Rozpočtový schodek USA v uplynulém fiskálním roce klesl o polovinu
Washington 21. října (ČTK) - Rozpočtový schodek Spojených států se v uplynulém fiskálním roce snížil o polovinu na 1,375 bilionu dolarů (zhruba 34,5 bilionu Kč). Oznámilo to dnes americké ministerstvo financí. Za poklesem deficitu stály nižší výdaje související s nemocí covid-19 a rekordní rozpočtové příjmy, které byly důsledkem silného hospodářského růstu, napsala agentura Reuters.
Fiskální rok ve Spojených státech začíná v říjnu a končí v září. Rozpočtové příjmy se oproti předchozímu fiskálnímu roku zvýšily o 21 procent na rekordních 4,896 bilionu dolarů. Rozpočtové výdaje naopak klesly o osm procent na 6,272 bilionu dolarů.
Bílý dům označil snížení rozpočtového schodku za "největší jednoroční pokles federálního deficitu v americké historii". Uvedl rovněž, že podíl rozpočtového schodku ke hrubému domácímu produktu (HDP) klesl na 5,5 procenta z 12,8 procenta v předchozím fiskálním roce.
Prezident Joe Biden ve svém vystoupení v Bílém domě vyzdvihl snížení deficitu. Připomněl, že jeho administrativa zároveň zvýšila výdaje na infrastrukturu a rozšířila dávky pro Američany se středními a nízkými příjmy. "Přešli jsme od historicky silného hospodářského oživení k trvalému a stabilnímu růstu a zároveň jsme snížili deficit," řekl.
Výdaje za září, poslední měsíc fiskálního roku, zahrnovaly náklady 430 miliard dolarů na odpuštění dluhů ze studentských půjček, které bylo Bidenovým předvolebním slibem. Tento krok zvýšil zářijový rozpočtový deficit na 430 miliard dolarů, což je více než šestinásobek zářijového deficitu z předchozího roku. Ve většině let je září přebytkovým měsícem díky placení čtvrtletních daní z příjmů právnických a fyzických osob.
Americká ministryně financí Janet Yellenová novinářům řekla, že Bidenova vláda udržuje "důvěryhodnou fiskální politiku" navzdory odpuštění dluhů ze studentských půjček.
Růst příjmů během září začal oproti předchozím měsícům zpomalovat a oproti předchozímu roku vzrostl pouze o šest procent na 488 miliard dolarů. Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) předpokládá, že kvůli zpomalování ekonomiky v souvislosti se zvyšováním úrokových sazeb americkou centrální bankou (Fed) se příjmy v budoucích letech ještě zpomalí. Rostoucí úrokové náklady také začnou spotřebovávat větší část federálního rozpočtu.
lsk pmh mka
Německý parlament schválil až 200 miliard eur na regulaci cen energií
Berlín 21. října (zpravodaj ČTK) - Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů Kč). Poslanci Spolkového sněmu dnes souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země, Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.
Německo chce fond pro financování úlev používat od letošního roku až do roku 2024. Na to kancléř Olaf Scholz opakovaně upozorňuje, když objem fondu před kritiky hájí. Poukazuje také na to, že peníze z fondu pomohou překlenout dopady energetické krize také v těch případech, u nichž se řešení hledalo již dříve a u kterých byly původně plánovány jiné cesty financování.
Německo původně zvažovalo přenést část zvýšených nákladů za nákup plynu na spotřebitele a schválilo kvůli tomu poplatek za obstarání plynu. Tyto peníze měly získat energetické společnosti, kterým by kvůli vysokým cenám plynu a nejistým dodávkám z Ruska hrozil úpadek. Poplatek se však vláda rozhodla zrušit a pomoc financovat z fondu.
Vláda zatím konkrétní podobu regulace cen energií neschválila, ale expertní komise již kabinetu předložila svůj návrh na dotování cen plynu, ke kterému se Scholz staví vstřícně. Podle tohoto návrhu by vláda za pomocí jednorázového příspěvku uhradila domácnostem prosincové zálohy na plyn a dálkové teplo. Od března příštího roku by pak domácnosti a malé firmy mohly až do 80 procent předchozí průměrné spotřeby plynu platit 12 centů (2,90 Kč) za kilowatthodinu, zbytek by byla cena tržní.
Průmyslové podniky by již od ledna mohly podle komise platit sedm centů (1,7 Kč) za kilowatthodinu až do výše 70 procent předchozí průměrné roční spotřeby plynu. Prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm vysvětlil, že rozdíl mezi cenou pro průmysl a domácnosti je dán tím, že dotovaná cena pro domácnost je včetně poplatků. Cena pro průmysl je stanovena bez poplatků, neboť ty se v různých provozech podle Russwurma liší.
Fond chce vláda využít i pro úlevy před vysokými cenami elektrické energie. Část financí chce získat odebráním takzvaných nadměrných a neočekávaných zisků producentů elektrické energie. Návrh spolkového ministerstva hospodářství navrhuje odebrat až 90 procent takových zisků.
Aleš Zápotocký jrm
DALŠÍ ZPRÁVY
