V soutěži Podnikavá hlava znovu bodoval projekt s umělou inteligencí
Olomouc 10. června (ČTK) - Letošní ročník soutěže Univerzity Palackého (UP) s názvem Podnikavá hlava, která patnáctým rokem pomáhá začínajícím i zkušeným podnikatelům nastartovat vlastní byznys, znovu vyhrál projekt s využitím umělé inteligence (AI). Jde o aplikaci StitchItOn, která za pomoci AI vytváří vzory pro vyšívání, její autorkou je studentka UP Anna Chesnoková. Do klání lidé přihlásili přes 30 podnikatelských nápadů z celého Olomouckého kraje. Více než třetinu z celkového počtu přihlášených soutěžících představovali studenti a studentky olomoucké univerzity, informovali dnes ČTK zástupci UP.
'Soutěží Podnikavá hlava přispíváme k rozvoji podnikavosti a podnikání v Olomouckém kraji a ke vzniku infrastruktury příznivé pro sturt-upy a začínající firmy. Letošní ročník opět překvapil kvalitou přihlášených podnikatelských nápadů, z nichž opravdu každý má potenciál dříve nebo později uspět,' uvedl ředitel pořádajícího Vědeckotechnického parku UP Petr Kubečka.
S využitím umělé inteligence, na kterou vsadila letošní vítězka, se prosadil loni také student informačních technologií na UP Samuel Jašík. Uspěl s aplikací 2short.ai, jednoduchý nástroj tvůrcům obsahu umožňuje přetvořit již existující videa a podcasty do atraktivních krátkých klipů a zrychlit tak získávání odběratelů. Druhé místo v letošním ročníku získal tým projektu Pozemkov s on-line vyhledávačem pozemků v České republice a třetí příčku obsadila webová aplikace Atocks.cz pro prodej limitovaných edic investičního alkoholu.
Speciální ocenění Podnikatel UP si odnesl Vít Bareš se svým projektem CAPTURESS, který nabízí vizualizační řešení nemovitostí pro developery s přesahem do moderních technologií. Vítězný projekt získal finanční odměnu 50.000 Kč, výhodný pronájem místa v Element Coworkingu a také možnost konzultací a mentoringu.
Loni se do 14. ročníku soutěže přihlásilo 23 soutěžících, z nichž deset postoupilo do finále. Soutěž Podnikavá hlava je určena budoucím, začínajícím i zkušeným podnikatelům a za její existenci zájemci dosud přihlásili zhruba 400 projektů. Do minulých ročníků se zapojili zástupci mladé a střední generace, ale i důchodci. Na soutěž budou během celého roku navazovat další akce Vědeckotechnického parku UP, které podpoří podnikatelského ducha mezi studenty i ve společnosti. Jednou z nich je každoroční konference UP Business Camp, jejíž 12. ročník se uskuteční 22. listopadu.
ftv kš
Studie: Průměrná mzda v ČR v eurech dosáhla 1779 eur, rostla nejméně ve V4
Praha 9. června (ČTK) - Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o šest procent na 1779 eur (43.716 korun). Růst mezd byl nejpomalejší ze zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a polské mzdy překonaly ty české. Ze sousedních států je nejvyšší průměrná mzda v Rakousku, kde dosahuje 4753 eur (116.794 korun). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Forvis Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná nominální mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o sedm procent na 43.941 korun. Po více než dvou letech se zvýšila průměrná mzda i v reálném vyjádření při započtení inflace, meziročně vzrostla o 4,8 procenta.
Polsko podle studie Forvis Mazars zaznamenalo mezi státy V4 nejvyšší růst průměrné mzdy vyjádřené v eurech, zvýšila se o 25 procent a dosáhla 1795 eur (44.109 korun). Rychleji než v Česku rostly mzdy i na Slovensku a v Maďarsku, v absolutní výši ale zůstaly na nižší úrovni. V Maďarsku dosáhla průměrná mzda po jedenáctiprocentním růstu 1597 eur (39.242 korun), na Slovensku po sedmiprocentním růstu 1383 eur (33.984 korun).
Nejvyšší průměrnou mzdu ze zemí střední a východní Evropy má Rakousko, kde dosáhla 4753 eur. Následuje Německo s průměrnou mzdou 4105 eur (100.875 korun). Naopak nejnižší průměrná mzda je v Kosovu, kde dosahuje 400 eur (9829 korun) a na Ukrajině, kde je 525 eur (12.901 korun).
Studie dále uvádí, že výše daní z příjmu se ve sledovaných zemích v posledním roce významně neměnila. "K nejvýraznější změně došlo u daně z příjmů fyzických osob v Chorvatsku, které přešlo k progresivnějšímu zdanění a výrazněji upravilo výši i rozptyl sazeb," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein. Nadále platí, že menší část sledovaných států uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kde se zdanění pohybuje v rozmezí od deseti do 20 procent. Ostatní země uplatňují progresivní zdanění a například v Rakousku dosahuje nejvyšší sazba daně 55 procent, ve Slovinsku 50 procent. Česko má dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, základní činí 15 procent a zvýšená 23procentní se uplatňuje na výdělky nad trojnásobkem průměrné mzdy.
Studie si všímá i povinných odvodů zaměstnavatelů. V průměru je jejich podíl k hrubým mzdám ve sledovaných zemích 16 procent, mezi státy jsou ale velké rozdíly. Nejnižší odvody zaměstnavatelů jsou v Litvě, kde dosahují 1,77 procenta hrubé mzdy. V Česku jsou 24,8 procenta pro roční příjmy do 86.140 eur (2,1 milionu korun). Na Slovensku se zvýšily z 35,2 na 36,2 procenta.
str snm
DALŠÍ ZPRÁVY
