Rakouská Raiffeisen Bank plánuje odštěpit do konce roku své ruské podnikání
Vídeň/Moskva 1. srpna (ČTK) - Rakouská Raiffeisen Bank Internatinal (RBI) plánuje oddělit do konce letošního roku své ruské podnikání. Podle agentury Reuters to řekl šéf RBI Johann Strobl. Firma je největší západní bankou, která v Rusku působí i po vojenské invazi Moskvy na Ukrajinu, a Evropská centrální banka (ECB ) na ni naléhá, aby vysoce ziskové podnikání v zemi ukončila.
RBI podle Strobla plánuje spin-off, tedy oddělení ruského podnikání od mateřské firmy. Vznikl by tak nezávislý podnik s vlastní právní subjektivitou.
Strobl dnes řekl, že na stole je stále i varianta prodeje. RBI ale usiluje o rozdělení a je v kontaktu s regulačními orgány. Varianta prodeje je podle Strobla přesto "o něco dál" než odštěpení, které je složitější. Firma je ale odhodlaná situaci vyřešit, dodal.
Ruské podnikání RBI v první polovině roku 2023 vykázalo růst zisku o devět procent, v samotném prvním čtvrtletí se zisk meziročně dokonce více než ztrojnásobil. Zisk širší skupiny v prvních šesti měsících naopak o 24 procent klesl.
Přestože se ruské podnikání významně podílí na zisku celé skupiny, příjmy z Ruska zůstávají zablokovány v místní dceřiné společnosti kvůli sankcím uvaleným na Moskvu za její invazi na Ukrajinu v únoru loňského roku. RBI dnes také uvedla, že v první polovině letošního roku se v Rusku zvýšil počet zaměstnanců i zákazníků.
Kritici pokračování činnosti západních společností v Rusku tvrdí, že daně odváděné do ruského rozpočtu přímo přispívají k válečnému tažení Moskvy. Rusko plánuje uvalit na velké podniky jednorázovou mimořádnou daň, která by měla přinést 300 miliard rublů (bezmála 71 miliard Kč) a zaměřit se na nadměrné zisky. Společnost Raiffeisen uvedla, že očekává, že na dodatečné dani zaplatí až 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč).
Banka působí na řadě trhů ve střední a východní Evropě. Je většinovým vlastníkem českého finančního ústavu Raiffeisenbank, který v České republice poskytuje bankovní služby od roku 1993.
vjn nob
Pražské čerpací stanice zdražují naftu, někde o více než dvě koruny za litr
Praha 1. srpna (ČTK) - Mnohé pražské čerpací stanice dnes v souvislosti se zvýšením spotřební daně zdražily naftu. Někde oproti pondělku cena stoupla o více než dvě koruny za litr, jinde se zvýšila o méně než 1,50 koruny za litr. Vyplývá to ze zjištění zpravodajů ČTK a informací webu mBenzin.cz. Spotřební daň z nafty se od dneška zvýšila o 1,50 koruny za litr. Vrátila se tak na úroveň platnou do loňského června.
Na čerpací stanici EuroOil na pražském Žižkově stál litr nafty v pondělí 33,50 koruny, dnes už to bylo 35,70 koruny, zjistil zpravodaj ČTK na místě. Podle archivu cen Čepro, pod kterou síť EuroOil spadá, stál litr motorové nafty v sobotu 32,92 koruny s DPH, dnes to bylo 34,73 koruny za litr. Zdražily také další čerpací stanice v Praze, například ČSAD Praha Florenc zvedla cenu nafty o 1,40 koruny na 34,90 koruny za litr.
Spolumajitel sítě čerpacích stanic Tank Ono Jiří Ondra uvedl, že firma zdraží naftu dnes odpoledne. "Bude to zdražení o dvě koruny, protože mimo zvýšení spotřební daně stoupají neskutečně i ceny na burzách," řekl ČTK. Dodal, že společnost zaznamenává vyšší zájem o naftu od doby, kdy zvýšení spotřební daně podepsal prezident Petr Pavel. Hrad o podpisu informoval v pondělí.
Mluvčí sítě čerpacích stanic MOL Martin Pavlíček uvedl, že jejich stanice dnes také přecenily naftu. "Důvodem byl nejen návrat daně na úroveň z roku 2022, ale i v posledních týdnech zaznamenaný výrazný nárůst nákupní ceny," řekl. V pondělí podle něj zaznamenali zvýšený zájem o čerpání pohonných hmot. "Měli jsme ale dostatečné zásoby, a tak jsme zájem odbavili bez problémů," dodal.
Mluvčí české pobočky ropné společnosti Shell Jana Voštinárová uvedla, že se zvýšení spotřební daně z nafty v daňovém zatížení promítne do ceny paliva, a to včetně DPH.
Snížená spotřební daň z nafty měla původně platit do konce letošního roku. Na původní úroveň se tak vrací o pět měsíců dřív. Vláda to zdůvodňuje hlavně zlevněním nafty a také snahou získat víc peněz do státního rozpočtu. Zvýšení sazby by mělo státu přinést za každý měsíc asi 800 milionů korun navíc, z toho 727 milionů korun by podle ministerstva financí mělo jít do státního rozpočtu a 73 milionů korun do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.
Podle údajů společnosti CCS stál v pondělí litr nafty v průměru 33,24 Kč, což je o 63 haléřů víc než před týdnem. Současná cena nafty je nejvyšší zhruba za poslední dva a půl měsíce. Podobně je na tom i benzin, který byl naposledy dražší na konci dubna.
vid jbr snm rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
