PRAHA 13. BŘEZNA 2014

Medaile, která osudové dění před pětasedmdesáti lety připomíná, vznikla podle motivu jabloneckého rytce a pedagoga Luboše Charváta. Událostem, které patří spíše do temné oblasti českých dějin, se Pražská mincovna nevyhýbá. „Historii bychom měli vnímat v její celistvosti, protože jen tak je možné z ní čerpat poučení pro současnost. Proto vznikla i tato unikátní série pamětních medailí. Její součástí je nyní i připomínka začátku nacistické okupace,“ uvedl výkonný ředitel Pražské mincovny Jan Hrubý. Připomněl, že do stejné kategorie patří také nedávno vydané tituly Milada Horáková a Heliodor Píka.


Lícní strana (averz)

Lícní straně dominuje obraz německého tanku Panzer III., který najíždí na hraniční orientační sloup, znázorňující poslední symbol české samostatnosti. „Tuto potupu umocňuje pozadí s vyhláškou o převzetí moci, která je uvedena i s původními pravopisnými chybami,“ upřesnil autor motivu Luboš Charvát. V opisu je text Německá vojenská okupace Čech a Moravy 15. 3. 1939.


Rubová strana (reverz)

Text v opisu rubové strany Zřízení Protektorátu Čechy a Morava je doplněn říšskou orlicí, která trhá svými drápy zbytky okleštěné mapy České republiky. Medaile je tak mementem doby a připomíná zlomovou událost, která poznamenala životy několika generací obyvatel v Československu.


Dvakrát deset zlatých

Zlaté ražby vznikají ve dvou tradičních velikostech: 37 a 28 milimetrů (31,1 g a 13 g). Větších „jednouncovek“ vyprodukuje mincovna jen deset, z toho pouze jedinou v provedení proof. Stejným počtem je limitovaná i menší velikost, s tím rozdílem, že devět medailonů bude v úpravě proof a jen jediný exemplář o průměru 28 mm v úpravě standard.


Nízký náklad také u stříbra

Velmi pestrá je tradičně nabídka medailonů stříbrných. Existují ve dvou velikostech, každá pak ve třech různých variantách povrchové úpravy. Kvalitu proof a standard doplňují atraktivní ražby opatřené ušlechtilou patinou. Oproti minulé emisi Memento 25. února 1948 však mincovna tentokrát výrazně snížila náklad: stříbrných medailonů o průměru 28 milimetrů v kvalitě proof vyrazí jen 390 kusů (předchozí emise čítala 1000 ks). Těch v provedení standard a patina bude dokonce pouhých 190. Tak malý náklad zvýší atraktivitu ražeb zejména mezi sběrateli. Prodejní cena se přitom nemění. Stříbrných medailonů o průměru 37 mm a v provedení standard vznikne jen 19, stejně velkých ve verzi proof pak 39 (odkaz na rok 1939). Charvátův motiv mincovna realizuje také do cenově příznivé mědi.


Číslo na hraně

Unikátnost všech zlatých a stříbrných medailonů podtrhuje pořadové číslo, vyražené na hraně. Vybaven jím bude i jediný medailon z ryzího zlata o průměru 37 milimetrů a hmotnosti jedné troyské unce (1 Oz = 31,1 g). Mimořádnosti této ražby v provedení proof (špičková kvalita) odpovídá i cena, která činí bezmála sto šedesát tisíc korun. V provedení standard mincovna vyrazí devět exemplářů.

Luboš Charvát

Autor řady českých medailí a mincí Luboš Charvát začínal jako rytec. Tím se vyučil na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově, odkud po maturitě přešel do Jablonecké bižuterie. Od roku 1992 pracuje na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou jako odborný pedagog pro obor rytí kovů. První minci ČNB realizoval v roce 2002. Sám sebe považuje spíše za řemeslníka než výtvarníka. Přiznává, že blízké jsou mu zejména technické motivy, ostatně už v dětském věku stavěl modely letadel a lodí. Dokladem jeho precizní práce jsou právě tituly František Fajtl, Jungfraujoch - nejvýše položená železniční stanice v Evropě, Londýnská podzemní dráha, Bohemia - první české letadlo a další ražby Pražské mincovny. Autor rád zpracovává také portréty.

Profil Společnosti

Pražská mincovna vstoupila na numismatickou scénu v druhé polovině roku 2011, přesto už si díky originálním a vysoce kvalitním ražbám dokázala vydobýt uznání doma i v zahraničí. Pod jejími produkty jsou podepsaní nejvýznamnější čeští medailéři, jejichž um je zárukou vysoké umělecké hodnoty.

Novodobá Pražská mincovna byla založena v roce 2011, aby navázala na kdysi slavné období mincovnictví v královském městě Praze. Tradice ražby mincí v české metropoli je starší než vídeňská, Praha však neměla to štěstí, aby se v ní razilo nepřetržitě. Naposledy byla činnost pražské mincovny přerušena v roce 1856 a výroba mincí se soustředila do Vídně.

Pražská mincovna se zaměřuje na výrobu pamětních medailí tematicky čerpajících z bohatého odkazu českých dějin. Proto v nabídce nechybí například tituly připomínající korunovace českých panovníků, jakými byli Přemysl Otakar I., Přemysl Otakar II., Jan Lucemburský, Karel IV. a další králové nebo významné osobnosti, mezi nimiž vyčnívá postava patrona českých zemí knížete Svatého Václava.

Pražská mincovna neopomíjí ani témata evropské a světové historie. Ta najdeme například v unikátním sběratelském programu Kalendárium. Samostatnou kapitolou jsou dárkové medailony určené k různým slavnostním příležitostem. Mincovna z hlavního města České republiky je rovněž připravena přijímat zakázky pro ražbu medailí i oběžných mincí z celého světa.

Společnost Pražská mincovna a. s. dnes sídlí v památném Obecním domě na Náměstí Republiky, kde se nachází také její prodejna. Další prodejnu otevřela mincovna v historickém centru hlavního města Slovenska Bratislavě.

Prodejní galerie Pražské mincovny se nachází v prostorách Obecního domu. Návštěvníci zde mohou vidět zlatou a stříbrnou produkci Pražské mincovny, která vznikala po dobu tří let od zahájení ražby.