Německý institut DIW zhoršil výhled německé ekonomiky na letošní i příští rok
Berlín 14. března (zpravodaj ČTK) - Německý institut pro hospodářský výzkum (DIW) dnes snížil odhad růstu německého hospodářství na letošní i příští rok. V roce 2026 podle něj poroste ekonomika o 1,1 místo dříve předpokládaných 1,2 procenta. V letošním roce institut počítá se stagnací. Dodatečný impulz by hospodářství mohlo přinést zřízení zvláštního investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč) a reforma ústavy kvůli obranným výdajům.
Německé hospodářství loni zaznamenalo druhý rok v řadě pokles, letos podle aktualizovaného odhadu DIW neklesne ani nevzroste. V prosinci předpokládal institut mírný růst o 0,2 procenta. Na vině je přitom podle něj domácí politická nejistota kvůli vývoji po nedávných předčasných parlamentních volbách, ale i napjatá mezinárodní situace včetně kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa.
K výraznějšímu růstu by se německé hospodářství mělo vrátit až v příštím roce. Oproti prosincovému odhadu ale institut růst snížil o desetinu procentního bodu na 1,1 procenta. Důvodem revize je soukromá spotřeba, která zůstává nadále slabá. "Vzhledem k politické situaci ve světě a obavám o pracovní místa řada lidí v Německu s většími nákupy váhá," uvedl DIW.
"Plánovaný zvláštní fond pro infrastrukturní investice by se mohl v nadcházejícím roce postarat o výrazně silnější hospodářské oživení, než se nyní předpokládá," uvedla výzkumnice DIW Geraldine Danyová-Knedliková. Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se v rámci jednání o vytvoření koaliční vlády předběžně dohodly mimo jiné na změně ústavy, pomocí které chtějí získat více peněz na obranu, a na vytvoření investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč). Zda se opatření podaří schválit, není ovšem nyní jasné. Odmítají je zatím podpořit Zelení, jejichž hlasy jsou ale ke schválení potřeba.
Pokud by byly návrhy CDU/CSU a SPD schváleny, mohlo by německé hospodářství v příštím roce podle DIW vzrůst o 2,1 procenta.
Kielský institut pro světové hospodářství (IfW) už ve čtvrtek zvýšil odhad růstu německé ekonomiky v příštím roce na 1,5 procenta z dříve předpokládaných 0,9 procenta. Také on uvedl, že hospodářský růst by měly podpořit plánované vládní výdaje na obranu a infrastrukturu. V letošním roce nicméně také IfW nadále počítá se stagnací německé ekonomiky.
Jaromír Mrhal zdp
ČNB: Běžný účet platební bilance skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun
Praha 14. března (ČTK) - Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni v přebytku 140,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které dnes na svém webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Spolu s loňskými daty aktualizovala také výsledky za rok 2023, podle nich skončil předloni běžný účet platební bilance v deficitu 8,5 miliardy korun, před revizí uváděla ČNB za rok 2023 přebytek 23,7 miliardy korun.
"Revidované údaje zohledňují především zpřesněné údaje ČSÚ o vývozu a dovozu zboží a služeb a na finančním účtu údaje ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů včetně ročního výběrového šetření přímých zahraničních investic v tuzemsku a přímých tuzemských investic v zahraničí," uvedla ČNB.
V loňském roce byl běžný účet platební bilance v přebytku v osmi měsících. Nejvýraznější byl v březnu, kdy činil 55,2 miliardy korun. Naopak schodkové měsíce byly čtyři, nejvyšší deficit evidovala ČNB v červnu, a to 24,8 miliardy korun.
V posledním čtvrtletí loňského roku skončil běžný účet platební bilance v přebytku 35,3 miliardy korun. Bilance zboží a služeb dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí přebytku 109 miliard korun. Meziročně se podle ČNB výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 3,4 miliardy korun. Obchodní bilance se zbožím byla aktivní ve výši 95,9 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o šest miliard korun. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem, a to 13 miliard korun, což ale představuje meziroční pokles aktivního salda o 2,7 miliardy korun. Celkový obchodní obrat zboží a služeb v běžných cenách byl v meziročním srovnání ve čtvrtém čtvrtletí o 5,7 procenta vyšší při navýšení vývozu o 76,2 miliardy korun a dovozu o 72,8 miliardy korun.
Záporné saldo bilance prvotních důchodů dosáhlo loni v posledním čtvrtletí 54,3 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 38,7 miliardy Kč ovlivnily především nižší platby dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí a pokles podílu nerezidentů na reinvestovaném zisku v tuzemských firmách," uvedla ČNB. Objem vyplacených dividend do zahraničí činil 45,1 miliardy korun, meziročně to bylo o 15,6 miliardy korun méně.
V bilanci druhotných důchodů vznikl ve čtvrtém čtvrtletí schodek 19,4 miliardy korun. V meziročním prohloubení záporného salda o 13,1 miliardy korun se podle ČNB nepříznivě promítly růst pasivního salda čistých příjmů z rozpočtu EU zaznamenávaných v bilanci druhotných důchodů a dále zhoršená bilance nákladů na pracovní sílu v souvislosti se zaměstnáváním nerezidentů v ČR a rezidentů ČR v zahraničí.
fsl snm
DALŠÍ ZPRÁVY
