Prominentní čínský bankéř, který je rok nezvěstný, odstoupil z funkcí ve firmě
Peking 2. února (ČTK) - Prominentní čínský bankéř Pao Fan, který je téměř rok nezvěstný, odstoupil z funkcí ve své finanční společnosti China Renaissance. Rezignaci písemně vysvětlil zdravotními důvody a tím, že se chce věnovat rodině. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. Kde se miliardář zdržuje, ale pořád není jasné.
Zmizení tohoto miliardáře loni v únoru vyvolalo v čínské komunitě podnikatelů a investorů pozdvižení. O několik dní nato China Renaissance uvedla, že muž spolupracuje s úřady, které vedou vyšetřování.
V posledním prohlášení China Renaissance uvedla, že manažerovy povinnosti převezme spoluzakladatel firmy Sie I-ťing. Před zmizením byl Pao předsedou a výkonným ředitelem firmy. Řadí se k významným zprostředkovatelům obchodů v Číně, mezi jeho klienty patřili mimo jiné internetoví giganti Tencent, Alibaba a Baidu, alternativní taxislužba Didi či firma na rozvážku jídla Meituan.
Pao "nemá žádné neshody s představenstvem a neexistuje žádná jiná záležitost týkající se jeho rezignace, na kterou by bylo třeba upozornit akcionáře", dodala společnost. O tom, kde se její bývalý šéf zdržuje, nepodala žádné informace.
BBC v souvislosti s touto kauzou připomíná regulační zásahy čínských úřadů proti technologickým firmám a také protikorupční kampaň prezidenta Si Ťin-pchinga. Koncem roku 2020 zmizel na tři měsíce z očí veřejnosti také zakladatel společnosti Alibaba Jack Ma, který se předtím kriticky vyjádřil k regulaci.
V roce 2015 na několik dní zmizel šéf předního čínského investičního konglomerátu Fosun International Kuo Kuang-čchang, známý jako "čínský Warren Buffett". Spekulovalo se, že zmizení souvisí s bojem Pekingu proti korupci. Firma později uvedla, že Kuo pomáhal úřadům při vyšetřování, které se týkalo spíše jeho osobních než podnikových záležitostí.
Pao Fan společnost China Renaissance založil v roce 2005, předtím působil v bankách Morgan Stanley a Credit Suisse. V roce 2018 napsal, že jeho společnost měla co do činění se 70 procenty internetových společností známých čínské veřejnosti.
lsk spr
Jihlavské muzeum otevřelo výstavu o historii města v době vlády Lucemburků
Jihlava 31. ledna (ČTK) - Muzeum Vysočiny Jihlava dnes otevřelo výstavu Lucemburská Jihlava v písemných a hmotných pramenech 1310-1437. Výstavu v muzeu připravil Státní okresní archiv Jihlava. Tematicky ji navázal na konferenci, kterou dnes uspořádala jihlavská radnice. Výstava, na které jsou k vidění i městské knihy z poloviny 14. století, potrvá do 29. února.
Návštěvníci si mohou v muzeu prohlédnout také listiny panovníků včetně Zikmunda Lucemburského nebo Václava IV. a listiny, které vznikaly na jihlavské radnici a jsou díly městských písařů. Patří k nim rejstřík městské sbírky, takzvané lozuňky. "Dvakrát do roka na jaře a na podzim se vybíraly peníze. Dům od domu. A sestavovaly se seznamy poplatníků, sumy, kolik zaplatili. Část město použilo pro sebe a část náleželo panovníkovi," řekl ČTK Vlastimil Svěrák z okresního archivu. Nejstarší dochované jihlavské lozuňky jsou z první poloviny 15. století.
Jihlava jako původně královské město má podle Svěráka obdobně bohatý archiv dokumentující její historii jako jiná královská města. V porovnání s menšími poddanskými městy v okolí. Je ale rozsáhlejší a dochované dokumenty jsou starší navzdory velkému požáru z roku 1353, který část dokumentů zničil. "Knihy shořely, ale listiny se podařilo zachránit, protože ty byly vždycky ukládány do nějaké truhly, takže nebylo obtížné rychle ji odnést do bezpečí," řekl Svěrák.
Jihlava má nejstarší listinu z roku 1269, na výstavě není, protože se týká doby přemyslovské. Vydal ji Přemysl Otakar II. a obsahuje informace o přeložení celního úřadu z tehdy Německého Brodu do Jihlavy. "Nejstarší městskou knihu má Jihlava z roku 1359. Pokud jde o jiná města za jihlavský okres, tak nejstarší věci má Telč, ale ty listiny začínají až na samém konci 14. století," řekl Svěrák.
Konference Iglavia historica 2024 se konala dnes ve Velké gotické síni jihlavské radnice. Referáty si pro ni připravili historici Robert Šimůnek, Lenka Bobková nebo Eva Doležalová či archeologové Petr Hrubý a Jana Mazáčková. Na programu byly podle mluvčího jihlavské radnice Radovana Daňka také přednášky pro veřejnost.
vkr dr
DALŠÍ ZPRÁVY
