ČSSZ: Počet podnikatelů v Česku loni stoupl o 23.000 na 1,127 milionu
Praha 13. února (ČTK) - Počet podnikatelů v Česku, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, stoupl v loňském roce o 23.000 na 1,127 milionu. Vyplývá to z evidence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Předloni počet podnikatelů, tedy například i soukromých lékařů, umělců či zemědělců, vzrostl o 26.000.
"Proti rekordnímu konci loňského září je to o 3000 OSVČ, tedy osob samostatně výdělečně činných, méně," uvedl zástupce šéfredaktora serveru Podnikatel.cz Daniel Morávek. Z dlouhodobého hlediska se podle něj jedná o tradiční sezonní výkyv. Na konci roku je vždy počet OSVČ nižší v porovnání s létem. Je to způsobeno hlavně tím, že OSVČ ke konci kalendářního roku ukončují nebo přerušují činnost. Během léta zase počty zvyšují sezonní práce.
Novinky u dohod mimo pracovní poměr, které platí od loňského října se na výraznějším nárůstu počtu OSVČ podle něj zatím neprojevily. Od ledna navíc mají takzvaní dohodáři nárok na dovolenou. "Vzhledem k tomu, že některé novinky začaly platit až v lednu a že i zaměstnavatelé často úpravu pracovní spolupráce nechali na začátek roku, je možné, že se změny v dohodách na počtech OSVČ projeví při srovnání na konci března," dodal Morávek.
Nejvíce podnikatelů je podle dat evidováno v Praze, a to 209.000. Ve Středočeském kraji je jich 161.000 a v Jihomoravském kraji 126.000. Ze všech osob samostatně výdělečně činných se počet těch, kteří mají samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, zvýšil o 20.000 na 669.000. Počet lidí, kteří ji mají jako vedlejší výdělek, stoupl o 2000 na 458.000, ukazují údaje ČSSZ.
Jde o nejvyšší počet OSVČ hlavních na začátku roku od roku 2009, upozornil Morávek. Přestože se objevovaly zprávy o tom, že kvůli datovým schránkám skončilo rekordní množství podnikatelů, data ČSSZ podle něj naznačují, že ve skutečnosti nešlo o aktivní OSVČ, ale především o ty, které měly přerušenou živnost.
V žádném jiném státě Evropské unie nemají podle odborníků živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako v Česku. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků v ČR podílejí více než 95 procenty a jsou největším zaměstnavatelem, vyplývá z veřejných zdrojů. Práci u těchto firem našla více než třetina všech zaměstnanců.
fd rdo
Inflace v lednu klesla, část odborníků ji čeká pod třemi procenty
Praha 13. února (ČTK) - Meziroční inflace v lednu výrazně klesla, většina ekonomických analytiků, které ČTK oslovila, ji očekává těsně pod třemi procenty. V prosinci byla inflace 6,9 procenta. Za snížením meziročního tempa růstu cen bylo podle odborníků zlevnění potravin, projeví se také odeznění statistického vlivu úsporného tarifu na energie z roku 2022, který v posledních třech měsících loňského roku vykazovanou inflaci zvyšoval. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o lednové inflaci ve čtvrtek.
Analytici Komerční banky předpokládají, že spotřebitelské ceny v lednu meziročně vzrostly o 2,7 procenta. Upozorňují přitom na odeznění statistického vlivu úsporného tarifu, bez jehož započtení by už v prosinci byla inflace 4,2 procenta. "V důsledku nižší DPH a předchozího poklesu ke konci roku 2023 očekáváme mírné meziroční zlevnění potravin. Meziročně nižší v lednu pravděpodobně byly rovněž ceny pohonných hmot," doplnili další důvody zpomalení inflace.
Podle analytiků České spořitelny dosáhla v lednu meziroční inflace 2,9 procenta, kolem odhadu ale panují značné nejistoty kvůli tradičním lednovým úpravám ceníků. "Již od druhé poloviny minulého roku působí v protiinflačním směru silně utlumená poptávka domácností, pokles cen zemědělských komodit a vývoj cen některých komodit na světových trzích," uvedli odborníci České spořitelny.
Stejný odhad meziroční inflace má i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. "Přijatelná prognózovaná úroveň lednové inflace vychází z předpokladu poměrně mírného přecenění začátku letošního roku, zejména v oblasti cen energií. Citelný nárůst regulované složky cen energií sice působí proinflačně, nicméně burzovní ceny energií naopak vykazují znatelný protiinflační tlak. V lednu navíc klesaly ceny většiny potravin, a to jak kvůli předchozím dramatickém snížení výrobních cen zemědělců, jež je jedno z nejvýraznějších v historii ČR, tak i kvůli snížení DPH na potraviny, které vstoupilo v platnost začátkem roku s konsolidačním balíčkem," uvedl.
Naopak analytici Raiffeisenbank očekávají lednovou meziroční inflaci 3,8 procenta. Podle nich sice základní potraviny zlevnily, pokles jejich cen byl ale kompenzován zdražením jiných potravin. Ceny energií by se měly zvýšit kvůli zdražení regulované složky ceny, ale celkově porostou méně než v předchozích letech.
Česká národní banka (ČNB) minulý týden zveřejnila novou makroekonomickou prognózu, podle níž by lednová inflace měla klesnout ke třem procentům. S podobnými odhady počítá i lednová prognóza ministerstva financí.
Lednový růst spotřebitelských cen do velké míry určuje celoroční vývoj inflace. Odborníci předpokládají, že průměrná inflace letos výrazně zpomalí z loňských 10,7 procenta. Podle analytiků České spořitelny bude letošní průměrná inflace 2,6 procenta, podle analytiků Komerční banky 2,7 procenta. ČNB očekává průměrnou inflaci 2,6 procenta, ministerstvo financí 3,1 procenta.
str snm
DALŠÍ ZPRÁVY
