Odborníci z Národního muzea přivezou ze Slovenska exponáty poškozené požárem
Praha 30. března (ČTK) - Desítky exponátů, které bude možné preparovat či konzervovat v laboratoři v Praze, a tím je zcela či částečně zachránit, přivezou odborníci z českého Národního muzea z požárem zasažené Banské Štiavnice. Od pondělí do dneška pomáhali na žádost slovenské strany se záchranou mineralogické expozice ve Slovenském hornickém muzeu. Další sbírkové předměty se ale nacházejí v nepřístupném vyhořelém výstavním sále muzea, kde se zřítila střecha. ČTK o pomoci českých odborníků informovalo dnes Národní muzeum.
Požár, jehož příčina se zjišťuje, zasáhl v polovině března sedm budov ve městě, jehož historická část je památkovou rezervací a je na seznamu světového dědictví UNESCO. Město, které proslavila těžba drahých kovů, je oblíbeným cílem turistů. Požár ničivě zasáhl také jednu z budov Slovenského hornického muzea, takzvaný Berggericht, ve kterém byla mineralogická expozice muzea a uloženy tam byly tisíce geologických sbírkových předmětů. Mnoho z nich bylo poničeno požárem a následně při hašení také vodou.
Po požáru bylo z muzea evakuováno více než 30.000 předmětů z mineralogického depozitáře a 800 předmětů z expozice. Mineralogové z Národního muzea teď společně se svými slovenskými kolegy pracují na jejich identifikaci, zjištění stupně poškození, chemické stabilizaci či očištění od sazí a bezpečném uložení za použití přivezených speciálních obalů.
"Stav mineralogických sbírkových předmětů, které se podařilo evakuovat, je naštěstí celkem dobrý, a kolegové z Národního muzea zatím vybrali desítky kusů, které bude možné preparovat či konzervovat v naší laboratoři v Praze, a tím je zcela či částečně zachránit," uvedl Michal Lukeš, ředitel Národního muzea, který Slovensko navštívil minulý týden.
Zhruba 400 kusů sbírkových předmětů se ale podle něj stále nachází v nepřístupném vyhořelém výstavním sále muzea. "Pokud se po zpřístupnění prostor podaří některé mineralogické exponáty zachránit, bude to vyžadovat rozsáhlejší konzervační zásahy," uvedl ředitel.
Požár vznikl v historické budově, kde sídlí turistická atrakce s názvem Banka lásky - muzeum údajně nejdelší milostné básně Marína od Andreje Sládkoviče, které zájemcům nabízí deponovat ve schránkách vlastní vzpomínky na lásku. Později se oheň rozšířil na budovu archivu, základní uměleckou školu či budovu Berggerichtu.
hrm rdo
Britové mají větší důvěru v EU než ve svůj parlament, tvrdí průzkum
Londýn 30. března (ČTK) - Lidé v Británii mají větší důvěru v Evropskou unii než ve vlastní parlament, čímž se změnila nálada, která ve zdejší společnosti přetrvávala 30 let. Vyplývá to z průzkumu World Values Survey (WVS), o němž informoval list The Guardian.
Od té doby, kdy si Británie zvolila odchod z EU, se počet lidí, kteří věří parlamentu, snížil o deset procentních bodů na 22 procent. Naopak důvěra v Brusel vzrostla o sedm procentních bodů na 39 procent. Klesla důvěra veřejnosti ve vládu.
Zjištění globálního výzkumného projektu, který zkoumá, jak se v průběhu času mění hodnoty a přesvědčení lidí, pravděpodobně posílí přesvědčení zastánců obnovy vazeb mezi EU a Británií.
Podle vlivného exministra pro brexit Davida Davise je výrazný posun v náladě britské společnosti pravděpodobně důsledkem "ufňukaného, nepříjemného, jízlivého sporu" o brexit, který od roku 2017 zachvátil britský parlament.
Vládní krize kolem zvládání pandemie covidu-19 podle Davise také pravděpodobně přispěla k poklesu důvěry. Naznačil rovněž, že konzervativní média - konkrétně The Sun, The Daily Telegraph a The Times - přestala "neustále kopat do Bruselu", jak to činila před referendem o vystoupení z EU v roce 2016.
Posílení důvěry v EU je rovněž důsledkem rázné reakce unijních lídrů na ruskou invazi na Ukrajinu a touhu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připojit se k bloku 27 zemí.
Pouze 24 procent lidí uvedlo, že jsou "rádi", že si Británie zvolila vystoupení z EU. Naproti tomu 49 procent tento krok zklamal.
Výsledky průzkumu také ukázaly, že Británie se zařadila po bok zemí, které mají ve svou vládu nebo parlament nejmenší důvěru. K tomuto výsledku velmi přispěla nedůvěra lidí narozených v rozmezí let 1965 až 2010.
Pouze 13 procent lidí uvedlo, že důvěřuje britským politickým stranám, čímž se země zařadila po bok Brazílie, Itálie či Francie, ale daleko za Norsko, Švédsko, Kanadu či Německo.
Co se týká tisku, Británie se z 24 zemí umístila na 23. místě, například v Mexiku, Itálii, Brazílii a Rusku se média těšila dvojnásobně větší důvěře.
WVS je jedním z největších a nejrozšířenějších akademických průzkumů na světě, který je prováděn od roku 1981. Nejnovější údaje z Británie byly shromážděny v roce 2022, přičemž v ostatních zemích byly nasbírány v letech 2017 až 2022.
ban lcm