Magazín

Slévači dnes v podniku Alucast v Tupesích na Uherskohradišťsku odlili první část vznikajícího relikviáře katolických kněží Jana Buly a Václava Drboly. Chystá se jejich blahořečení. Oba kněží patří k obětem komunistické totality v Československu. Byli odsouzeni ve zmanipulovaných procesech a popraveni. Autorem relikviáře, který lidé od léta uvidí v kostele v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku, je sochař Otmar Oliva. Schránka zavěšená na postříbřených stuhách se bude vznášet mírně nad úrovní očí. Z ní budou viset lana představující roztrženou síť. Symbolika vychází mimo jiné z Žalmu 124, kde se píše o osvobození z protržených sítí zla, a také z myšlenky, že mučedníci jsou blízko nebi. Dílo počítá i s využitím dlažby. Relikviář podle Olivy uctívá nejen oba kněží, ale všech 11 popravených v takzvaných babických procesech. "Jedna dlaždice bude vyměněna za bronzovou a tam jsou jména všech popravených," řekl dnes novinářům Oliva. Pracovníci slévárny dnes vytvářeli hliníkové části relikviáře, které později doplní bronzový odlitek. Součástí relikviáře budou i ampule z křišťálového skla. Autor vytvořil voskové odlitky, podle nichž ve slévárně vytvořili keramické formy. Slévači je nahřáli v peci na 700 stupňů Celsia, načež do nich vlili roztavený hliník a nechali jej zatuhnout. Keramické formy pak pracovníci z odlitku odstranili prudkým proudem vody. Nakonec z nich odřízli vtokový systém, který slouží k nalévání hliníku. Lití roztaveného hliníku do formy obstaral Radek Trnčák. Při práci je podle něj zapotřebí se soustředit především na pevné usazení keramické skořepiny v nádobě s křemičitým pískem. "Jakmile by se mi pohnula, tak já to rozliju vedle nebo přeruším lití, do formy se nahromadí vzduch, který tam udělá vzduchovou bublinu, a už je to špatně," řekl slévač. Uvnitř relikviáře bude schránka s Drbolovým popelem a částí dochovaného Bulova ornátu. Investorem relikviáře je jaroměřická farnost. Náklady se podle faráře Tomáše Holcnera pohybují ve stovkách tisíc korun. "Kostel v Jaroměřicích patří do regionu, který byl postižen pronásledováním těch, kteří úplně nebyli v souladu s komunistickou ideologií," zdůvodnil plánované umístění relikviáře Holcner. Kostel svaté Markéty je navíc podle něj v turistické sezoně otevřený denně a funguje v něm průvodcovská služba. Slavnost, která proces blahořečení Buly a Drboly dovrší, se uskuteční 6. června v Brně. Oba kněží budou prvními blahořečenými oběťmi komunismu v České republice. Papež Lev XIV. podepsal dekret o jejich blahořečení loni v říjnu. Blahořečení je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se věřící mohou modlit a prosit u nich o přímluvu. Dvojice kněží figurovala v takzvaném babickém případu. Vražda tří funkcionářů v Babicích na Třebíčsku posloužila na počátku 50. let komunistům jako záminka k represím proti katolické církvi. Drbola je rodákem ze Staroviček na Břeclavsku a před smrtí byl babickým farářem. Bula pocházel z Lukova u Moravských Budějovic a sloužil v Rokytnici nad Rokytnou na Třebíčsku. Oba byli popraveni oběšením v Jihlavě. chv kš

Za volant sanitky Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje poprvé usedla žena. Šestadvacetiletá Pavlína Holčíková si tak po pěti letech splnila sen, ke kterému ji dovedly bohaté řidičské zkušenosti z převozové služby i z přepravy aut pro autobazar. 'Když mě před pěti lety napadla tato myšlenka, tak jsem podporu v okolí moc neměla. Všichni mě odrazovali, že budu mít problém sehnat si místo a nebudou mě jako ženu chtít. Ale já jsem beran, takže jsem si řekla, že to půjde,' řekla dnes ČTK Pavlína Holčíková. Podle ní u volantu sanitky nerozhoduje pohlaví, ale klid, zodpovědnost a empatie. Za volantem má jako řidička sanitky velkou zodpovědnost, v pořádku a rychle musí dovézt na místo posádku a poté ji i s pacientem dovézt do nemocnice. 'Mezi mužem a ženou samozřejmě nějaké přirozené rozdíly jsou, ale myslím si, že je to spíše o jedincích. Znám muže i ženy, co jsou mírně agresivní za volantem a znám muže i ženy, co jsou klidní, vyrovnaní a ví, že když někdo udělá nějakou hloupost, že se to prostě stane a nemusí se kvůli tomu rozčilovat zbytečně,' uvedla Holčíková. Sama sebe hodnotí jako klidnou a dost empatickou. 'Myslím si, že když mi takto zůstane, jen tak nevyhořím,' doplnila. Holčíková se k řízení sanitky dostala postupně. Ještě při studiu brigádně převážela auta pro autobazar z Prahy do Ostravy, rozvážela pizzu i květiny. Zkušenosti sbírala také v zahraničí, například v Kanadě nebo na Kypru, kde se jezdí vlevo. 'Všude, kde jsem byla, jsem byla za volantem já. Řízení mě vždycky bavilo a cítila jsem se tam dobře,' popisuje svou cestu k vysněné práci. Profesně přitom zkombinovala i práce a koníčky svých rodičů - maminka je zdravotní sestra a táta fandou automobilů. 'Když jsem si dělala papíry na motorku, tak nadšený nebyl, ale on má papíry na kde co. A to autíčkaření mám asi po něm,' podotkla s úsměvem. Přiznává přitom, že zpočátku šlo za volantem sanitky o adrenalin, který si užívala. Při počtu zásahů, kterých je v celém kraji denně kolem stovky, to už však bere jako běžnou věc, u které je však stále dopředu potřeba hlavně předvídat. Reakce řidičů na spuštěné majáky bývají na cestách totiž často zmatečné. Nejlepší zkušeností pro ni byla čtyřletá praxe řidičky převozové služby. I podle zástupců krajské záchranné služby to je obrovskou výhodou. 'Zkušenosti z převozové služby jsou k nezaplacení,' doplnila ji mluvčí krajské záchranné služby Lucie Mikisková. V celém Olomouckém kraji podle ní působí téměř 150 řidičů záchranné služby, šestadvacetiletá dívka je mezi nimi jedinou ženou. Na sociální síti ji po oznámení této rarity podpořilo obrovské množství lidí. 'Pracovala jsem 33 let jako řidička tramvaje v Olomouci, tak zhruba vím, co práce řidiče obnáší. Ať se vám, děvčata, vaše práce líbí, fandím vám!,' vzkázala například jedna z diskutujících. Alena Horáková dto

Zemřela francouzská herečka a filmová legenda Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let. Uvedla to agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V listopadu se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. S aktivní hereckou dráhou Bardotová skončila v 70. letech, v posledních desetiletích se věnovala ochraně práv zvířat. Na úmrtí reagují francouzští politici počínaje prezidentem Emmanuelem Macronem. 'Nadace Brigitte Bardotové oznamuje s obrovským smutkem úmrtí své zakladatelky a předsedkyně, paní Brigitte Bardotové,' stojí v prohlášení, která citují francouzská média. Ta mluví o úmrtí jedné z posledních legend zlaté doby francouzské kinematografie. Herečka zemřela dnes ráno ve své vile v Saint-Tropez, uvedla agentura AFP. V říjnu byla hospitalizovaná kvůli operaci v Toulonu, pak se vrátila domů na léčení. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes 20 let. Oficiálně jí ukončila v roce 1973, když jí bylo 39 let. Podle AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků, k nejslavnějším patří ...a Bůh stvořil ženu, který režíroval její tehdejší manžel Roger Vadim, či Pohrdání Jeana-Luka Godarda. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči ně. V souvislosti s tím ostře kritizovala například islám, myslivce či obyvatele ostrova Réunion, které nepřímo označila za divochy. Soudy jí opakovaně udělovaly pokuty, protože se dopustila pomluvy či podněcování k rasové nesnášenlivosti. Bardotová se také vyjadřovala k aktuálním společenským a politickým tématům. 'Feminismus není nic pro mě. Já mám skutečně ráda chlapy,' uvedla Bardotová letos v květnu. Bardotová, která byla v minulosti symbolem žen, které se dokázaly oprostit od konzervativních vazeb a požadavků, tím kritizovala současnou vlnu feminismu ve filmovém světě. Vedle toho Bardotová šokovala část francouzské veřejnosti v roce 2012, když řekla, že bude volit v prezidentských volbách vůdkyni tehdejší Národní fronty (dnes Národní sdružení) Marine Le Penovou. S krajně pravicovou stranou souzněla například v kritice pronikání islámu ve Francii. Ve své knize Un Cri Dans Le Silence (Výkřik v tichu) z roku 2003 ostře kritizovala i homosexuály, učitele či 'profesionální nezaměstnané'. 'Oplakáváme legendu století,' uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. 'Francouzské bytí, univerzální záře,' dodal prezident, podle kterého Bardotová 'zosobňovala život ve svobodě'. Za obrovský zármutek označila úmrtí Bardotové Marine Le Penová. 'Francie přišla o ženu, která byla mimořádná kvůli svému talentu, odvaze, upřímnosti, kráse,' uvedla politička. 'Byla mimořádně francouzská: svobodná, nezkrotná, zásadová,' dodala Le Penová. Politici také připomínají, že Bardotová propůjčila svou tvář Marianně, alegorické postavě zosobňující francouzský národ. jkh ml