Bloomberg: Účet v rublech už má deset evropských odběratelů ruského plynu
Brusel/Moskva 27. dubna (ČTK) - Účet v rublech už si otevřelo deset evropských odběratelů ruského plynu a čtyři z nich za plyn zaplatili způsobem, který začal vyžadovat Kreml. S odkazem na svůj zdroj o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Ruský prezident Vladimir Putin vyžaduje, aby odběratelé z EU platili v rublech.
"Čtyři evropští odběratelé plynu už za dodávky zaplatili v rublech, jak Rusko požaduje. Další zastavení dodávek, pokud ostatní požadavek Kremlu také odmítnou, není pravděpodobné až do druhé poloviny května, kdy mají být uhrazeny příští platby," cituje Bloomberg svůj zdroj blízký ruské plynárenské společnosti Gazprom.
Evropské firmy už si otevřely účty v rublech, aby mohly za plyn platit tak, jak požaduje Moskva, pokračoval zdroj. O těchto důvěrných informacích s agenturou hovořil pod podmínkou, že mu bude zaručena anonymita.
Gazprom dnes ráno zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska, a to právě s odůvodněním, že tyto země odmítly za plyn platit v rublech. Rusko dodává sítí potrubí plyn do 23 evropských zemí včetně České republiky.
Rakouský kancléř Karl Nehammer mezitím označil za falešnou zprávu informace ruských médií, že Rakousko přistoupilo na platby v rublech. Šéf rakouské vlády nicméně podle agentury APA připustil, že Rakousko využívá platební schéma přes finanční ústav Gazprombank, jak navrhla Moskva.
Západní země proti Rusku zavedly rozsáhlé sankce za jeho invazi na Ukrajinu. Moskva pak začala vyžadovat, aby evropští odběratelé za ruský plyn od 1. dubna začali platit v rublech. Brusel však členským zemím sdělil, že takový postup by byl v rozporu se sankcemi. To ale Kreml odmítá, podle něj navržený způsob plateb sankce neporušuje.
Schéma, které Moskva nyní při placení za plyn vyžaduje, počítá jako s prostředníkem s bankou Gazprombank, nad kterou má kontrolu Kreml. Zahraniční odběratel tak musejí nejprve převést zahraniční měnu na zvláštní účet v Gazprombank a ta potom jménem daného odběratele za přijaté devizy nakoupí rubly. Nakoupenou ruskou měnu potom převede na jiný zvláštní účet.
Pokud se Moskvě podaří západní země přinutit k platbám v rublech, značně se tím otupí účinnost sankcí, které Západ vůči Rusku zavedl, poznamenala už dříve agentura Reuters. Kurz rublu, který se ruská vláda po jeho prudkém oslabení bezprostředně po invazi rozhodla sérií intervencí a mimořádných opatření podpořit, je nyní vůči euru nejsilnější za více než dva roky.
spr
Španělská vláda schválila dekret, jenž má zprůhlednit finance královského paláce
Madrid 26. dubna (ČTK) - Španělská vláda dnes schválila dekret, který má zprůhlednit hospodaření španělské monarchie. To bude mimo jiné podléhat kontrole vládního účetního dvora, který dohlíží na finance státních institucí. Informují o tom dnes místní média. Podle nich jde o reformu, která má napravit pověst monarchie poškozenou v posledních letech skandály bývalého panovníka Juana Carlose I.
Nový dekret také například reguluje uzavírání zakázek pro královský palác, o nichž bude muset palác informovat na svých stránkách. Nově bude také muset královská rodina evidovat dary, které dostane. Rozpočet královské koruny letos činí podle deníku El Periódico 8,4 milionu eur (asi 210 milionů Kč).
Španělská socialistická vláda schválila nový dekret jen den poté, co král Felipe VI. v bezprecedentním kroku zveřejnil údaje o svém majetku. Ten činí 2,57 milionu eur (asi 64,25 milionu Kč), z toho 2,2 milionu je na bankovních účtech a zbytek jsou například umělecká díla, starožitnosti či šperky. Felipe VI. nemá podle pondělního oznámení ve vlastnictví žádné nemovitosti, ani majetek v zahraničí. O majetku jeho manželky, královny Letizie, královský palác informace nezveřejnil.
Dekret, který vláda dohodla s královským palácem, má začít novou kapitolu španělské monarchie po skandálech bývalé hlavy státu. Otec současného krále čelil několik let podezření z přijetí úplatků a daňových úniků. Začátkem minulého měsíce španělská prokuratura po téměř dvou letech definitivně zastavila jeho vyšetřování, když došla k závěru, že ho nelze stíhat za činy, které mohl spáchat jako hlava státu, a pro ostatní podezření není dost důkazů.
Čtyřiaosmdesátiletý Juan Carlos I., který stál v čele země od roku 1975 a nyní má titul emeritní král, se v roce 2014 překvapivě vzdal trůnu v naději, že jeho syn napraví pověst monarchie, pošramocenou také korupční kauzou jeho zetě. Předloni v létě se Juan Carlos I. z podobného důvodu odstěhoval do Spojených arabských emirátů. Felipe VI. už po nástupu na trůn schválil některá opatření ve snaze zprůhlednit financování španělské koruny a sám si také v době hospodářské krize snížil plat o dvacet procent.
nob ngl
DALŠÍ ZPRÁVY
