Ceny komodit se na trzích letos vesměs zvyšují, jejich index přidal 5,5 procenta
Londýn/Praha 2. června (ČTK) - Ceny komodit na světových trzích se v letošním roce vesměs zvyšují. Výrazně zdražila měď, nikl, zlato, stříbro a hlavně kakao, zvýšila se ale i cena ropy a elektřiny. Naopak zlevnilo uhlí, sójové boby nebo kukuřice. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do konce května vykazuje nárůst o 5,5 procenta.
'Komoditní trhy pokračují v růstu. Investoři sázejí na rozjezd globální ekonomiky v čele s Čínou. Komodity jsou však strašákem centrálních bankéřů. Pokračování jejich růstu by mohlo výrazně snížit apetit k poklesu úrokových sazeb, protože poklesu inflace by mohl být konec,' uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.
Cenový růst komodit podle něj táhnou průmyslové kovy v čele s mědí s růstem o 18 procent a niklem s růstem o 21 procent. Tyto základní kovy stojí na čele potřeb takzvané zelené revoluce. Nejvýraznější vzestup ale předvádí stříbro, které od začátku roku zdražilo o 31 procent. Sázka obchodníků na kovy znamená podle Tylečka sázku na rozjezd čínského hospodářství.
Cena zlata vzrostla od začátku roku do konce května o 13,6 procenta, v květnu přitom žlutý kov dosáhl rekordní ceny 2420 dolarů za unci, řekl ČTK analytik Golden Gate Pavel Ryba. Cena platiny se podle něj zvýšila o 2,9 procenta, palladium naopak pokračovalo v pádu, když jeho cena klesla o 13,4 procenta.
O něco nižším tempem než kovy letos podle Tylečka rostou ceny energií. Ropa Brent do konce května zdražila o 6,2 procenta, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) o 8,5 procenta. Nejvyšší letošní zisky v případě ropy jsou však pryč, a to hlavně kvůli poklesu geopolitického napětí a dostatečného zásobení trhu surovinou. Co se týká velkoobchodních cen pohonných hmot, tak ceny nafty se po vysokém růstu na konci zimy přehouply do poklesu o 2,5 procenta. Ceny benzinu však letos pořád vykazují růst, konkrétně o 13 procent.
Ceny dalších energetických komodit postupně nabírají na síle. Cena ročního kontraktu na plyn v Nizozemsku, který je určující pro vývoj cen plynu pro konečné zákazníky v Česku, letos přidává asi 15 procent. Cena elektřiny na burze v Lipsku k dodání v příštím roce pak vykazuje růst o 12 procent. Naopak cena uhlí v Rotterdamu s dodáním v tomto roce devět procent ztrácí.
Na čele růstu zemědělských komodit zůstává kakao, letošní vzestup jeho ceny dosahuje 120 procent. Svým růstem stále vede žebříček nejvíce růstových globálně obchodovaných komodit v tomto roce. Cena pomerančového džusu zatím letos vzrostla o 42 procent a cena kávy arabica o 23 procent. Naopak do ztrát se přehoupl cukr. Jeho cena zatím ztrácí 12 procent, hlavně kvůli příznivému vývoji sklizně v Brazílii. Cena sójových bobů vykazuje zhruba šestiprocentní pokles.
Vývoj cen obilovin v tomto roce není jednoznačný. Cena pšenice přidává asi deset procent, zejména kvůli nečekaně chladnému počasí v Rusku, které je největším globálním exportérem pšenice. Naopak cena kukuřice ztrácí čtyři procenta.
fd spr
Růst HDP v 1. čtvrtletí o 0,2 procenta byl za očekáváním, brzdily ho investice
Praha 31. května (ČTK) - Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,2 procenta, proti předchozímu kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 procenta. Dnes to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zhoršil svůj první odhad z konce dubna. Původně statistici předpokládali meziroční růst HDP 0,4 procenta a mezičtvrtletní 0,5 procenta. Ekonomický růst zaostal za očekáváním finančního trhu i České národní banky (ČNB). Analytici i centrální banka se shodují, že ekonomiku brzdil zejména meziroční pokles investic o 2,7 procenta.
"Meziroční růst HDP byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a zahraniční poptávkou. Naopak negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu," uvedl ČSÚ.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,9 procenta a meziročně o 2,5 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně zvýšily o jedno procento a meziročně o 2,1 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o procento a meziročně o 3,5 procenta. Investice klesly ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 2,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí se snížily o 7,9 procenta.
"Meziroční růst reálného HDP v prvním čtvrtletí letošního roku byl ve srovnání s očekáváním ČNB lehce nižší. Za tím stál překvapivý pokles fixních investic, zatímco prognóza předpovídala jejich solidní růst," uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Ostatní složky HDP očekávání ČNB překonaly.
Také podle analytiků je hospodářský růst slabší, než se očekávalo. "Zpřesněný odhad HDP potvrdil, že domácí ekonomika sice roste, ale k rychlejšímu oživení zatím nedochází. Problémem je rozdílný vývoj jednotlivých složek. Zatímco spotřeba domácností v prvním čtvrtletí poměrně solidně rostla, tak tvorba hrubého fixního kapitálu naopak výrazně poklesla. Pro plošné oživení ekonomiky je nutným předpokladem pokračující oživování spotřeby domácností a růst investiční aktivity, tedy především zlepšení situace v průmyslu," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek označil za jednoznačné zklamání tvorbu hrubého kapitálu, tedy investice. Ty se meziročně snížily o 2,7 procenta. "Růst ekonomiky v prvním čtvrtletí se tak opíral jen o jednu nohu, kterou je spotřeba. I když není pochyb, že i v dalších kvartálech bude tato složka její růst podporovat, míra podpory má své meze," uvedl. Podle něj by ekonomika potřebovala oživení zahraniční poptávky, které by motivovalo firmy k novým investicím.
Za celý rok očekávají analytici růst HDP do 1,5 procenta, ČNB předpokládá 1,4 procenta. Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka Česko sice letos jako poslední země Evropské unie dosáhne předpandemické hospodářské úrovně, nelze ale zatím mluvit o konjunktuře.
str rdo
DALŠÍ ZPRÁVY
