Vučić se přestěhoval do oblasti chystané těžby lithia, spát bude v kasárnách
Bělehrad 5. září (ČTK) - Srbský prezident Aleksandar Vučić se přestěhoval do kasáren na západě země, kde jeho vláda přes odpor místního obyvatelstva prosazuje těžbu lithia. Zhruba týden tu chce "hovořit s lidmi" a přesvědčovat je o výhodnosti obřího projektu.
Srbsko v červenci obnovilo australské těžební korporaci Rio Tinto licenci na rozvoj dolu v regionu Jadar, který má být největším lithiovým dolem v Evropě. Stalo se tak dva roky poté, co předchozí vláda proces zastavila kvůli odporu obyvatel a obavám ekologů.
Rozhodnutí opět vyvolalo novo vlnu protestů ve městech po celém Srbsku a Vučičovi, obviňovanému z autoritářského způsobu výkonu moci, se dosud nepodařilo vyvrátit obavy místních obyvatel ani aktivistů, že projekt za 2,4 miliardy USD (55,5 miliardy Kč) nezdevastuje životní prostředí.
"Příštích několik dnů strávím v Podriní. Ubytování mám výjimečné, ale čeká nás mnoho důležitých úkolů a věcí, které musíme udělat pro náš lid v této části Srbska," napsal Vučić v komentáři k videu na instagramu, na němž si prohlíží ubytování v kasárnách ve městě Loznica, centru regionu Jadar.
Dříve srbský prezident podle médií uvedl, že je připraven na širokou debatu o těžbě lithia. Při návštěvách řady obcí chce "hovořit s lidmi" a pomoci rozvoji tohoto převážně zemědělského regionu.
Srbská vláda tvrdí, že zajistí dodržování veškerých ekologických standardů těžby, což kritici projektu - i s ohledem na dosavadní těžební praxi v zemi - zpochybňují. Vláda argumentuje tvorbou nových pracovních míst a přišla rovněž s řadou nových infrastrukturních projektů v regionu, zejména rychlostních silnic. Podle opozičních médií se ale kabinet současně snaží zlomit odpor vůči projektu nepřijatelným tlakem na aktivisty, z nichž někteří byli při demonstracích dočasně zatčeni či dostávají vyhrůžky. Vzniklo rovněž sdružení Budeme těžit, které těžební projekt podporuje a zveřejnilo seznam "ekoteroristů" v zemi.
Vučić, německý kancléř Olaf Scholz a evropský komisař pro energetiku Maroš Šefčovič v červenci podepsali dohodu, která má výrobcům z členských států Evropské unie umožnit přístup k surovinám vytěženým v Srbsku, včetně lithia. Dohoda má snížit závislost EU na dovozu z Ameriky a Asie a pokrýt až 90 procent současné evropské potřeby tohoto kovu důležitého při výrobě baterií pro elektromobily a mobilní zařízení.
abl
Harrisová chce menší nárůst daně z kapitálových zisků, než navrhoval Biden
Washington 4. září (ČTK) - Kandidátka Demokratické strany na prezidentku Kamala Harrisová dnes navrhla zvýšit sazbu daně z kapitálových zisků pro ty, kteří vydělávají jeden milion dolarů (asi 22,6 milionu korun) a více, na 28 procent namísto 39,6 procenta, které navrhoval americký prezident Joe Biden v rozpočtu na rok 2025. Současné sazby se pohybují do 20 procent v závislosti na příjmu, informovala agentura Reuters.
Viceprezidentka Harrisová také řekla příznivcům v North Hamptonu ve státě New Hampshire, že bude prosazovat daňový odpočet pro nové malé podniky ve výši 50.000 dolarů (1,13 milionu korun), což je desetinásobek současného daňového zvýhodnění.
"Jako prezidentka budu mít jako jednu z hlavních priorit posílení amerických malých podniků," uvedla Harrisová s tím, že malé podniky zaměstnávají polovinu všech pracovníků soukromého sektoru ve Spojených státech.
Harrisová uvedla, že snížení nákladů na založení nového podniku, které se v USA odhadují v průměru na 40.000 dolarů (904.000 korun), by pomohlo dosáhnout jejího "velmi ambiciózního" cíle, aby do konce jejího prvního prezidentského období, které trvá čtyři roky, bylo podáno 25 milionů nových žádostí o drobné podnikání. Podle úřadů bylo v roce 2023 podáno rekordních 5,5 milionu nových žádostí o podnikání.
Harrisové návrh na nižší než původně navrhovanou horní sazbu daně z kapitálových zisků naznačuje, že chce oslovit širší základnu voličů a současně se držet většiny Bidenových plánů na posílení střední třídy. Harrisová se stala kandidátkou Demokratické strany poté, co Biden v červenci z boje o Bílý dům odstoupil.
Ve svém rozpočtu na rok 2025 navrhl Biden zvýšit sazbu daně z dlouhodobých kapitálových zisků, tedy zisků z prodeje nebo výměny majetku drženého déle než rok, na 39,6 procenta pro ty, kteří vydělávají více než jeden milion dolarů ročně.
Harrisová také uvedla, že plánuje nabídnout malým podnikům půjčky s nízkým nebo nulovým úrokem, snížit byrokracii, které čelí, a rozšířit přístup k rizikovému kapitálu. Podporuje také minimální daň pro miliardáře, kterou navrhl Biden.
abl jkh