Cena zlata kvůli obavám z obchodní války poprvé překročila 2900 dolarů za unci
Londýn/Praha 10. února (ČTK) - Cena zlata dnes pokračuje v růstu a poprvé překonala hranici 2900 dolarů (přes 70.000 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Vzhůru ji tlačí obavy, že plány amerického prezidenta Donalda Trumpa v oblasti cel vyvolají globální obchodní válku.
Krátce po 14:00 SEČ vykazovala cena zlata podle údajů agentury Bloomberg narůst o 1,5 procenta a pohybovala se v blízkosti 2904 dolarů za unci. Od začátku roku si tak připisovala přes deset procent. Přes den se vyšplhala až na téměř 2907 USD.
"Říká se, že celní válka nemá vítězů, jen poražených. Jeden jasný vítěz na trhu však je - zlato. To je totiž známý bezpečný přístav, který v dobách nejistoty vyhledávají investoři," uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek. "Pokoření hranice 3000 dolarů je tak velmi blízko, zlato se však asi nezastaví ani zde," dodal.
Trump o víkendu uvedl, že hodlá uvalit dodatečné 25procentní clo na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Už dříve uvalil dodatečné desetiprocentní clo na veškerý dovoz z Číny.
"Zlatu nyní na vyšší úrovně pomáhají nová cla ve výši 25 procent na ocel a hliník. Clům se pravděpodobně nevyhne ani Evropa. S Čínou již jsou USA prakticky v obchodní válce, když Čína oznámila odvetná cla na energetické produkty z USA," uvedl Lajsek.
Investoři nyní čekají na údaje o lednovém vývoji inflace ve Spojených státech, které ve středu zveřejní americká vláda. Doufají, že si díky nim budou moci učinit lepší představu o dalším vývoji úrokových sazeb v USA.
Americká centrální banka (Fed) v lednu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Přerušila tak snižování úrokových sazeb, které zahájila v září loňského roku.
"Pokud by nové údaje o inflaci byly vyšší, než se očekává, oddálilo by to další snížení sazeb ze strany Fedu. To by mohlo vést k vybírání zisků u zlata," uvedl analytik Han Tan ze společnosti Exinity Group. Vysoké úrokové sazby jsou pro cenu zlata nepříznivé, protože prohlubují jeho nevýhodu proti investicím přinášejícím úroky, jako jsou například dluhopisy.
pmh spr
Přebytek bilance běžného účtu Japonska byl loni díky slabšímu jenu rekordní
Tokio 10. února (ČTK) - Přebytek bilance běžného účtu Japonska v loňské roce dosáhl rekordních 29,3 bilionu jenů (4,7 bilionu Kč). Ve srovnání s předchozím rokem stoupl o 29,5 procenta. Přispěly k tomu rekordní výnosy ze zahraničních investic, slabý kurz jenu a pokles schodku obchodní bilance. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo japonské ministerstvo financí.
Bilance běžného účtu je nejkompletnějším měřítkem obchodu. Nezahrnuje pouze obchod se zbožím a službami, ale také tok investic a dalších plateb mezi Japonskem a světem.
Primární příjmy, které ukazují, kolik Japonsko vydělalo na zahraničních investicích, se zvýšily o 11,3 procenta na rekordních 40,2 bilionu jenů. Podíl na tom podle ministerstva měly vyšší výnosy zahraničních dceřiných společností ve finančním, maloobchodním a automobilovém sektoru. Vyšší byly i výnosy z přímých zahraničních investic domácích společností a příjmy ze zahraničních dividend, jejichž výši podpořil vývoj směnných kurzů. Průměrný kurz jenu loni klesl vůči americkému dolaru o 7,8 procenta. Slabší jen zvýšil hodnotu výnosů ze zahraničních investic.
Údaje přicházejí v době, kdy jsou vyhlídky na globální tok investic a obchodu stále více nejisté kvůli celním hrozbám nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho výzvám, aby ostatní země zvýšily investice v USA. Dodávky Tokia pravděpodobně letos ovlivní obnovená obchodní válka mezi USA a Čínou, dvěma největšími obchodními partnery Japonska.
Japonský premiér Šigeru Išiba se minulý týden na setkání s Trumpem zavázal zvýšit japonské investice v USA na jeden bilion USD (24,3 bilionu Kč). Trump řekl, že Japonsko bude dovážet "rekordní množství" amerického zkapalněného zemního plynu (LNG). Oba politici rovněž naznačili, že japonská společnost Nippon Steel by mohla do americké United Steel spíše výrazněji investovat, než ji koupit.
Schodek obchodu se zbožím klesl o 40 procent na 3,9 bilionu jenů. Vývoz se zvýšil o 4,5 procenta na 104,87 bilionu jenů díky vysoké poptávce po zařízení na výrobu polovodičů a dopravních prostředcích. Dovoz pak vzrostl o 1,8 procenta na 108,77 bilionu jenů kvůli vyšším dodávkám osobních počítačů a barevných kovů. Hodnota nákupů uhlí a energie se ale díky klesajícím cenám snížila.
Schodek obchodu se službami klesl o 10,3 procenta na 2,62 bilionu jenů díky oživení zájmu o turistiku. Loni Japonsko navštívilo rekordních 36,87 milionu zahraničních turistů, částečně díky slabšímu jenu. Přebytek bilance cestovního ruchu činil rekordních 5,9 bilionu jenů. Přebytek znamená, že výdaje zahraničních návštěvníků v Japonsku převýšily částku, kterou japonští turisté utratili v zahraničí.
irl spr
DALŠÍ ZPRÁVY
