Průzkum: Tři čtvrtiny Čechů při placení preferují bezhotovostní platby
Praha 20. listopadu (ČTK) - Tři čtvrtiny Čechů preferují bezhotovostní platby, nejčastěji k nim využívají tradiční plastové platební karty. Zároveň ale u sebe 58 procent lidí nosí hotovost v řádech stokorun. Ukázal to dnes zveřejněný průzkum o platebním chování Čechů v rámci projektu Index prosperity, který společně zpracovávají Česká spořitelna, Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd ČR. Průzkum se uskutečnil v srpnu na reprezentativním vzorku 1521 respondentů.
Platby kartou preferují lidé ve všech věkových skupinách, s rostoucím věkem ale přibývá lidí, kteří dávají přednost platbou v hotovosti. Převažuje využívání klasických platebních karet, platí s nimi 55 procent Čechů. "Kartu uloženou v telefonu volí 36 procent respondentů, na chytré hodinky se spolehnou necelá tři procenta a platby pomocí prstenů či náramků pak volí méně než procento Čechů," řekl šéfredaktor Evropy v datech Tomáš Odstrčil. Ve věkové kategorii do 24 let nicméně převažuje počet lidí s kartou v mobilu nad těmi, kdo využívají plastovou kartu.
Průzkum také ukázal, že Češi by uvítali povinné přijímání platebních karet u obchodníků. Pro zavedení takové povinnosti by bylo 71,3 procenta dotázaných. Zároveň ale 62,8 procenta lidí odmítá, aby se zrušila povinnost obchodníků přijímat hotovost.
Preference platebních karet se projevuje i v tom, kolik u sebe lidé nosí v hotovosti. "Celkem 58 procent Čechů má v hotovosti maximálně několik stovek korun a čtvrtina nosí jen drobné, tedy několik desítek korun. Pouze tři procenta respondentů prozradila, že s sebou nenosí žádnou hotovost a osm procent si vybírá bankovky pouze na konkrétní místa, kde ví, že se bez hotovosti neobejde," uvedl Odstrčil.
Využívání platebních karet převažuje i u nákupů přes internet, kde ji volí 60 procent lidí. S rostoucím věkem se ale zvyšuje podíl lidí, kteří platí bankovním převodem nebo objednávají zboží na dobírku.
Podíl hotovostních plateb za posledních pět let klesl z 56 na 37 procent, uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Podíl nákupů v obchodech na veškerých platbách kartou stagnuje, přibývá ale nákupů přes internet pomocí platební karty, jejichž podíl se od roku 2019 zvýšil ze šesti na 20 procent z veškerých karetních transakcí.
Z alternativních platebních metod je u Čechů nejoblíbenější platba prostřednictvím QR kódů, kterou využívají tři čtvrtiny lidí. Naopak výrazně menší zájem je o takzvanou platbu na kontakt, kterou banky spustily loni a u níž je možné lidem, kteří mají tuto službu aktivovanou, posílat peníze jen na základě znalosti jejich telefonního čísla. Zkušenosti s touto platební metodou má 11 procent Čechů.
Průzkum také ukázal, že 63 procent Čechů využívá předplacené služby, jako jsou streamovací služby Netflix či Spotify nebo internetová platforma OnlyFans. Zároveň ale čtvrtina lidí přiznala, že už v minulosti na některou předplacenou službu zapomněli a platili za ni, přestože ji už nevyužívali. Zapomínání na předplatné bylo častější mezi lidmi do 29 let.
str rot
PAQ Research navrhuje změnu daně z příjmu, podle ní by pomohla nízkopříjmovým
Praha 20. listopadu (ČTK) - Současné nastavení daně z příjmu fyzických osob v Česku snižuje motivaci nízkopříjmových zaměstnanců legálně pracovat, když zdanění jejich příjmů je výrazně vyšší než v západoevropských zemích. Uvádí to analýza, kterou dnes zveřejnila společnost PAQ Research a kterou má ČTK k dispozici. Analýza doporučuje reformu daně tak, aby se snížilo daňové zatížení nízkopříjmových, například úpravou čerpání daňových bonusů nebo změnou některých odpočtů. Podle analýzy by změny nastavení daní znamenaly pro veřejné rozpočty náklady ve výši maximálně 16 miliard korun.
Analýza konstatuje, že kvůli vysokým sazbám zdravotního a sociálního pojištění dosahuje zdanění bezdětného zaměstnance, který pobírá polovinu průměrné mzdy, 36 procent nákladů práce. V západoevropských zemích to je 31 procent. Méně než polovinu průměrné mzdy si vydělá 17 procent českých zaměstnanců. Ve druhém čtvrtletí byla průměrná mzda v Česku 45.854 korun.
Podle analýzy vysoké zdanění snižuje motivaci nízkopříjmových zaměstnanců legálně pracovat nebo vůbec pracovat. Zároveň vysoké zdanění snižuje kupní sílu nízkopříjmových domácností, které ale mají nejvyšší sklon ke spotřebě, což snižuje celkovou spotřebu v ekonomice.
PAQ Research navrhuje, aby se základní sleva na poplatníka, která letos činí 30.840 korun ročně a o kterou si všichni zaměstnanci mohou snížit daň, vzrostla na 37.196 korun. Zároveň by sleva byla nastavená tak, že by se její výše od dosažení průměrné mzdy snižovala a při dosažení trojnásobku průměrné mzdy by se už vůbec neuplatňovala. Nízkopříjmoví zaměstnanci by také mohli čerpat základní slevu i ve formě daňového bonusu, pokud by jejich daňová povinnost celou slevu nepokryla. Výše bonusu by ale nemohla přesáhnout celkový objem odvedeného pojistného, aby nikdo od státu nedostal víc, než kolik mu odvedl.
Analýza také doporučuje reformovat slevy na dani. Slevy na dítě by neměly postupně růst podle pořadí dítěte, ale měly by být za každé dítě ve stejné výši. PAQ Reserach také navrhuje zrušit slevu na nepracující manželku nebo manžela a nahradit ji dodatečnou slevou na dítě do tří let.
Podle PAQ Research by náklady reformy na veřejné rozpočty byly 16 miliard korun. Pokud by se základní sleva na poplatníka zvýšila pouze v polovičním rozsahu a byla by nižší i dodatečná sleva na dítě do tří let, náklady by byly čtyři miliardy korun. Výpadek příjmů navrhuje PAQ Research kompenzovat úpravou jiných daní, například vyšším zdaněním osob samostatně výdělečně činných nebo nemovitostí. Detailní návrhy na úpravu daní v těchto oblastech chce společnost představit v nadcházejících měsících.
str rdo