Šéf Lasselsbergeru: Snížit emise v EU o 90 pct může být pro průmysl katastrofou
Plzeň 10. prosince (ČTK) - Cíl snížit v Evropě do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent může mít pro český energeticky náročný průmysl katastrofální dopady. Bude to znamenat další akceleraci snah o zrychlení dekarbonizace, a to i pro odvětví, která zatím nemají to řešení. ČTK to dnes řekl Roman Blažíček, jednatel plzeňské skupiny Lasselsberger, největšího výrobce keramických obkládaček a dlaždic v ČR.
Předsednictví Rady EU a zástupci Evropského parlamentu dosáhli v úterý předběžné dohody na úpravě unijních klimatických pravidel. Jejich součástí bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990.
"Komise si to připravila kvůli tomu, aby mohla přitvrdit a zrychlovat dekarbonizaci, která je pro řadu odvětví nerealistická. Cíl je nerealistický, nebude splněn, a přesto si ho tady schvalujeme. A řada politiků ví, že se to nedá splnit," uvedl Blažíček. Vzhledem k přitvrzení pravidel se stanou české energeticky a emisně náročné podniky ve světě nekonkurenceschopné. "Budeme na to muset vynaložit obrovské peníze, pokud vůbec budeme mít na co," uvedl. Pro Lasselsberger například nejsou na trhu elektrické pece nebo jiná dekarbonizovaná technologie, a tak skupina zatím nemůže nic dělat a čeká.
Už nyní podle Blažíčka odehrává pozvolná deindustrializace. "Závazek na rok 2040 znamená přitvrzení požadavků a pro průmyslová odvětví je to vzkaz: My vás tady nechceme," uvedl. Česká republika bude podle něj jako jedna z neprůmyslovějších zemí Evropy zasažená výrazně více než třeba Dánsko, které průmysl nemá. "Povede to ke snižování i uzavírání výrob," řekl. Světové klima se podle Blažíčka naopak zhorší, protože výrobu převezmou asijští výrobci, kteří zdaleka nemají tak vyspělou technologii a nemají žádná pravidla pro emise. "Povede to přesně k opačnému výsledku, než má celý Green Deal za cíl. Místo toho, aby se snížily emise skleníkových plynů ve světě, tak se zvýší," dodal.
Česká hutní a železářská skupina Z-Group se závody v Hrádku u Rokycan a v Chomutově bude podle mluvčího Miroslava Slaného vinou tohoto cíle vůči asijské konkurenci ve velké nevýhodě a bude ztrácet konkurenceschopnost. "Klimatu to globálně neprospěje. Emise se celosvětově nevyřeší směrem k ambicím, jaké má Evropa. Pouze to dopadne tak, že se výroby přesunou do jiných oblastí, protože poptávka po hutnických a ocelářských produktech ve světě nepoklesne. Ale budou ji naplňovat fabriky mimo Evropu, kde tlaky na emise nejsou. A my si tady sami zničíme průmysl," uvedl.
Dekarbonizační tlaky EU a "zelené tažení" nutí energeticky náročné podniky do investic, které jsou podle Slaného neproduktivní a nepřinášejí nic jiného kromě snížení emisí. "Žádnou přidanou hodnotu, žádné zefektivnění provozu, pouze náklady, které ale nedokážeme pokrýt z prodeje výrobků. Protože nákladově pak budeme někde úplně jinde a budeme nekonkurenceschopní na světovém trhu," uvedl. Už dnes výrobky Z-Groupu Asii těžko konkurují. Skupina nemůže náklady na dekarbonizaci výroby promítnout do cen, protože by produkty neprodala, propadla by se do ztrát a skončila by.
"Jsme v rukou nebezpečných šílenců," řekl na adresu politiků podporujících Green Deal Vít Linhart, majitel výrobce kompresorů Atmos Chrást. "Evropa sice poslední roky tvrdí, že chce mít opět silný průmysl a že se snaží vrátit klíčové výroby z Asie do EU, ale průmysl se nepřesune někam, kde jsou zaměstnanci pod sociálním státem, berou hodně peněz a málo pracují," řekl. Asie už není podle něj jen levnější a rychlejší, ale poslední dobou i kvalitnější.
Naopak pro Panasonic, který v srpnu otevřel v Plzni nový výrobní areál na produkci tepelných čerpadel za osm miliard korun, jsou podle ředitele pro strategii Radka Vacha jakékoli restrikce emisí skvělou zprávou. "Další pozitivní je zpráva o zastavení dodávek plynu z Ruska do nějakého roku 2027. Takže já osobně jsem optimista, co se týká byznysu tepelných čerpadel," uvedl. Od letošního ledna po předloňské a loňské velké krizi poptávka stabilně roste. "A to budeme reflektovat do byznysplánu roku 2026. Krize je definitivně za námi. Nevidím jediný negativní vliv, který by poptávku srazil," dodal.
Zástupci Rady EU a zástupci Evropského parlamentu se také v úterý shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy z roku 2027 na 2028, což podobně jako snížení emisí musí ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy EU. "Je pozitivní, že se Evropa domluvila a že jsou platné nové cíle," uvedl Vach. Podle něj to teď zajišťuje stabilitu pravidel pro podniky. Odložení zavedení emisních povolenek ETS 2, které mají zdražit benzin i vytápění, o jeden rok byznys Panasoniku neovlivní. "Trh je obrovský a domácnosti jsou jenom jeho jeden segment. Větší vliv to mít nebude," uvedl Vach.
Václav Prokš gcm
Nová čínská společnost má řešit nadměrnou kapacitu v produkci polysilikonu
Peking 10. prosince (ČTK) - Čínští výrobci polykrystalického křemíku, tzv. polysilikonu, založili akviziční společnost, která má pomoci restrukturalizovat odvětví, jež trápí nadměrná kapacita. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zprávy čínských médií. Zatím ale není jasné, zda společnost má konkrétní plány odkupu a uzavření nadbytečných kapacit polysilikonu používaného mimo jiné v solárních panelech.
V Pekingu byla tento týden zaregistrována společnost Beijing Guanghe Qiancheng Technology. Její majetek činí tři miliardy jüanů (8,8 miliardy Kč) a podporuje ji deset akcionářů. Největší z nich, přední čínský výrobce polysilikonu Tongwei, uvedl, že nově založená společnost má sloužit průmyslovým podnikům k hledání potenciálních strategických možností spolupráce, například v oblasti rozšiřování trhu, optimalizace výrobních kapacit a snižování nákladů. Tongwei prostřednictvím jedné ze svých dceřiných společností vlastní v nové firmě podíl 30,35 procenta.
Polykrystalický křemík je vysoce čistá forma křemíku, která se používá především v elektronice a v solárním průmyslu. Slouží k výrobě čipů a integrovaných obvodů, používá se ale také při výrobě solárních panelů – z polysilikonu se tvoří tenké křemíkové destičky, ze kterých se pak vyrábějí fotovoltaické články. Díky tomu je polysilikon zásadní pro moderní elektroniku i pro obnovitelné zdroje energie.
Peking se snaží omezit nadměrnou výrobní kapacitu v solárním průmyslu. Jde o součást širší kampaně proti extrémní konkurenci, která firmám škodí a vede ke snižování kvality.
Druhý největší akcionář nové firmy, GCL Technology, uvedl v červenci, že lídři odvětví plánují fond v hodnotě 50 miliard jüanů a jednají o plánech na odkup a uzavření nejméně jednoho milionu tun kapacit na výrobu polysilikonu nižší kvality. Podle GCL firmy uvažovaly o seskupení podobném Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC). Analytici však upozorňují, že takový plán by mohl mít problém se získáním financí a může čelit odporu místních vlád.
Další akcionáři nové společnosti jsou napojeni na firmy Xinte Energy, CSG Holding, Shanghai Oriental Hope New Energy, Asia Silicon Qinghai a subjekt kontrolovaný Čínskou asociací fotovoltaického průmyslu.
Ceny polysilikonu pro solární panely v srpnu 2022 vystoupily v Číně na rekordní maximum, ale s nástupem nové výrobní kapacity prudce klesly. Nadbytečná nabídka vyvolala ostrou cenovou válku a v letos červenci se ceny propadly proti svému vrcholu o téměř 90 procent. Po oznámení nového společného podniku začaly ceny polysilikonu opět růst a nyní jsou zhruba o 50 procent vyšší než bylo minimum v červenci.
irl ank
DALŠÍ ZPRÁVY
ZLATOVNA .CZ