. Umění Velké Moravy považuje za jedinečné. 'My se obdivujeme královským šperkům, přemyslovským šperkům a podobně, které jsou mohutné, krásné. Ale umělecké zpracování Velké Moravy je na neskutečné výši. Je to něco, co se teprve teď snažíme rozluštit, snažíme se přijít na ty technologie. A jemnost velkomoravských šperků je unikátem v rámci celé Evropy,' doplnil Kovářík. Hlavní část stavby stála téměř 52,4 milionu korun. Z toho 38,5 milionu pokryla dotace z evropských fondů, osm milionů činil příspěvek Zlínského kraje a přes 2,3 milionu uvolnil stát. Zbývající část financovala obec, která pořádá i sbírku na výrobu vědeckých replik šperků a okras. Celkové náklady po dokončení vybavení a navazujících technologií odhadl starosta na 70 milionů korun. chv ver