Židy v Moravském Krumlově už připomíná jen hřbitov, dnes se jím provázelo
Moravský Krumlov (Znojemsko) 10. srpna (ČTK) - Hřbitov je dnes v Moravském Krumlově jedinou památkou na židovskou obec, která byla součástí města více než 500 let. Při příležitosti Dne židovských památek jím dnes provázela Markéta Chvátalová ze společnosti Kultura Moravský Krumlov. Uvedla, že hřbitov je dnes důstojnou památkou díky spolupráci s Židovskou obcí Brno, která se o něj stará v posledních 15 letech. Od konce druhé světové války do roku 2010 chátral, řekla ČTK Chvátalová.
V 19. století žilo v Krumlově v některých letech i přes 300 Židů, ale ve druhé polovině století už jejich počet klesal a v roce 1930 jich bylo jen 34. Druhou světovou válkou, respektive nacistickým vražděním jejich existence ve městě definitivně skončila. Židovskou ulici včetně synagogy pak proměnilo v ruiny sovětské bombardování v samotném závěru války v roce 1945. Krumlov byl totiž za války součástí nacistického Německa. "Část synagogy sice zůstala stát, ale po válce byla stržena. Do dnešního dne se zachovala jen část jednoho židovského domu," řekla Chvátalová. A tak místní Židy připomíná právě hřbitov umístěný u kruhového objezdu u příjezdové silnice od Ivančic. Zhruba v místě někdejší synagogy dnes stojí českobratrská modlitebna.
Hřbitov byl založen patrně na konci 16. století, nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1613 a patří Sáře, dceři Jakoba. "Je tu pochovaných několik významných rabínů. Náhrobek z roku 1692 patří Jicchakovi. Je pestrý a v pěkném zachovalém stavu," popsala jej Chvátalová. Zmiňuje také velký náhrobek rodiny Dormizerových, kteří měli tituly baron a baronka a spravovali tulešický velkostatek. "Byl to takový zámeček. Jejich hrobku několikrát otevřeli i vandalové a hledali poklad, ale jestli se něco skutečně našlo, se neví," řekla Chvátalová. Posledním pohřbeným byl v roce 1937 Jindřich Glücksmann, jehož rodina měla na náměstí krámek s galanterií a textilem. "Všichni členové rodiny pak zemřeli v koncentračních táborech," uvedla Chvátalová.
Celkem je na hřbitově přes 400 náhrobků, které patří typologicky do skupiny aškenázských náhrobků. Jejich jednoduché členění, výzdoba a symbolika odpovídá ostatním jihomoravským hřbitovům.
V Krumlově se také chystá v říjnu umístění kamenů zmizelých. Po osudech židovských obyvatel ve městě pátrají studenti se svoji učitelkou dějepisu.
mei hj
V katedrále v Nagasaki se poprvé po 80 letech rozezněly dva zvony
Nagasaki 9. srpna (ČTK) - Na obou věžích katedrály Neposkvrněného početí v Nagasaki se dnes, přesně 80 let od svržení americké atomové bomby na toto japonské město, znovu rozezněly dva zvony. Po jaderném útoku se v troskách kostela podařilo najít jen jeden, druhý lidé znovu uslyšeli až dnes.
Okamžik, kdy město zasáhla plutoniová bomba a způsobila podobnou zkázu jako o tři dny dříve uranová puma v Horošimě, si lidé připomněli minutou ticha. Širó Suzuki, starosta Nagasaki, vyzval svět k okamžitému zastavení ozbrojených konfliktů, píše agentura AFP. "Osmdesát let uplynulo a kdo by si býval byl dokázal představit, že svět dopadne takto? Krize, která by mohla ohrozit přežití lidstva, se vznáší nad každým z nás, kdo žijeme na této planetě," řekl Suzuki.
Celkový počet obětí se v Nagasaki odhaduje na 75.000 až 80.000, což je přibližně třetina toho, kolik lidí zemřelo v Hirošimě. Většina obyvatel obou měst přitom podlehla komplikacím způsobeným ozářením. Japonsko 15. srpna 1945 kapitulovalo a druhá světová válka skončila. AFP píše, že historici léta vedou debaty o tom, zda útoky na Hirošimu a na Nagasaki v důsledku nezachránily životy, které by jinak byly zmařeny při pokračování konfliktu.
Takové úvahy ale mají jen malý význam pro přeživší, z nichž se mnozí potýkají s fyzickými i psychologickými i traumaty i stigmatem, které často lidi označované jako hibakuša provázelo.
Agentura AP píše, že přeživších z obou měst je 99.130, což je asi čtvrtina oproti původnímu počtu, a jejich průměrný věk přesahuje 86 let. Obávají se, že vzpomínky na to, co zažili, mizí, protože ti, kdo jsou ještě naživu, byli v době útoku příliš malí na to, aby si na útok mohli skutečně vzpomínat. Doufají, že jejich úsilí o zákaz jaderných zbraní se chopí mladší generace, říká Teruko Jokojamová, která je členkou organizace podporující přeživší. Snaží se dokumentovat jejich životy. Její dvě sestry zemřely kvůli nemoci spojované s ozářením.
Při útoku na Nagasaki z 9. srpna 1945 byly v různém stupni poškozeny desítky tisíc budov, jednou z nich byla katedrála Neposkvrněného početí známá také jako Urakami. Znovu byla postavena v roce 1959. Na výrobu druhého zvonu, který v jedné z věží 80 let chyběl, se složili věřící ve Spojených státech.
Loňským držitelem Nobelovy ceny za mír je japonská organizace Nihon Hidankjó, která sdružuje přeživší jaderných útoků na Hirošimu a Nagasaki a která usiluje o svět bez jaderných zbraní.
hab
