Zlato

Z komodit na trzích letos zdražuje kakao, káva či zlato, zlevňuje kukuřice | Londýn/Praha 4. listopadu (ČTK) - Z komodit na světových trzích v prvních deseti měsících letošního roku výrazně zdražuje zlato, stříbro, kakao nebo káva, zvýšila se ale i cena plynu a uhlí. Naopak významně zlevnila pšenice, kukuřice či sójové boby, klesla také cena ropy. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do konce října stoupl jen o 0,25 procenta. 'Komodity předvádějí v tomto roce výrazné pohyby. V září jejich růst výrazně povzbudil ekonomický stimul v Číně, naopak v průběhu října valná většina globálně obchodovaných komodit růst korigovala. Jednou z významných výjimek byly drahé kovy, jejichž růstu pomáhala nejistota ohledně amerických prezidentských voleb,' řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. Nižší ceny komodit podle něj dovolují centrálním bankéřům pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Nejvyšší růst z komoditního trhu letos předvádí kakao. Tato komodita vykazuje i po korekci stále růst o 78 procent, a to kvůli nepříznivému počasí v západní Africe a rovněž kvůli dlouhodobému deficitu na globálním trhu. S odstupem následují drahé kovy, které čelí zvýšené poptávce centrálních bank a také individuálních investorů. Cena zlata se od začátku roku do konce října zvýšila o 33 procent, uvedl analytik Golden Gate Pavel Ryba. Žlutý kov tak byl na konci desátého měsíce nejdražší v historii. Ještě výrazněji zpevňuje stříbro, které zvýšilo svou hodnotu o 37 procent. Naopak další drahé kovy hojně využívané v průmyslu, jako je palladium nebo platina, letos mírně ztrácejí. Zastavil se ale jejich výrazný pokles z předchozích let. Cena palladia letos vykazuje pokles o dvě procenta a cena platiny o jedno procento. Výrazný růst letos podle Tylečka zaznamenává káva. Cena kávy Arabica na burze v New Yorku si zatím připisuje 29 procent. Hlavním důvodem vzestupu ceny je sucho, které vládlo v Brazílii a ve Vietnamu v posledních měsících. To mělo dopad i na cenu cukru, která však na stejné burze letos vykazuje růst už jen o desetinu. Za zmínku stojí také 11procentní růst ceny mědi a desetiprocentní růst ceny hliníku v Londýně. Průmyslové kovy podpořily kroky čínské vlády na podporu ekonomiky nejvíce z celého komoditního trhu. Ropa od začátku roku zlevňuje. Severomořský Brent ztrácí asi čtyři procenta, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) odepisuje 2,5 procenta. Ropa zlevňuje kvůli růstu nabídky a poklesu očekávané poptávky po surovině v příštím roce. Trh čeká, jak se na trhu s ropou projeví americké prezidentské volby a napětí na Blízkém východě. Cena ročního kontraktu na uhlí v Rotterdamu je pak od začátku roku vyšší o 22 procent a cena ročního kontraktu na zemní plyn o 15 procent. Cena elektřiny na burze v Lipsku k dodání v příštím roce mírně klesá, od začátku roku odepisuje 4,5 procenta. Spotřebitelé mohou profitovat z letošního poklesu cen obilovin. Cena pšenice je proti začátku roku nižší o devět procent, cena kukuřice pak o 12 procent. Cena sójových bobů se propadla o 29 procent, hlavním důvodem je očekávaná globální nadúroda a vysoké zásoby z posledních let, uzavřel Tyleček. fd spr 

BBC: V Ghaně zažehla zlatá horečka ekologickou katastrofu | Akkra 2. listopadu (ČTK/BBC) - Voda ze znečištěné řeky v Ghaně byla tak hustá a zabarvená, že ji umělec mohl použít jako barvu k vyobrazení devastace životního prostředí. Na ničení tamější přírody se podepisuje zejména nelegální těžba zlata, která se v tomto západoafrickém státě bohatém na suroviny šíří rychlostí požáru, píše server stanice BBC. "Když jsem jednou scházel k řece, napadlo mě, že voda je tu tak znečištěná, že bych pomocí ní mohl malovat. Jen tak mi to proběhlo hlavou. A tak jsem se k tomu dostal, zkusil jsem to a fungovalo to," řekl umělec Israel Derrick Apeti, který je ale známější pod svým uměleckým pseudonymem Enil Art. Spolu s přítelem Jayem Sterlingem navštívil řeku Pra, která leží asi 200 kilometrů západně od hlavního města Akkry, aby poukázal na ekologickou katastrofu, k níž tam dochází kvůli ilegální těžbě zlata a rýžování. V Ghaně pro tuto činnost požívají anglický název "galamsey", který vznikl spojením "shromáždit zlato a prodat ho" (gather them and sell). V zemi se zlato nelegálně těží na tisících míst, včetně lesnatých oblastí proslulých kakaovými plantážemi a rozsáhlými nalezišti zlata. Však se taky Ghana umísťuje na předních žebříčcích v exportu zlata a kakaa. Spousta lidí nedávno protestovala v hlavním městě a vyzývala vládu, aby podnikla kroky, které by nelegální těžbu zastavily. Policie však některé z demonstrantů zadržela s tím, že pořádají nezákonné shromáždění. Později je propustila, protože společnost jejich zadržení silně odsoudila. Apeti se ke kampani, která bojuje proti nezákonné těžbě, přidal prostřednictvím umění. A nebyl sám. Kampaň podpořila i řada hudebníků. Zpěváci jako Black Sherif, Stonebowy nebo zpěvačka Truth Ofori skládají písně, které upozorňují na devastující dopady nelegálního způsobu získávání zlata. Velká část škod pramení z toho, že se změnila povaha hornictví. Dříve mladí nezaměstnaní muži kopali zlato krumpáči a lopatami nebo používali holé ruce. Spoléhali také na rýžování, kdy pomocí síta promývali usazeniny, aby tak na dně zůstaly nuggety zlata. Před 18 lety však do Ghany pronikli čínští podnikatelé a přinesli s sebou daleko sofistikovanější způsob těžení. Bohužel za cenu toho, že zcela ignorují obavy o to, jakou spoušť za sebou v přírodě zanechávají. Zřejmě se totiž chytli starého ghanského přísloví: "V Ghaně neexistuje půda, která by neobsahovala zlato, a to i ve svrchní půdě. Ghana sama je zlato". Ghaňané podezírají místní politiky a podnikatele, že se k Číňanům v jejich "bláznivé zlaté horečce" přidali. Vykupují kakaové plantáže a přeměňují je v doly. Často kvůli tomu zastrašují farmáře, pokud odmítnou farmu prodat. Ghanská lesnická komise odhaduje, že těžaři takto zničili už 4726 hektarů půdy, což je velikost, která přesahuje rozlohu měst, jako jsou Atény nebo Brusel. Největší zkázu páchají v lesích, kde způsobují vymírání místní vegetace. Tím ale výčet škod nekončí. Vytěženou půdu a kameny je potřeba očistit. Na to používají těžaři vodu z řek. Samotná voda však nestačí, přidává se do ní řada chemikálií, zejména rtuť a kyanid. To vede k tomu, že voda v řekách přestává být pitná. "Rtuť může zůstat ve vodě i 1000 let. Dávkujeme sami sobě jed," řekl George Manful, který dříve pracoval pro vládní úřad na ochranu životního prostředí a nyní působí jako poradce pro klimatickou změnu v OSN. V rozhovoru pro místní rádio také uvedl, že tu nejde jenom o vodu, ale o celý potravní řetězec. Rtuť otravuje místní ryby a plodiny, které přijímají vodu ze znečištěných řek. V odpovědi na nedávné protesty v Akkře uvedl prezident Nana Akufo-Addo, že okamžitě nařídí nasazení lodí, které by kontrolovaly, že v okolí vod nedochází k žádné těžbě. Jen málokdo si od toho ale slibuje zásadní změnu. bat mka