Badatelé v Lipsku objevili dosud neznámé dílo Wolfganga Amadea Mozarta
Lipsko (Německo) 21. září (ČTK) - Dosud neznámé dílo Wolfganga Amadea Mozarta nalezli badatelé v hudební knihovně v Lipsku. Skladba z 60. let 18. století vznikla pravděpodobně v Mozartově raném mládí, uvedli experti. Informuje o tom web Středoněmeckého rozhlasu a televize MDR.
Partitura vznikla podle badatelů kolem roku 1780, ale nebyla opatřena podpisem. "Jde sice o rukopis, ale je to přepis Mozartova originálu," uvedla ředitelka lipské knihovny Susanne Metzová. "Mozartova skladba byla ve fondech knihovny už více než 100 let. Teď, když se jí zabývali mozartovští specialisté v Salcburku, můžeme potvrdit, že jde skutečně o Mozartovo dílo," řekla Metzová.
Mozartovi je připisováno mnoho skladeb. "Dá to hodně práce, abychom pak mohli říct: jsme přesvědčeni o tom, že toto je skladba mladého Mozarta," uvedl muzikolog a ředitel vědeckého oddělení salcburského Mozartea Ulrich Leisinger.
Dílo nese dodatečný název "Ganz kleine Nachtmusik" (volně přeloženo jako Úplně malá noční hudba), což odkazuje na podobný název slavné Mozartovy Malé noční hudby, serenády č. 13 pro smyčcový kvartet a kontrabas od W. A. Mozarta z roku 1787.
Dvanáctiminutová "Serenáda ex C" sestává ze sedmi částí pro smyčcové trio, trvá celkem asi 12 minut a předpokládá se, že vznikla v polovině až na konci 60. let 18. století, uvedla ve čtvrtek Lipská městská knihovna.
Dnes bude mít skladba německou premiéru na půlhodinovém koncertu v lipské opeře. Už ve čtvrtek byla prvně uvedena v Mozartově rodném Salcburku v rámci prezentace revidovaného Köchelova katalogu, což je katalog všech Mozartových skladeb.
Köchelův seznam, někdy také Köchelův katalog (německy Köchelverzeichnis) sestavil roku 1862 rakouský botanik, muzikolog, spisovatel, skladatel, editor a milovník Mozartovy hudby Ludwig Alois Ferdinand rytíř von Köchel.
Wolfgang Amadeus Mozart žil mezi lety 1756-1791 a za svůj život složil více než 600 skladeb.
cht spr
Izrael podnikl nálety na jižní Libanon a hlásí zásah stovky raketometů
Bejrút 19. září (ČTK) - Izraelská letadla podnikla nálety na cíle hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Informovala o tom dnes večer agentura Reuters, podle níž izraelská armáda oznámila, že během několika hodin zasáhla kolem 100 raketometů, které byly připravené k okamžité palbě na izraelské území. O izraelských úderech o něco dříve informovaly také libanonské bezpečnostní zdroje, které je označily za nejintenzivnější za poslední rok.
"Izraelské ozbrojené síly budou pokračovat v operacích, jejichž cílem je znehodnotit infrastrukturu a schopnosti teroristické organizace Hizballáh, aby ochránily Stát Izrael," uvedla armáda. Izrael dnes odpálil desítky bomb na jižní Libanon, řekly před tím Reuters tři nejmenované libanonské bezpečnostní zdroje. Zatím nejsou zprávy o obětech.
Izrael na jih Libanonu udeřil v době vyostřeného napětí v regionu, kdy exploze komunikačních zařízení tento týden v Libanonu zabily čtyři desítky lidí a tisíce dalších zranily. Cílem bylo patrně militantní hnutí Hizballáh, které akci stejně jako libanonská vláda připsalo Izraeli. Ten se k těmto útokům nepřihlásil.
Šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh dnes ve své reakci na úterní a středeční výbuchy pagerů a vysílaček skupiny poznamenal, že jde o bezprecedentní ránu, kterou Izrael překročil veškeré meze, a pohrozil odvetou. Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že Izrael bude pokračovat v tlaku na Hizballáh, a zopakoval, že cílem je umožnit návrat obyvatel do severoizraelského pohraničí. Západ mezitím vyzývá ke zdrženlivosti.
Hizballáh a izraelská armáda proti sobě vedou přeshraniční útoky prakticky denně od loňského 8. října. Hizballáh tehdy začal útočit na sever Izraele ve snaze podpořit Palestince v Pásmu Gazy, kde vede Izrael válku proti palestinskému hnutí Hamás v odvetě za jeho teroristický útok ze 7. října. Vzájemné ostřelování Hizballáhu a izraelské armády přes hranici si od října vyžádalo na izraelské straně smrt pěti desítek lidí, včetně civilistů. Na libanonské straně kvůli tomu zemřely desítky civilistů a na 470 členů Hizballáhu.
ipl