Zlatovna Zlato Zprávy Kultura

SEZNAM PŘEHLED

Kultura

Aktuální cena zlata o hmotnosti 1 Oz /unce/
fyzicky nealokovaného je v USD nyní
2645,2 $
Kurz USD: 23,92 Kč (ČNB).
Aktuální cena stříbra o hmotnosti 1 Oz /unce/
fyzicky nealokovaného je v USD nyní
30,5 $
Stříbrné mince a slitky jsou zatíženy DPH 21%.
Zlatnictví má dlouhou a bohatou historii, která sahá tisíce let do minulosti, a zlaté šperky dodnes představují symbol bohatství, prestiže a osobního zabezpečení. Klenotnický průmysl dnes hraje důležitou roli v celosvětové ekonomice a každoročně se v něm zpracují stovky tun zlata. Největší trh se zlatými šperky se nachází v Indii, kde má zlato jedinečný kulturní a společenský význam. Zlaté šperky zde nejsou jen ozdobou, ale také finančním zabezpečením a důležitým součástí rodinných tradic. Pro indické rodiny je zlato nedílnou součástí života a slouží jako viditelné věno, které nevěsta přináší do manželství. Zlaté šperky, jako jsou náramky, náhrdelníky a prsteny, mají symbolickou roli, představují stabilitu, bohatství a sociální postavení rodiny. Během svatebních obřadů je tradicí, že nevěsta je ověšena zlatými šperky, které jí poskytují finanční zajištění a posilují ekonomické zabezpečení rodiny.

Vedle Indie mají zlaté šperky i významnou roli v mnoha dalších kulturách, jako například na Blízkém východě nebo v Číně, kde jsou zlaté šperky tradičně spojovány s blahobytem a štěstím. Ve světě luxusu pak zlaté šperky tvoří základ produkce známých značek, jako jsou Cartier, Tiffany & Co. nebo Bulgari. Některé z nejslavnějších zlatých šperků patří mezi umělecké artefakty, například zlatá maska faraona Tutanchamona, která je vyrobena z ryzího zlata a představuje jeden z nejvýznamnějších symbolů starověkého Egypta.

Zajímavostí je, že během dějin byly vytvořeny mnohé slavné umělecké artefakty z ryzího zlata, jako například římské a řecké zlaté koruny, keltské zlaté torques, byzantské ikony a renesanční zlatnické práce, které dnes nalezneme v předních světových muzeích. Zlaté šperky byly vždy nejen dekorativními předměty, ale také nositeli kulturního dědictví, symbolů a poselství, které odrážely hodnoty a mocenské ambice civilizací po tisíciletí.
Pro zrod střední Evropy nebylo rozhodující násilí, ale volba, míní historik
Brno 12. listopadu (ČTK) - Pro zrod střední Evropy nebylo rozhodující násilí, ale volba. V nové anglickojazyčné knize, kterou vydalo nakladatelství Rowman Littlefield, k tomu dospěl brněnský historik Martin Wihoda.
Olomoucké muzeum otevřelo výstavu o historii palných zbraní
Olomouc 8. listopadu (ČTK) - Vlastivědné muzeum v Olomouci otevřelo výstavu mapující historii palných zbraní od 17.
Prohlídky zámku v Holešově letos navštívilo 5000 lidí, podobně jako loni
Holešov (Kroměřížsko) 4. listopadu (ČTK) – Prohlídky zámku v Holešově na Kroměřížsku letos navštívilo přibližně 5000 lidí, podobně jako loni.
Le Monde: Afrika se může stát kulturním líderem, nebýt tamních vlád
Paříž 4 října (ČTK/Le Monde) - Africký kontinent se začíná čím dál víc prosazovat na poli kulturní diplomacie.
Na hřbitově v Teplicích odborníci restaurovali dvě historické hrobky
Teplice 3. listopadu (ČTK) - Teplice postupně restaurují historické náhrobky, plastiky a dominanty na městském hřbitově.
Gočárova galerie v Pardubicích vystaví 60 děl Karla Malicha k jeho výročí
Pardubice 1. listopadu (ČTK) - Kolem šesti desítek děl Karla Malicha vystaví od soboty Gočárova galerie v Pardubicích.
Slovácké muzeum vystavuje motocykly značky Jawa ze soukromé sbírky
Uherské Hradiště 31. října (ČTK) - Slovácké muzeum v Uherském Hradišti vystavuje ode dneška motocykly značky Jawa ze sbírky Jakuba a Josefa Mikulcových.

Kultura v kostce

Galerie v Litoměřicích vystavuje současnou i starší tvorbu Milivoje Husáka
Litoměřice 31. října (ČTK) - Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích vystavuje současnou i starší tvorbu malíře a grafika Milivoje Husáka. Otisk autora je nejen na vystavených obrazech a dílech, sám se na přípravách výstavy intenzivně podílel. Umělec nedávno onemocněl, proto se dnes nemohl zúčastnit vernisáže. Kurátor Aleš Filip ČTK řekl, že návštěvníkům nic nevzkázal, podle něj je vzkazem jeho ojedinělá tvorba. V první části výstavy se návštěvníci seznámí s umělcovou pozdně ranou tvorbou. "Nejsou to jeho úplné začátky, protože Milivoj Husák měl první výstavu již v roce 1975 a tady se ocitáme až o deset let později," řekl Filip, podle kterého autor dlouho hledal svůj výraz. Našel ho zhruba ve věku pětatřiceti let. Při vstupu do výstavních prostor jsou díla iluzivní figurace. "Tím tématem je vlastně skoro vždycky letící figura ovládána vyššími silami," přiblížil kresby Filip. Husák se inspiroval jednak existencionalismem a jednak barokem, kterého je velkým ctitelem. Druhá část děl vznikala od konce 90. let do současnosti. Husák zcela změnil přístup k tvorbě a namísto iluzivní figurace začal pracovat na dílech, která nazval emotivní geometrie. "On se snaží dobrat se prazákladu lidské zkušenosti," řekl kurátor s tím, že umělec pracoval se symboly světla a tmy, čtyř živlů, ticha, mlčení či oběti. "Není to zcela čistě abstraktní, protože jsou tam vždycky odkazy na něco konkrétního," uvedl Filip. Na jednom z děl jsou třeba otisky dlaní, další symbolizují ústa. Ke tvorbě Husák využíval specifické materiály jako popel či uhel. Hledání světla v úplné tmě pak autor znázornil černým grafitem na matném černém podkladu, kdy grafitová část vystupuje pouze při pohledu z určitého úhlu. Malíř a univerzální výtvarný umělec Milivoj Husák se narodil v roce 1950 v Turnově a v současnosti žije v Lelekovicích u Brna. Uměleckou průpravu získal v 60. a 70. letech, aby v dalších desetiletích vynikl jako brilantní kreslíř a malíř. Jeho rozsáhlá tvorba, která přesáhla i do dalších výtvarných sfér a zahrnuje desítky realizací v oboru scénografie, grafického designu, sakrálního i komemorativního umění, má velmi příznivou odezvu nejen mezi odbornou, ale i laickou veřejností. Název výstavy Dvojí tělo odkazuje na dualismus těla a duše, látky a formy, případně i na jeho dvě hlavní tvůrčí období - figurativní a nefigurativní. Zájemci ji mohou navštívit od 1. listopadu do 26. ledna. trs kš
Příběh starého hřbitova ožívá na náhrobcích umístěných u kostela v Zubrnicích
Zubrnice (Ústecko) 28. října (ČTK) - Příběh starého hřbitova dávají dohromady ve skanzenu v Zubrnicích nedaleko Ústí nad Labem. Náhrobky původních německy mluvících obyvatel vyproštěné z místa, kde stával mlýn, instalovali kolem kostela. Chybějící desky nahradily odkazy na předválečnou historii regionu. Hotovo ještě není, střípky mozaiky pestrých dějin příhraničí se dál skládají, řekl ČTK Karel Konopka ze skanzenu. Se záchranou náhrobků ze zbořeniště mlýna v Zubrnicích začal bývalý ředitel skanzenu František Ledvinka. V 90. letech svépomocí několik náhrobků z tohoto místa odvezl. V roce 2021 pokračoval ve vyprošťování kusů náhrobků Konopka s partou brigádníků. Odstranit museli nálety, odvalit kameny. Následně se náhrobky nakrátko ocitly přímo na ulici před muzeem v Ústí nad Labem jako předzvěst otevření stálé expozice Naši Němci. "Vrtalo mi pak hlavou, jak interpretovat nález pro návštěvníky. Od počátku jsem tušil, že to bude na platformách nápisových tabulek," uvedl Konopka. Proces záchrany nakonec spojil rozlomený náhrobek. Jeho první část se našla v 90. letech a druhá v roce 2021, rozlomen byl v roce 1968. "Začátek příběhu nám dlouho chyběl. Letos na jaře ústecký archivář Petr Karlíček na moje dvouleté žadonění projel farní knihy a zjistil, že v roce 1884 bylo vydáno povolení k založení hřbitova a za velké slávy litoměřického biskupství byl hřbitov vysvěcen v roce 1887," uvedl Konopka. Po odsunu původních obyvatel začal být hřbitov trnem v oku těch nových. V roce 1968 dostal tehdejší městský národní výbor v Zubrnicích dotaci od Ústí nad Labem 140.000 korun na likvidaci hřbitova. "Dočetli jsme se v archivu, že k tomu byla použita těžká technika. Náhrobky skončily na skládce, některé si mohli lidé koupit jako stavební materiál," uvedl Konopka. Většina nápisových desek byla při demolici zničena. "Je to kus historie, kterou dáváme dohromady, a to i díky náhrobkům. V dvoumetrové vrstvě jich řada leží ještě na místě, proto naše práce ještě nekončí," řekl. Do budoucna by rád, aby se připomínka na hřbitov objevila i na jeho původním místě. fir gcm
SEZNAM PŘEHLED
V Ujčově na Žďársku lidé sebrali pět tun jablek, výtěžek z prodeje jde na kroje
V Ujčově na Žďársku lidé sebrali pět tun jablek, výtěžek z prodeje jde na kroje
Chemnitz jako Evropské hlavní město kultury 2025 sází i na spolupráci s Českem
Chemnitz jako Evropské hlavní město kultury 2025 sází i na spolupráci s Českem
Hrnčířskou tradici v Levíně na Litoměřicku dlouhou 600 let se daří udržovat
Hrnčířskou tradici v Levíně na Litoměřicku dlouhou 600 let se daří udržovat
ČNB otevře v návštěvnickém centru pracovnu ministra financí Aloise Rašína
ČNB otevře v návštěvnickém centru pracovnu ministra financí Aloise Rašína
Mám rád ZLATOVNA .CZ
ODEBÍREJTE ZPRAVODAJ
Je zdarma. Zasíláme upozornění, které jsou pro vás důležité. Vaše schránka bude obsahovat vždy klíčové informace. Ve svém mobilním zařízení budete mít k novinkám přístup kdekoliv budete. S námi budete mít rychle přehled o všem co se děje. Náš zpravodaj odebírá 60.000 investorů v Čechách i na Slovensku. Zařaďte se mezi ně. Odběr lze kdykoliv odhlásit.