ECB podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 4,25 procenta
Frankfurt/Praha 18. července (ČTK) - Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) nechala podle očekávání základní úrokovou sazbu na 4,25 procenta. Depozitní sazba zůstala na 3,75 procenta, uvedla banka ve svém dnešním sdělení. Po červnovém snížení o čtvrt procentního bodu, které bylo první od roku 2019, se ECB rozhodla vyčkat na další data. Nenaznačila žádný další krok s odůvodněním, že cenové tlaky v zemích, které používají euro, zůstávají vysoké a inflace bude nad jejím cílem i v příštím roce.
'Dnešní rozhodnutí ECB o úrokových sazbách trhy nepřekvapilo. Firmy v průmyslovém sektoru aktuálně vyhlíží pokračování snižování sazeb ECB, protože utažené měnové podmínky jsou pro ně velký problém. K tomu by mohlo dojít již na zářijovém zasedání,' řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna.
Předloni v červenci ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby držela svou základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta až do letošního června, kdy ji snížila na 4,25 procenta.
Někteří zástupci ECB považovali červnové snížení sazeb za unáhlený krok. Zdůvodňovali to tím, že se pokrok ve snižování inflace na dvouprocentní cíl zastavil. Prezidentka ECB Christine Lagardeová pak vyjádřila opatrnost, pokud jde o další snižování úrokových sazeb.
'Silný trh práce znamená, že si můžeme dát na čas se shromažďováním nových informací,“ řekla na nedávném fóru ECB v portugalské Sintře s odkazem na nezaměstnanost v eurozóně. Ta byla v květnu na rekordně nízké úrovni 6,4 procenta. Šéfka ECB ale dodala, že je třeba si také uvědomit, že vyhlídky růstu zůstávají nejisté. V prvním čtvrtletí ekonomika eurozóny proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,3 procenta.
Míra inflace v eurozóně byla v červnu na 2,5 procenta. Zpomalila tak z květnových 2,6 procenta, v dubnu a v březnu činila shodně 2,4 procenta. Problematická ale zůstává jádrová inflace, která nezahrnuje energie a potraviny. Ta v červnu zůstala na úrovni 2,9 procenta.
'Představitelé centrální banky budou doufat, že inflace nabere přesvědčivější klesající trend, který by mohl podpořit její rozhodnutí dále snížit úrokové sazby, a uvolnit tak měnovou politiku,' řekl ČTK analytik Portu Marek Malina.
vjn spr
Objem bohatství na osobu se nejvíce zvýšil v Turecku, inflaci navzdory
Ženeva/Ankara 17. července (ČTK) - Objem bohatství na dospělou osobu se mezi lety 2022 a 2023 na světě nejvíce zvýšil v Turecku, kde vzrostl o více než 157 procent. Vyplývá to z žebříčku Global Wealth Report 2024, který na svém webu zveřejnila švýcarská banka UBS. Podle agentury Bloomberg je turecké prvenství překvapivé, protože země se potýká s vysokou mírou inflace.
Další země na předních příčkách žebříčku vykazovaly řádově nižší nárůsty. V Rusku a Kataru se bohatství na dospělou osobu v průměru zvýšilo o téměř 20 procent a v Jihoafrické republice o něco málo přes 16 procent. Ve Spojených státech vzrostlo průměrné bohatství na dospělou osobu o téměř 2,5 procenta.
Údaj pro Českou republiku zpráva za toto období neuvádí. ČR je ale uvedena v tabulce růstu objemu bohatství vybraných zemí za roky 2000 a 2010, kde vykazuje růst objemu bohatství o 222 procent, a v letech 2010 a 2023 o 113 procent.
Inflace v Turecku dosahuje bezmála 72 procent. To je pro 85 milionů obyvatel této země, z nichž mnozí v posledních letech zaznamenali dramatický pokles kupní síly, do očí bijící číslo, píše Bloomberg. V posledních pěti letech ztratila turecká lira vůči dolaru téměř 83 procent své hodnoty.
Turci, kteří vlastní majetek, jako jsou domy, však zbohatli. Jeden z autorů zprávy, analytik Samuel Adams ze společnosti UBS Global Wealth Management, k tomu serveru CNBC řekl: 'Pokud je inflace velmi vysoká, může se stát, že pokud máte reálné aktivum, jako je bydlení, ceny domů mají tendenci růst v souladu s inflací, ne-li ještě rychleji.' Lidé, kteří mají vlastnické bydlení nebo kteří vlastní akcie, jež se mají v těchto podmínkách tendenci poměrně dobře vyvíjet, mohou podle něj pozorovat, že se jejich bohatství hromadí o něco rychleji. 'Samozřejmě to neznamená, že z toho mají všichni stejný prospěch,' dodal Adams. 'Pokud tato aktiva nemáte, pokud růst vašich mezd nedrží krok s inflací, pak to samozřejmě bude mít poměrně negativní dopad,' upřesnil.
Při hodnocení průměrného růstu bohatství v jednotlivých zemích mezi lety 2008 a 2023 'došlo k nejdramatičtějšímu vývoji právě v Turecku, kde průměrné bohatství na dospělou osobu v tomto období vzrostlo v místní měně o 1708 procent', stojí ve zprávě UBS.
Hlavní ekonom společnosti UBS Global Wealth Management Paul Donovan upozornil, že být bohatý co do vlastnictví aktiv nemusí nutně znamenat být bohatý co do vlastnictví hotovosti. Zrovna v Turecku to podle něj může být kvůli vývoji mezd právě naopak.
vjn jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
