Nový depozitář Středočeské vědecké knihovny urychlil proces půjčování knih
Kladno 19. května (ČTK) - Nový depozitář Středočeské vědecké knihovny v Kladně urychlil proces půjčování knih. Knihovna dříve využívala několik externích skladů, ze kterých museli zaměstnanci svážet objednané knihy. Nyní jsou svazky v moderním depozitáři s regálovým systémem pro snadnou manipulaci. V budově jsou vhodné podmínky pro dlouhodobé uskladnění knih, řekl ČTK při dnešním slavnostním otevření depozitáře ředitel knihovny Tomáš Ondrášek. Stěhování dokumentů do depozitáře skončilo loni v listopadu, letos v květnu byl objekt plně zkolaudován včetně přidělení čísla popisného.
Depozitář je postavený podle návrhu architektky Pavly Olšákové. "Podle zadání byl důraz kladen na funkčnost a maximální využití objemu. Jako architekt jsem nechtěla navrhovat skladovací halu, ale budovu přívětivou vůči ulici. Proto jsme udělali snížený parter a terasa snižuje výšku objektu, aby působil rezidentním dojmem," popsala svou práci architektka.
Knihovnu od depozitáře dělí 250 metrů, převoz svazků zajistí auta a v akutních případech mají knihovníci k dispozici dvě elektrokoloběžky. Na elektrokoloběžce lze do depozitáře dojet za 70 vteřin včetně čekání na semaforu. V objektu jsou dva velké depozitní sklady a jeden se zvýšeným režimem ochrany, ve kterém je mimo jiné tamější nejvzácnější kniha. Je vydaná ve Francii v roce 1719, obsahuje latinsky psané, zřejmě lékařské zápisky. V budově je také digitalizační pracoviště a knihařská dílna, kromě technických podmínek je zde výrazně lepší zázemí i pro zaměstnance.
Podzimní stěhování přes půl milionu svazků z předchozích skladů trvalo více než dva týdny. Celková kapacita prostor je přes 800.000 dokumentů, zaplnění by mělo trvat 24 let.
Stavba depozitáře začala v září 2019, přípravy začaly o několik let dříve. Bylo mimo jiné třeba zakoupit vhodný pozemek poblíž knihovny a také požádat o evropskou dotaci, která pokryla většinu z nákladů činících 144 milionů korun. Podle ředitele knihovně sice klesnou náklady potřebné na provoz externích skladů, avšak současný růst energií způsobí, že roční náklady na provoz depozitáře nebudou předpokládaný jeden milion korun, ale výrazně více.
Středočeská vědecká knihovna v Kladně je veřejnou krajskou knihovnou, vznikla v roce 1897 původně jako spolková. Nyní sídlí v bývalém Okresním domě z roku 1910 postaveném podle návrhu architektů Josefa Maříka a Karla Šidlíka, který je kulturní památkou.
sbe dr
Lidé se U Pražského Jezulátka rozloučili se sběratelkou umění Medou Mládkovou
Praha 19. května (ČTK) - Více než dvě stovky lidí se dnes ve zcela zaplněném pražském kostele Panny Marie Vítězné, kterému lidé přezdívají U Pražského Jezulátka, rozloučily s Medou Mládkovou. Mecenáška a sběratelka umění zemřela 3. května ve věku 102 let. Nad rakví pokrytou květinami promluvil římskokatolický kněz salesiánského řádu Ladislav Heryán.
"V knize Můj úžasný život od Ondřeje Kundry paní Meda ve svých 95 letech uvedla, že se nebojí smrti, protože prožila krásný život," připomněl Heryán. Život Mládkové označil za umělecké dílo.
Příchozí se mohli podepsat do kondolenční knihy umístěné před branou kostela, svůj podpis tam zanechal mimo jiné ministr kultury Martin Baxa (ODS) nebo senátorka Miroslava Němcová (ODS). Dorazily také herečky Eva Holubová a Tatiana Vilhelmová, která Mládkovou ztvárnila v divadelním představení Meda. Premiéru mělo 8. září 2019 na 100. narozeniny Mládkové.
V kostele U Pražského Jezulátka dnes zaznělo čtení z Evangelia svatého Jana a další bilblické texty. Prostor pod oltářem zaplnily věnce, které zaslalo například ministerstvo kultury, Hlavní město Praha, ředitel Národního divadla Jan Burian, bývalá první dáma Dagmar Havlová nebo slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Předseda správní rady Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) dnes novinářům řekl, že Mládková si přála být pochována u svého manžela v rodinné hrobce v Rosicích u Brna a vyjádřila i přání, že nechce být zpopelněna.
Mládková byla známá jako propagátorka tvorby malíře Františka Kupky i jako žena, která přes někdejší železnou oponu pomáhala českým umělcům druhé poloviny 20. století. Od roku 1948 žila v emigraci, nejdříve ve Švýcarsku, později ve Francii a nakonec ve Spojených státech, kde pomáhala krajanům. V letech 1955 až 1960 studovala dějiny umění v Paříži. Ve francouzské metropoli se seznámila s malířem českého původu Kupkou, jehož díla začala sbírat.
Pro prezentaci své kolekce umění po roce 1989 vybrala zchátralou budovu Sovových mlýnů v Praze a založila nadaci. Objekt budoucího muzea získala Praha od státu v roce 1997 a Mládková si Sovovy mlýny pronajala od města na 99 let.
Sbírka obsahuje přes 220 obrazů a kreseb Kupky, sochy Otto Gutfreunda a přes 1000 děl českých a slovenských výtvarníků z let 1965 až 1985. Svou sbírku před smrtí v roce 2002 věnoval nadaci Mládkových básník, výtvarník a sběratel umění Jiří Kolář.
jir ktp rot
DALŠÍ ZPRÁVY
