Ekonom: Investoři do zlata od covidu vydělali reálně okolo deseti procent
Praha 17. října (ČTK) - Investoři do zlata od covidové pandemie v roce 2020 vydělali reálně k dnešku kolem deseti procent. Cena zlata totiž za stejné období vzrostla o 46 procent, průměrný propad hodnoty úspor českých střadatelů je 37 procent, řekl spoluzakladatel ekonomického think-thanku INESS Juraj Karpiš na dnešní konferenci Vyšehradské fórum v Praze.
Například Slováci podle něj přišli v eurech o 33 procent svých úspor. "Inflaci zapříčinily centrální banky, které za tu dobu poslaly do oběhu velký objem nových peněz. Nastartovaly tak velkou inflaci," dodal.
Cena zlata podle něj stále roste především díky nákupům vyplašených centrálních bank, nikoliv díky poptávce drobných investorů. "Centrální banky od doby použití dolaru proti Rusku pilně diverzifikují z amerických rezerv do zlata. To, že zlato postupně dosahuje nominálních maxim i přes stále vlažný zájem západních investorů, je jedním z důvodů, proč zlato zatím nepovažuji za drahé a vidím možnost jeho dalšího růstu," uvedl Karpiš.
Druhým důvodem pro tvrzení, že zlato má prostor pro další růst, jsou podle něj stále relativně vysoké úrokové sazby. Ty budou vzhledem k obratu v měnové politice centrálních bank v nejbližší době pravděpodobně klesat, a podpoří tak poptávku po zlatě, míní.
"Zlato letos od ledna vzrostlo o více než 22 procent na současné rekordní hodnoty okolo 2680 dolarů (asi 62.500 Kč) za troyskou unci. Do konce roku se může dotknout 2800 dolarů (zhruba 65.300 Kč) a do konce desetiletí očekávám, že se cena zvýší i dvojnásobně," doplnil analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba.
I ostatní experti se na fóru shodli na tom, že v této dekádě se může zlato posouvat na historická maxima. Jako důvody uvedli to, že nejsou pod kontrolou státní dluhy, které budou v budoucnu spíš narůstat. Dalším důvodem pro růst ceny zlata v budoucnosti je snižování sazeb a zvýšená inflace, deglobalizace, dekarbonizace a uvolněná měnová politika.
"Navzdory centrálním bankám je zlato stále jedním z nejvíce obchodovaných aktiv na světě. Běžní střadatelé ho často podceňují, protože nevědí, kolik zlata drží bohatí a jak důležitou funkci zlato ve finančním systému stále plní," uvedl Karpiš.
Zlato je podle něj extrémně likvidní a zároveň není pod kontrolou žádného státu. "To je vzácná vlastnost, která z něj dělá dobrou koupi i pro centrální banky. Nejen pro Českou národní banku. Dnes cenu ovlivňují především nákupy té čínské. Čína po zkušenostech Ruska s dolarovými rezervami už ví, že americká měna se v případě potřeby stane nástrojem nátlaku," popsal expert.
Skutečné historické maximum bylo podle expertů před 44 lety. "Stejně jako cena pojištění, i cena zlata kolísá podle toho, jak velké je riziko. Zlato nyní naráží na 44 let starý strop. Pokud se mu podaří překonat cenu 2743 dolarů (asi 64.000 korun), což je reálná cena z roku 1980 očištěná o cenovou inflaci, dosáhne skutečného historického maxima," uzavřel Karpiš.
fd rdo
Šéfka MMF čeká ve střednědobém horizontu slabý růst a vysoké zadlužení
Washington 17. října (ČTK) - Nové prognózy Mezinárodního měnového fondu ukazují, že budoucnost světové ekonomiky bude obtížná. Ve střednědobém horizontu fond očekává nevýrazný růst, eskalující obchodní napětí a vysokou úroveň zadlužení. V projevu před podzimním zasedáním MMF a Světové banky, které se koná příští týden, to uvedla výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová. Dodala ale, že je stále možné udělat něco pro zvýšení růstu, snížení zadlužení a vybudování odolnější ekonomiky.
Georgievová varovala před přetrvávajícími vysokými cenami, které neúměrně postihují chudé, a eskalací konfliktu na Blízkém východě, který by mohl destabilizovat regionální ekonomiky a globální trhy s komoditami. Vyjádřila také obavy z toho, že zvýšené vojenské výdaje ovlivňují dostupnost finančních prostředků pro jiné priority, včetně pomoci rozvojovým zemím. Rostoucí protekcionismus a zvýšení obchodních omezení pak štěpí světovou ekonomiku, omezují růst obchodu a zhoršují již tak slabé globální hospodářství, uvedla Georgievová.
Šéfka MMF však současně upozornila, že se objevily i některé dobré zprávy, včetně ústupu globální inflace a návratu k cenové stabilitě. Trhy práce ve Spojených státech a Evropě pak podle ní ochlazují správným způsobem.
Spojené státy se podle MMF nenacházejí v recesi, přestože centrální banka USA (Fed) začala snižovat úrokové sazby. V předchozích třech cyklech snižování úroků tato opatření způsobila pokles ekonomiky. Počet nezaměstnaných by měl zůstat relativně nízký.
Podle Georgievové nové odhady vývoje globální ekonomiky ukazují na kombinaci nízkého růstu a vysokého zadlužení. Růst nebude stačit k vymýcení chudoby ve světě a vytvoření potřebného počtu pracovních míst, ani ke generování daňových příjmů potřebných ke splácení vysokého dluhu a financování investic. Vysoký a rostoucí veřejný dluh pak činí výhled ještě znepokojivějším. Vážný, ale možný nepříznivý scénář, by mohl zvýšit dluh v poměru k hrubému domácímu produktu o 20 procentních bodů nad současný odhad. To znamená, že vlády se budou muset rozhodovat, kde utratí své drahocenné finanční prostředky.
Aby země změnily kurz a podpořily další růst musejí snížit zadlužení, obnovit rezervy pro případ dalšího šoku, snížit výdaje a zvýšit produktivitu, dodala Georgievová. Globální spolupráce je podle ní důležitější než kdykoliv předtím. Zmínila také, že přetrvávající obchodní problémy, nečekaně rychlé globální oteplování a rychlý růst technologií umělé inteligence vyžadují globální regulační a etické kodexy, napsala agentura Reuters.
irl jd
DALŠÍ ZPRÁVY
