Studie: Banky i po krizi 2008 vyplácejí vysoké mzdy, bonusové stropy nezabraly
Brno 13. března (ČTK) - Evropské banky i po ekonomické krizi v roce 2008 vyplácejí zaměstnancům vysoké mzdy, na kterých nic nezměnily ani tzv. bonusové stropy zavedené Evropskou unií. Mzdy v bankovnictví se pravidelně zvyšují v době ekonomického růstu a zároveň jsou velmi odolné vůči poklesu v době, kdy se nedaří. Mzdy v bankovním sektoru tak významně přispívají k nerovnosti příjmů v celé ekonomice, vyplývá ze studie, v níž vědci srovnávali data z let 1990 až 2019 ve 13 evropských zemích. Na studii se podílela i Alena Křížková z Národního institutu SYRI, uvedl v tiskové zprávě mluvčí SYRI Filip Vrána.
'Potvrdilo se, že vzestup finančnictví byl hlavní hnací silou nárůstu příjmových nerovností. Tento proces funguje na základě jednoduchého a účinného mechanismu, kterým je poskytování vysokých mezd v rostoucím finančním odvětví. Po krizi ale fungují trhy asymetricky a příjmy ve finančním sektoru se nesnížily, takže nemohly přispět ke snižování nerovností v celé ekonomice,' uvedla Křížková.
Velké evropské banky od roku 2008 výrazně zvýšily svůj kapitál. Přesto se jim podařilo zachovat výraznou ziskovost. K regulaci už tak vysokých příjmů finančníků mělo v Evropské unii přispět zavedení stropu pro mzdové bonusy. Efekt byl ale minimální, protože krátkodobé snížení pohyblivé složky mzdy banky kompenzovaly trvalým zvýšením pevné části mzdy. 'Celková odměna předních finančníků tak zůstala bonusovým stropem nedotčena,' uvedla Křížková.
Vysoké odměny finančníků mají podle vědců dlouhodobé a nevratné dopady na nerovnosti v odměňování. 'Banky a obecně finanční ústavy mají evidentně velmi odolné finanční mechanismy. Když vedoucí týmů hodnotí výkon svých podřízených, při rozdělování bonusů přistupují k jejich výsledkům značně asymetricky. Zisk je považován za odpovědnost a úspěch finančníků, zatímco ztráty za věc smůly. Je tedy běžné, že i přes vysoké obchodní ztráty jsou vypláceny značné bonusy, zejména pokud jsou odpovědní finančníci slibnými talenty, o které nechtějí banky přijít,' uvedla Křížková. Banky mají v době krize tendenci snižovat bonusy pouze svým mladším zaměstnancům a udržovat platy špičkových pracovníků, které považují za zásadní. 'Tuto asymetrii může ještě zhoršit velká vyjednávací síla zaměstnanců ve finančnictví, kteří mohou přesunout své aktivity ke konkurenci tím, že s sebou vezmou technologie, zákazníky, kolegy a podřízené,' řekla Křížková.
Výzkumníci upozorňují, že snaha bankovních ústavů držet platy na vysoké úrovni může mít negativní dopady na celou ekonomiku a proces potom zvyšuje globální nerovnosti. 'To, že finance v posledním desetiletí ztratily ve veřejném diskurzu na významu a byly zastíněny výdělky technologických superhvězd, neznamená, že už nehrají významnou roli. Politici by měli zvážit účinnější opatření ke snížení nadměrných mezd, než jsou kapitálové požadavky a strop bonusů. Tato opatření by se dále neměla omezovat pouze na tradiční banky, ale na všechny finanční instituce,' dodala Křížková.
mei kš
Sdružení: Počet platebních karet v ČR stoupl loni o 1,2 milionu na 15,2 milionu
Praha 13. března (ČTK) - Počet vydaných platebních karet v Česku stoupl loni zhruba o 1,2 milionu na 15,2 milionu. Z toho bezkontaktních karet bylo na konci loňského roku 14,5 milionu, proti 13,6 milionu na začátku roku. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo Sdružení pro bankovní karty. Hranici deseti milionů překročil počet karet v Česku v roce 2011, od té doby až na výjimky rostl.
'I přes veškeré krizové dopady na tuzemskou ekonomiku a společnost se v roce 2023 projevil další nárůst používání platebních karet a dalších elektronických platebních prostředků,' uvedl předseda sdružení Roman Kotlán.
Počet bezhotovostních transakcí v roce 2023 v obchodních místech loni stoupl o 18 procent na 2,6 miliardy. Objem bezhotovostních transakcí v obchodních místech vzrostl o 14 procent na 1,6 bilionu Kč. Meziročně vzrostl o pět procent i počet obchodních míst v infrastruktuře maloobchodu a služeb, kde lze využít bezhotovostní platby, uvedl Kotlán.
Právě v loňském roce nicméně v Česku přibylo podniků, které přestaly bezhotovostní platby přijímat. Podle agentury STEM/MARK se s tím loni setkala čtvrtina lidí.
Počet takzvaných e-commerce transakcí v roce 2023 provedených platebními kartami a ostatními elektronickými platebními prostředky dosáhl podle Sdružení pro bankovní karty 430 milionů, meziročně vzrostl o 26 procent. Objem transakcí kartou na internetu se zvýšil o 22 procent na 424 miliard Kč.
Platebních transakcí mobily či elektronickými prostředky, tedy takzvanými tokeny, loni přibylo 55 procent na 952 milionu. Jejich objem vzrostl o 57 procent na 541 miliard Kč. Trend používání mobilních zařízení pro bezhotovostní platby bude podle Kotlána pokračovat.
Počet 147 milionů výběrů hotovosti z bankomatů v loňském roce znamenal v meziročním srovnání stejnou úroveň. Objem vybraných peněz z bankomatů meziročně nepatrně vzrostl na 858 miliard Kč v roce 2023 z 842 miliard o rok dříve. Bankomatů bylo na konci loňského roku v Česku 5478, což bylo o 77 méně než na počátku roku.
'Významná část domácí populace využívá či přímo upřednostňuje pro platby v sektoru maloobchodu a služeb platební karty či mobilní zařízení. Nadále zásadním způsobem roste podíl bezhotovostních transakcí proti výběrům hotovosti z bankomatů,' doplnil Kotlán.
fd rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
