V galerii Portheimka začne výstava absolventů ateliéru Jiřího Sopka
Praha 21. srpna (ČTK) - Výstava Barva času / Jiří Sopko a jeho žáci v pražské Galerii Portheimka ukáže, kam se ubírá tvorba asi sedmi desítek absolventů ateliéru Malba I pražské Akademie výtvarných umění (AVU). Malíř, grafik a sochař Jiří Sopko ho vedl v letech 1990 až 2016. Dnes večer se uskuteční zahájení, veřejnost výstavu uvidí od pátku 22. srpna do konce října, informovala ČTK mluvčí Prahy 5 Lucie Fialová.
Výstava je kvůli prostorovým možnostem galerie průřezovou sondou do díla studentů a absolventů Sopkova ateliéru. Rozmanitost tvůrčích přístupů ukazuje snahu pedagogů o svobodnou výuku, která sledovala především osobitou citlivost a založení posluchače.
V Sopkově ateliéru nejprve končili studenti, kteří zažili ideologicky řízenou výuku před rokem 1989. Zároveň zde po sametové revoluci začínala studovat první svobodná generace.
"Výuka se zaměřovala na problematiku figury a barevnou výstavbu obrazu," uvedl v doprovodném textu kurátor Pavel Vaňous. U studentů bylo podle něj vždy podstatné hledání svébytného výrazu, přicházeli s vlastním pojetím obrazové skladby.
Výjimkou nebyli ani studenti věnující se abstraktnímu výrazu, narušující hranice mezi abstrakcí a figurou nebo experimentující s novými médii. Důraz se kladl na autentický výraz. "Výrazná role patřila barvě a intuici. Odtud také název výstavy Barva času," doplnil Vaňous.
Mezi sedm desítek Sopkových žáků patří Filip Černý, Jaroslav Fritsch, Filip Messiereur, Alice Nikitinová, František Oliva, David Pešat, Jiří Petrbok, Tereza Strnad, Jakub Sýkora, Eva Synková, Ondřej Tkačík nebo Monika Žáková.
Sopko, který se v roce 1942 narodil na Podkarpatské Rusi, stál v čele ateliéru Malba I 26 let, dvě funkční období byl rovněž rektorem AVU. Museum Kampa v roce 2022 k umělcovým 80. narozeninám uspořádalo velkou Sopkovu retrospektivní výstavu. Jeho tvorba vyniká až groteskním pojetím figur, charakteristickou barevností, výraznými grimasami.
ani mtj
Výzkum v Častavíně ve Strakonicích odhalil bohaté venkovské slovanské osídlení
Strakonice 20. srpna (ČTK) - Nádobu na tavení kovu, nože, kleště nebo bronzové předměty objevili archeologové letos během čtyřměsíčního archeologického výzkumu v lokalitě Častavín ve Strakonicích. Výzkum odhalil raně středověké sídliště z období poloviny 8. století až do poloviny 13. století. Nález významně přispívá k poznání nejstarší fáze slovanského osídlení Strakonic a širšího regionu, řekl dnes novinářům Vlastimil Král, archeolog Muzea středního Pootaví Strakonice. Muzeum předměty vystaví v příštím roce.
Archeologové prozkoumali plochu o velikosti přibližně 3500 metrů čtverečních. Odkryli 67 objektů, které byly zahloubeny v zemi a ve kterých našli keramické fragmenty, kovové artefakty i zvířecí kosti. Dále archeologové nalezli několik typů nožů, hřebíky nebo kleště.
"K nejzajímavějším nálezům patří fragment tyglíku (nádoby) na tavení kovu a části slitku nebo zbytky po tavení. To dokládá zpracování surového železa, ale rudu netavili. Právě ty kleště mají dlouhou rukojeť, se kterými bylo možné sahat do výhně. Dokonce jsme našli i několik bronzových předmětů z mladší doby bronzové, například šídlo," řekl Král.
Mezi dalšími nálezy bylo několik přeslenů, které se používaly jako závaží při spřádání příze a které byly z keramiky nebo z kamene. Z poloviny 12. století pochází denár. Podle archeologa se tak dá předpokládat starší a mladší osídlení v této lokalitě.
Král doplnil, že se podařilo doložit velmi bohaté osídlení z období raného až vrcholného středověku. Předpokládá se, že lidé tehdy obývali menší chatky, pro tuto domněnku však chybí výraznější archeologická opora. Důležitá je podle Krále především kombinace sídliště s velkým množstvím polozemnic a nálezů, protože na Strakonicku jiná taková bohatá lokalita není.
Lokalitu Častavín zkoumal v první polovině 20. století archeolog Bedřich Dubský, který prováděl povrchové sběry. Výzkum pokračoval celé 20. století, archeologové prozkoumali parcely dnešních garáží v letech 1997 a 1998, přilehlou parcelu pak v 2021.
Zřizovatelem muzea je Jihočeský kraj, který mu letos dal provozní příspěvek téměř 33 milionů korun. Rozpočet muzea pro letošní rok je přes 38 milionů korun. Muzeum loni navštívilo 73.438 lidí, to bylo zhruba 14.500 víc než předloni. Muzeum má pět stálých expozic, které se vážou k městu a týkají se textilu, zbraní, motocyklů ČZ, dudáků a loutek. Poslední expozice se věnuje řádu maltézských rytířů, který téměř 700 let sídlil v hradním areálu, kde je teď muzeum.
jrc sdv
