40 dukát Jana Lucemburského

Na věž bývalé jezuitské koleje v Kutné Hoře se vrátí opravené zvony

Kutná Hora 22. září (ČTK) - Na věž bývalé jezuitské koleje v Kutné Hoře se téměř po roční opravě vrátí zvony Michal a Ludvík. Kamion je přiveze 7. října ze zvonařské dílny v nizozemském Astenu a ještě tentýž den je jeřáb vyzdvihne do zvonice. ČTK o tom dnes informovala Kristýna Drahotová z Římskokatolické farnosti – arciděkanství Kutná Hora. Zvonové patro je ve výšce téměř 18 metrů a několikatunové zvony do něj technici vpraví oknem, jehož šíře jen o několik centimetrů přesahuje vnější průměr většího ze zvonů. Proto bude nutné se zvony manipulovat s naprostou přesností. Zvedání začne kolem 10:00. Jako první vystoupá na věž menší zvon Michal. Vytažení potrvá zhruba hodinu, následné posouvání zvonu ve věži může zabrat stejně času. Poté bude jeřáb zvedat Ludvíka. V dalších týdnech jsou plánovány dokončovací práce a osazení ve zvonových stolicích. Opětovného rozeznění zvonů se obyvatelé a návštěvníci Kutné Hory dočkají nejspíš koncem října. Michal a Ludvík se připojí k nejmenšímu zvonu Barbora, který je po celou dobu v provozu, a k novému zvonu Jakub Maria, jenž od roku 2017 visí ve věži kostela svatého Jakuba. Lidé tak poprvé uslyší zvonit všechny čtyři kutnohorské zvony společně a budou moci ocenit jejich harmonický souzvuk. Zvony Ludvík a Michal mají za sebou náročné restaurátorské práce, které vedl zvonař Petr Rudolf Manoušek. Michal z roku 1493 má průměr 149,5 centimetru a váží 2,4 tuny. Čtyřtunový Ludvík má průměr 184,5 centimetru, zvonaři ho ulili v roce 1510. U obou odborníci v roce 2018 zjistili závady - u Michala vytlučení zvonového věnce a u Ludvíka trhlinu na těle zvonu. Od té doby se odmlčely. Farnost, která je jejich vlastníkem, opravu financovala s pomocí veřejné sbírky a dotací. Původně byly náklady na obnovu obou zvonů vyčísleny na 1,2 milionu korun, po zjištění skutečného stavu většího zvonu však stouply na více než 1,9 milionu Kč. Farnost na obnovu získala dotace od Středočeského kraje a Kutné Hory v celkové výši 911.000 Kč. Ve veřejné sbírce se k dnešnímu dni podařilo vybrat téměř 690.000 Kč. Sbírka stále trvá a lidé do ní mohou přispět v chrámu svaté Barbory nebo poukázáním libovolné částky na transparentní účet. khj kš

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně připravilo výstavu ZLÍN 700

Zlín 22. září (ČTK) - Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně připravilo výstavu ZLÍN 700. Věnovaná je letošnímu 700. výročí první písemné zmínky o městě Zlíně, kdy v roce 1322 královna Eliška Rejčka koupila Zlín. Jako při putování časem budou připomenuty klíčové momenty historie města, jeho nejvýznamnější osobnosti a místa, zároveň bude představen život Zlíňanů v různých časových obdobích, sdělila dnes ČTK zástupkyně muzea Silvie Lečíková. Výstava potrvá do 12. února příštího roku. "Při vstupu do výstavy se návštěvník ocitne v období mezi 14. a 19. stoletím, kde na něj čeká řada jedinečných předmětů ze zlínské historie včetně faksimile kupní smlouvy z roku 1322, zapůjčené Moravským zemským archivem Brno. Dále zde budou poprvé veřejně představeny archeologické nálezy z výzkumů při stavbě Zlatého jablka a při rekonstrukci zlínského zámku. Pozornost si určitě zaslouží poklad zlatých a stříbrných mincí z 16. a 17. století, nalezený v roce 1962 na Januštici," uvedla kurátorka výstavy Yvona Činčová. V další části výstavy se návštěvníci ocitnou na tržišti první třetiny minulého století se stánky, výrobky i nástroji zlínských řemeslníků. Patřili k nim pekaři, kováři, bednáři, koláři, košíkáři či obuvníci. Připomenuta je také historie firmy Baťa s kolekcí dámské, pánské a dětské obuvi z let 1905 až 1945. Nechybí fotografie z výroby a z baťovských oslav prvních májů. Výstava představuje také Zlín v období první republiky, druhé světové války a 50. až 90. let, připomenuty jsou i návštěvy prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše ve Zlíně. Část výstavy je věnovaná životu Zlíňanů v období protektorátu, bombardování Zlína i osvobozování města. "Stranou nezůstává ani desítky let trvající propojení města se světem filmu a motorismu. Výstava provede prostřednictvím unikátních fotografií také druhou polovinou 20. století s jejími klíčovými momenty, jako jsou roky 1968 a 1989. Životní styl 60. až 90. let připomínají například vystavené oděvy, obuv, kabelky, jízdní kola a elektrospotřebiče používané ve zlínských domácnostech," uvedla Lečíková. Podle ředitele muzea Pavla Hrubce je autentická poslední část výstavy. "Jedná se o výběr z deníků ženy, která žila v centru Zlína sedmdesát let a od roku 1910 si zapisovala své postřehy o dění ve městě. Máme díky tomu obraz Zlína první poloviny 20. století jako na dlani," uvedl ředitel. Výstavu doplní lektorské programy pro školy i doprovodný program pro veřejnost. jmk kš