Analytici: Vývoj cen v zemědělství ukazuje na konec zlevňování potravin
Praha 16. října (ČTK) - Vývoj zemědělských cen ukazuje, že doba zlevňování potravin skončila. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení dnes zveřejněného indexu cen výrobců. Podle něj zemědělské ceny meziročně klesly o 0,2 procenta, tempo poklesu se ale proti předchozím měsícům výrazně snížilo. Ceny potravin v září přestaly klesat a poprvé od loňského listopadu meziročně vzrostly, podle Českého statistického úřadu se zvýšily o 0,6 procenta. Ceny v průmyslu podle analytiků stagnují a nepředstavují riziko pro růst spotřebitelské inflace.
"V meziročním srovnání mírně zpomalilo tempo snižování cen z 0,5 procenta v srpnu na současných 0,2 procenta. Je tak zřejmé, že prostor pro další zlevňování v oblasti potravin se postupně vyčerpává. Ostatně to jsme zaznamenali v datech o spotřebitelské inflaci za září, kdy zákazníci poprvé od loňského listopadu museli vytáhnout (za potraviny) meziročně více peněz ze svých peněženek," uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Na zpomalení tempa poklesu cen v zemědělství upozornil i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "V zemědělství už v podstatě skončilo zlevňování v důsledku zrychlení růstu cen části živočišné produkce, konkrétně mléka a masa. To se už následně propisuje i ve zvyšování cen v části potravinářského průmyslu, a dochází proto i ke zdražování mléčných výrobků," uvedl. "Skončila doba zlevňování potravin, a že při úvahách o dalším vývoji spotřebitelské inflace začnou sehrávat mnohem podstatnější roli než doposud," dodal Dufek.
Ceny průmyslových výrobců meziročně vzrostly o 0,6 procenta. "Ani zářijový výsledek nezměnil trend vývoje cen v oblasti průmyslu. Ty se nadále pohybují velmi umírněně a za celý rok předpokládáme jejich růst o necelé jedno procento," uvedl Kron. Vidí ale riziko ve vývoji na Blízkém východě, který by mohl vést k růstu cen komodit, což by se projevilo ve zdražení průmyslové produkce.
Také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil považuje vývoj průmyslových cen za utlumený. "Pravděpodobným dalším vývojem bude střednědobá cenová stagnace, kdy se výrobní inflace bude pohybovat v okolí jednoho procenta. Umírněný tak podle nás zůstane i růst cen spotřebitelského zboží a žádné inflační riziko z tohoto směru v dohledné době neočekáváme," uvedl.
Hradil ale zároveň upozornil, že od začátku pandemie covidu-19 ceny průmyslových výrobců výrazně vzrostly. "Za uplynulé čtyři roky ovšem výrobní inflace v souhrnu dosáhla dramatických 40 procent. Cenová hladina v průmyslu se evidentně na těchto zvýšených hodnotách ustálila a návrat k předkrizovému normálu očekávat nelze," uzavřel.
str rdo
Průzkum: Dvě třetiny Čechů se snaží zhodnotit své peníze, 41 procent investuje
Praha 16. října (ČTK) - Dvě třetiny Čechů se snaží zhodnotit své peníze, nejčastěji prostřednictvím spořicích účtů, penzijního spoření nebo investic. Přímému investování se aktivně věnuje 41 procent lidí. Vyplývá to ze srpnového průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů České spořitelny, Evropy v datech a Sociologického ústavu AV ČR prostřednictvím agentury Ipsos mezi 1521 respondenty.
Nejčastěji, ve více než 73 procentech případů, ke zhodnocení peněz lidé využívají spořicí účty. "Spořicí účet je skvělým nástrojem pro tvorbu krátkodobé rezervy. Má nicméně své limity a již z principu v dlouhodobém horizontu zpravidla nabídne menší zhodnocení finančních aktiv než investování. U investic ale musíme počítat s tím, že vložené peníze nebude možné či výhodné kdykoliv vybrat," uvedla analytička spořitelny Tereza Hrtúsová.
Snaha zhodnocovat své příjmy výrazně roste s vyšším vzděláním nebo příjmy. Zatímco mezi jedinci se základním vzděláním se snaží své peníze zhodnocovat zhruba 40 procent respondentů, u vysokoškolsky vzdělaných se jedná o více než 80 procent.
"Vyšší vzdělání je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících to, že se lidé snaží své finanční prostředky zhodnotit a investovat. Obecně souvisí i s vyšší finanční gramotností. Dalším zásadním faktorem je příjem," řekla Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
"Lidé s nižšími příjmy, pro které je často problém zaplatit i nutné výdaje, se do investic pouští méně často než lidé s vyššími příjmy. Stejně tak se do investování pouští méně často i lidé, kteří žijí v nájmu. To může souviset s jejich horší finanční situací, ale i s tím, že koupě vlastního bydlení představuje určitou formu investice," dodala.
Zatímco při zhodnocování peněz byly patrné zejména rozdíly na základě vzdělání a příjmů, u investic se kromě těchto faktorů projevují i výrazné genderové rozdíly. Muži, kteří své peníze zhodnocují, se investicím věnují v 70 procent případů, u žen jde pouze o 54 procent, doplnil analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil.
Investování se Čechům ve většině případů daří a 76 procent z nich hodnotí své snažení jako ziskové. U 31 procent jde o takové zisky, že poráží inflaci. Za výrazně nebo alespoň mírně ztrátové jej považují 3,5 procenta Čechů, kteří investují.
Češi mají uložené v akciích, dluhopisech a dalších typech investic ve 30 procentech případů částku nižší než 100.000 korun. Pětina investorů má investováno mezi 100.000 a 300.000 korunami, a u 12,5 procenta jde o 300.000 až půl milionu korun. Ze svých ročních příjmů odkládají Češi do investic nejčastěji šest až deset procent peněz, ukázal průzkum. Jen jeden z deseti investorů si prostřednictvím investic odkládá více než čtvrtinu příjmů.
fd rdo
