Víra

Varšava 16. května (ČTK) - Varšava jako první město v převážně katolickém Polsku zakazuje kříže v městských úřadech a úředníkům vystavovat náboženské symboly na kancelářských stolech. Nařízení v této věci, určené jako interní pokyn pro úředníky, podepsal primátor Rafal Trzaskowski, informoval deník Gazeta Wyborcza. Radnice své počínání vysvětluje jako protidiskriminační opatření, opozice se ale bouří proti tomu, co označuje za diskriminaci katolíků, a slibuje nařízení napadnout u vyšších instancí a soudů. Nařízení podle deníku zevrubně vysvětluje mechanismy, které mají zabránit diskriminaci ve vztahu mezi úředníky a občany kvůli věku, pohlaví, původu, vyznání, světového názoru, sexuální orientaci a identitě a postižení. Ukládá mimo jiné úředníkům, aby respektovali páry stejného pohlaví a umožňovali přebírání dokumentů za partnera či partnerku. Mají také sejít z kanceláří za občany, kteří nejsou s to vyjít po schodišti do patra. Politici z opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) míní, že primátor se snaží 'vnutit jiným svůj světový názor' a omezuje náboženskou svobodu. 'Prvním terčem se stal kříž, který Rafalu Trzaskowskému ve veřejných institucích tak silně překáží, že má být zakázán,' uvedl na tiskové konferenci v parlamentu mluvčí předchozí vlády PiS Piotr Mueller a přislíbil prozkoumat, zda primátorovo rozhodnutí je vůbec legální. Nezmínil se o tom, že předpisy zaváděné radnicí vyplývají přímo z polské ústavy, která počítá s rozlukou státu od církve, poznamenala Gazeta Wyborcza. Poslankyně Malgorzata Gosiewská, která vede varšavskou organizaci PiS obvinila primátora ze zavádění cenzury. 'Protože čím jiným je zákaz náboženských symbolů, kříže? To je diskriminace v čiré podobě,' prohlásila. Ani to není pravda, protože výskyt jakéhokoliv náboženského symbolu v úřadu či instituci naznačuje, že osoby, které zde pracují, jsou spjati s konkrétním hodnotovým systémem, dodala Gazeta Wyborcza. Poslankyně Gosiewská rovněž vyjádřila obavy, že Trzaskowski 'zakáže modlit se' během nadcházejících akcí k 80. výročí vypuknutí varšavského povstání za druhé světové války. Deník podotkl, že katoličtí duchovní se odjakživa připomínek povstání účastní, stejně jako zástupci jiných náboženských obcí, a nic nenaznačuje, že by se to mělo změnit. Politici PiS slibuje obrátit se na vojvodu (polský protějšek českých hejtmanů), aby primátorovo nařízení z moci úřední zrušil. Takové rozhodnutí by ale radnice podle deníku mohla napadnout u správního soudu. Trzaskowského neúspěšný rival v nedávných komunálních volbách Tobiasz Bocheński označil primátora za 'fanatického, levicového ideologa, který se pokouší navzdory právu a zvykům zavést do Varšavy krajně levicovou ideologii'. Polští biskupové zase v sociálních sítích připomněli slova papeže Jana Pavla II., který svého času děkoval boží prozřetelnosti za to, že po desetiletích bezbožného komunistického režimu se kříže směly vrátit do škol, veřejných úřadů a nemocnic a že by tam měly zůstat jako připomínka národní identity. 'Každý má právo na svou víru (anebo na to, že ji nemá). Rovněž úředníci a úřednice. Ale každý, kdo přichází na úřad vyřídit svou záležitost, má právo cítit se jako v neutrálním úřadu,' zareagoval Trzaskowski a doporučil 'nezbláznit se'. Přeci nikdo nehodlá válčit proti jakémukoliv náboženství, hlavní město si také bude vždy vážit tradic, a proto se objeví náboženské prvky při oslavách výročí povstání. 'Ale Polsko je světský stát a Varšava je hlavním městem tohoto státu,' dodal. msk ngl

Žďár nad Sázavou 16. května (ČTK) - Na žďárské Zelené hoře byla v opraveném ambitu osazená křížová cesta, vytvořil ji akademický malíř Jiří Štourač. Nové výtvarné dílo tvořené 14 obrazy dnes bylo požehnáno po mši, již vedl Vladimír Záleský, děkan brněnský, který donedávna působil ve Žďáru nad Sázavou. Slavností zahájila římskokatolická farnost oslavy svátku svatého Jana Nepomuckého, který je patronem zelenohorského kostela. Křížová cesta vede v ambitu od místa s pramenem vody do kaple, v níž mohou lidé zavzpomínat a zapálit svíčku za ty, kteří byli u kostela pohřbívaní od 19. století. Obřad s žehnáním vedl žďárský farář Marek Husák. Zúčastnil se také autor obrazů. Jiří Štourač ČTK řekl, že nabídku na vytvoření křížové cesty přijal po jistém váhání a prvním odmítnutí. 'Ono to znamená určitě především velikou zodpovědnost, protože Zelená hora je naprosto výjimečné místo a při tom malování jsem na to raději moc nemyslel, protože by to úplně člověka svazovalo,' uvedl. Poutní areál od architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla patří mezi památky UNESCO, od jeho zapsání do prestižního seznamu letos uplyne 30 let. Dvouleté opravy jeho ambitu skončily letos na jaře. Nad hlavní bránu se rovněž po víc než dvou stoletích vrátily dvě sochy andělů náhradou za ty, které byly kdysi zničené. U hlavní brány byly zachovány nejstarší nalezené zbytky omítek a původních červených pigmentů. Má to dokumentovat nejstarší historii kostela a dokládat, že červená barva tam s největší pravděpodobností byla. Ambit bude dál volně přístupný. Chodba, která jím prochází, měří 330 metrů. Ambit podle kastelána Ondřeje Vobejdy sloužil jako přístřešek pro poutníky, a také jako určitá hradba proti vnějšímu světu. Poutníci za ní mohli odložit světské starosti a věnovat se modlitbě a rozjímání, uvedl. O Zelenou horu se posledních deset let stará římskokatolická farnost. Při zahájení oprav ambitu její zástupci uvedli, že to je projekt s rozpočtem přes 100 milionů korun, který je dotovaný i z evropských fondů. Zahrnoval rovněž opravu kostelních varhan. Předtím se farnost postarala o obnovu kostela. Mezi kostelem a ambitem, kde byl dřív hřbitov, je teď travnatá plocha s chodníky. Kostel byl vysvěcen 27. září 1722. Rozkvět poutního místa přerušil požár v roce 1784. Tehdejší správa povolila opravy pod podmínkou, že kostel bude sloužit jako pohřební. Hřbitov u něj byl zrušen v 90. letech minulého století. Na seznam UNESCO byl žďárský poutní areál zapsán koncem roku 1994. Světská část pouti bude do neděle na ploše u zimního stadionu. Podle radnice tam je přes sto zábavních atrakcí a téměř 200 stánků. Žďárská pouť patří mezi největší v Česku. vst dr