Registry:Platební morálka se zhoršila, nesplácený dluh stoupl meziročně o 14 pct
Praha 27. května (ČTK) - Platební morálka Čechů se zhoršila, když ke konci letošního 1. čtvrtletí se meziročně zvýšil objem nespláceného dluhu o 14 procent, tedy o 4,14 miliardy Kč. Na konci roku 2024 poprvé po deseti letech také stoupl objem nespláceného dluhu na bydlení a jeho růst letos ještě zrychlil. Celkové zadlužení obyvatel činilo 3,69 bilionu korun, vyplývá z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau.
V prvním čtvrtletí letošního roku pokračoval růst nespláceného dluhu na spotřebu, který se meziročně zvýšil o 3,8 miliardy na 29,3 miliardy Kč. "Tempo růstu ohroženého dluhu na spotřebu bylo již loni dvouciferné a v prvních třech měsících tohoto roku se objem nesplácených úvěrů zvýšil meziročně o 15 procent. K tomu se přidal růst nespláceného dluhu na bydlení, který v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o sedm procent, což je více než dvojnásobná dynamika proti poslednímu čtvrtletí 2024,“ uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
V Česku v prvním čtvrtletí mělo problém se splácením dluhů na spotřebu přes 177.000 klientů bank a nebankovních společností. V průměru každý dlužník nezvládal splácet 165.640 Kč. Největší podíl nespláceného dluhu na spotřebu připadá na osoby ve věku 35 až 44 let. Je jich přes 42.000 a každý z nich v průměru řádně nesplácí částku o téměř 20.000 korun vyšší, než je průměr. Meziročně u této věkové skupiny vzrostl objem dluhu o 22 procent na 7,8 miliardy Kč.
Celkový objem dluhu na spotřebu rostl podobným tempem jako v posledních dvou letech. Ke konci prvního čtvrtletí se meziročně zvýšil o 8,9 procenta na 629 miliard korun. Ve stejném období objem dluhu na bydlení vzrostl o desetinu na 3,06 bilionu Kč. Meziročně se dluh na bydlení zvedl o více než 283 miliard korun.
"Pokračuje růst průměrné částky, kterou lidé v rámci hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření dluží. Přibližuje se ke třem milionům korun. Meziročně ke konci prvního čtvrtletí částka vzrostla o více než 11 procent. Počet klientů s tímto dluhem se zároveň snížil o zhruba 10.000. Proti situaci před pěti lety je průměrná částka na jednoho klienta vyšší o 1,12 milionu korun,“ upozornila výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Objem takzvaného ohroženého dluhu na bydlení, kdy domácnost má problémy s platbami spojenými s bydlením a hrozí, že nebude schopna tyto závazky splácet, letos v prvním čtvrtletí nejvíce vzrostl ve věkové skupině 25 až 29 let, a to o pětinu. Jde ovšem o méně než pětinu částky, kterou činí ohrožený dluh na bydlení ve věkové skupině 35 až 44 let, kde dluh dosáhl 1,6 miliardy korun. Zároveň se u této skupiny nesplácená částka meziročně zvýšila o 16 procent.
fd mha
Euro by se podle šéfky ECB mohlo stát životaschopnou alternativou k dolaru
Berlín 26. května (ČTK) - Nepředvídatelná politika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabízí jedinečnou příležitost k posílení mezinárodní role eura. Euro by se mohlo stát životaschopnou alternativou k dolaru a měnový blok by tak mohl více využívat výsad, které byly dosud vyhrazeny Spojeným státům. Uvedla to prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová na dnešní přednášce v Berlíně.
Pokud vlády jednotlivých zemí dokážou vyřešit problémy, které dlouho omezovaly hospodářský potenciál Evropské unie, mohly by být odměněny nižšími výpůjčními náklady a také ochranou před výkyvy měny a sankcemi. Je potřeba hlavně posílit finanční a bezpečnostní architekturu bloku, dodala Lagardeová.
Globální investory v posledních měsících znervózňuje nevyzpytatelná hospodářská politika Spojených států, a snižovali tak své napojení na dolarová aktiva. Mnozí ale nenašli přímou alternativu k dolarovým aktivům a nakupovali zlato.
Globální role eura několik desetiletí stagnuje, protože finanční instituce Evropské unie zůstávají nedokončené a vlády neprojevují přílišnou ochotu pustit se do větší integrace. Současné změny podle Lagardeové vytváří prostor pro "globální okamžik eura". Svůj vliv však nezíská euro standardně, ale bude si ho muset zasloužit. A k tomu Evropa podle Lagardeové potřebuje hlubší a likvidnější kapitálový trh, musí posílit své právní základy a podpořit závazek k otevřenému obchodu bezpečnostními schopnostmi.
Role dolaru již několik let klesá. Americká měna nyní tvoří 58 procent mezinárodních rezerv, což je nejméně za poslední desetiletí. Ale stále je to výrazně více, než podíl eura, který činí 20 procent.
Posílení mezinárodní role eura musí být spojeno s větší vojenskou silou, dodala Lagardeová. Podle ní investoři, zejména ti institucionální, hledají nejen ekonomickou stabilitu, ale i geopolitickou jistotu, a proto upřednostňují aktiva zemí, které jsou spolehlivými bezpečnostními partnery a mají schopnost dostát svým závazkům i pomocí vojenské síly.
Evropa by také měla učinit euro měnou, kterou si budou vybírat podniky při fakturaci v rámci mezinárodního obchodu. To by mohlo být podpořeno uzavřením nových obchodních dohod, posílením přeshraničních plateb a dohodami o likviditě s ECB.
Naléhavější však podle Lagardeové může být reforma domácí ekonomiky. Kapitálový trh eurozóny je stále roztříštěný, neefektivní a chybí mu skutečně likvidní, široce dostupná bezpečná aktiva, o které by investoři mohli mít ve velkém zájem.
Chybí také společné financování, které by mohlo poskytnout základ pro to, aby Evropa postupně zvýšila nabídku bezpečných aktiv. Společné půjčky zůstávají pro některé důležité země eurozóny tabu, zejména pro Německo, které se obává, že by jeho daňoví poplatníci mohli nakonec platit za fiskální nezodpovědnost ostatních.
irl zdp
DALŠÍ ZPRÁVY
