Víra

Plzeň 21. listopadu (ČTK) - Významnou kulturní památku, přes metr vysokou dřevěnou křtitelnici s víkem, představilo dnes jako novou akvizici Západočeské muzeum v Plzni (ZČM). Stala se součástí církevní sekce uměleckoprůmyslového oddělení muzea a ode dneška si mohou lidé tento vzácný malovaný kus vyřezaný v 18. století prohlédnout. Křtitelnici, kterou koupilo muzeum ve spolupráci s Národním památkových ústavem, zaplatil Plzeňský kraj, který za ni dal 150.000 korun. ČTK to dnes řekl ředitel muzea Jiří Orna. Křtitelnice jsou nádrže nebo nádoby se svěcenou vodou, užívané v křesťanských chrámech při křtu. Většinou jsou kamenné. "Dřevěnou křtitelnici někdo v roce 2000 ukradl z kostela v Pístově u Chodové Plané na Tachovsku a odvezl ji do světa. A poté se objevila na německých aukcích. Koupil ji český soukromý sběratel, který spolupracoval s Národním památkových ústavem, a přivezl ji do Čech a po komunikaci s církví nám ji mohl prodat," řekl krajský radní Libor Picka (STAN). Na exponátu schází horní plastika, která byla zřejmě prodaná zvlášť. "Je z 18. století a výjimečná tím, že je dřevěná, mají ji málokde. Plastika křtu Ježíše a Jana Křtitele a nějaké mechanizmy tam chybí, ale i tak je to velmi cenný a pohledově hezký kousek, který si návštěvník užije," řekl Orna. "Hodnota je víceméně nevyčíslitelná, protože je to jedinečná práce. Je v perfektním stavu, není tam nic polámáno a řezba není poškozená. Cena za níž jsme ji koupili, je opravdu nízká, mnohonásobně nižší," řekl kurátor uměleckoprůmyslového oddělení Jindřich Mleziva. Křtitelnice je z lipového dřeva a polychromovaná, tedy zdobená bílou, zelenou a částečně pozlacená s imitací mramoru. Dřevěných křtitelnic je málo v celé Evropě, dodal. Barokní kostel v Pístově je kulturní památkou. Podle Orny měly v 90. letech minulého století zejména malé vesnické kostely problémy s rozsáhlými krádežemi. "Něco se podařilo získat zpátky a něco se daří až teď, ten seznam předmětů je hrozně obsáhlý," uvedl. Křtitelnice by měla být v expozicích ZČM dlouho, možná se výhledově zařadí do vedlejšího, také krajského, církevního muzea. Do uměleckoprůmyslového oddělení muzea se už od konce 19. století dostávají unikátní věci z různých kostelů v kraji. Nejzajímavější je oltář ze zaniklého Dominikánského kláštera v Plzni, který byl zbořen na konci 19. století. Václav Prokš hj

Vatikán 20. listopadu (ČTK) - Vatikán dnes oznámil vydání nových pravidel pro pohřeb papeže. Uvádí to agentury AP a Reuters. Nové předpisy zjednodušují některé postupy, které se dodržují po úmrtí hlavy katolické církve. Nově nebude papež uložen do tří rakví, jak bývalo zvykem, ale jen do jedné. Kardinál Diego Ravelli uvedl, že na změnách trval samotný papež František, který žádal o úpravu a zjednodušení ceremoniálu. O nových postupech ostatně František mluvil v rozhovorech s novináři. Nová podoba pohřebních ceremoniálů má vyslat vzkaz, že zemřel "pastýř a Kristův následovník, a ne mocný muž z tohoto světa", uvedl Ravelli. Nová pravidla například ruší dlouhou tradici ukládání těla zemřelého papeže do tří rakví - ze zinku, dubu a cypřišového dřeva. Nově by ostatky měly být uloženy do dřevné rakve se zinkovým vnitřkem. Změnit by se měla i podoba některých obřadů. Papežovo tělo by už nemělo být vystaveno ve svatopetrském chrámu na katafalku, ale v rakvi. Pravidla také upravují možnost, že by papež chtěl být pohřben mimo chrám svatého Petra, což František zmínil v některých rozhovorech. Předchozí úprava papežských pohřbů byla z roku 2000. Nezdá, že by vydání nového Ordo Exsequiarum Romani Pontificis, jak se soubor pravidel oficiálně nazývá, reagovalo na bezprostřední potřebu mít k dispozici postupy k uspořádání papežského pohřbu. Osmaosmdesátiletý František i přes některé menší nemoci a stáří vypadá v dobré kondici, shodují se agentury. Poslední "plnohodnotný" papežský pohřeb se konal v roce 2005, když zemřel papež Jan Pavel II. V případě Benedikta XVI., který zemřel v posledním dni roku 2022, se pohřební obřady lišily, protože se jednalo o emeritního papeže. Odpadla tak například celá část ceremonie, která se váže k přechodu moci. Nebyl ani vyhlášen devítidenní smutek. jkh mka