Expert: Změna finančního systému může výrazně zdražit zlato, stříbro a bitcoin
Praha 16. října (ČTK) - Globální finanční systém prochází zásadní změnou, která vytváří ideální podmínky pro dlouhodobý růst ceny zlata, stříbra a bitcoinu. Zlato se na konci dekády může dostat až k hranici 8900 dolarů za unci, více než dvojnásobku současné ceny. Na Vyšehradském fóru v Praze to dnes řekl manažer fondů v rakouské společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stöferle. Éra dluhopisů končí, dodal.
Zadlužení, tištění peněz a geopolitické napětí podle něj podporují reálná aktiva. Na základě svých modelů Stöferle předpokládá dva scénáře pro cenu zlata do konce dekády. Základní konzervativní scénář s cílovou cenou 4800 USD a inflační scénář s cenou až 8900 USD za unci, který předpokládá výrazné změny na světových trzích a příchod masivní inflace ve většině vyspělých států. Momentálně se cena zlata pohybuje na rekordních 4200 dolarů za troyskou unci, od začátku roku vyrostlo o více než 50 procent. Za loňský rok cena vzrostla o 27 procent.
"Nejsme na konci, ale spíše na začátku hlavní fáze tohoto býčího trhu, tedy období dlouhodobého růstu cen a optimismu. Největší zisky pro ty, kteří rozumí novým pravidlům hry, teprve přijdou,“ uvedl Stöferle. Zatímco první fázi investic do drahých kovů v minulých dekádách vedli osvícení investoři, nyní vstupuje na trh širší veřejnost a instituce. To podle Stöferleho naznačuje, že největší cenový růst teprve přijde.
Na rozdíl od minulosti jsou dnes centrální banky po celém světě čistými kupci zlata. Tento obrat signalizuje rostoucí nedůvěru v americký dolar jako hlavní rezervní aktivum a snahu o diverzifikaci do fyzického zlata. "Většina finančních investorů, včetně velkých rodinných fondů, tento takzvaný býčí trh prozatím promeškala a je v drahých kovech stále silně podinvestována," uvedl Stöferle. Například Česká národní banka nakoupila ve třetím čtvrtletí 4,9 tuny zlata. V rezervách ho ke konci září měla rekordních 66,8 tuny, vyplývá z údajů o struktuře devizových rezerv.
Světový finanční systém prochází podle Stöferleho zásadní a nevratnou transformací. "Éra postavená na neomezeném dluhu a státních měnách se chýlí ke konci. Investoři se musí připravit na období přetrvávající inflace, měnového znehodnocování a rostoucí systémové nedůvěry. V tomto prostředí představují zlato, stříbro a bitcoin nejen ochranu majetku, ale především generační investiční příležitost," podotkl Stöferle.
Zatímco zlato podle něj hraje roli bezpečného přístavu, stříbro a akcie těžařů nabízejí výrazně vyšší potenciál zhodnocení. Poměr ceny zlata a stříbra je na historicky vysokých úrovních, což naznačuje obrovský prostor pro růst ceny stříbra. Akcie těžařů jsou vůči ceně zlata rovněž extrémně podhodnocené, poznamenal.
Stöferle vidí bitcoin jako klíčovou součást nové éry, působí jako efektivní zajištění proti inflaci. Ačkoliv je vnímán jako konkurent zlata, oba trhy mohou růst souběžně, míní. Stöferle předpovídá, že do roku 2030 by tržní kapitalizace bitcoinu mohla dosáhnout 50 procent kapitalizace zlata, což implikuje cenu bitcoinu blížící se jednomu milionu dolarů.
fd rdo
CNBC: Výrobci aut kvůli omezení vývozu vzácných zemin z Číny bijí na poplach
Berlín 15. října (ČTK) - Výrobci aut kvůli rozhodnutí Číny zpřísnit pravidla vývozu kovů vzácných zemin bijí na poplach. Německý svaz VDA se obává, že v dodavatelských řetězcích kvůli tomu nastane chaos, který bude mít dalekosáhlé dopady, napsal dnes finanční server CNBC. Podle expertů hrozí, že se vyčerpají i zbývající zásoby těchto kovů. Ty jsou při výrobě aut a jejich dílů klíčové.
Ministerstvo obchodu v Pekingu minulý týden oznámilo, že Čína rozšíří dosavadní omezení vývozu kovů vzácných zemin a souvisejících technologií. Zdůvodnilo to snahou zabránit zneužívání těchto nerostů k výrobě zbraní a v dalších citlivých odvětvích. Peking od té doby toto rozhodnutí obhajuje a prohlašuje, že obchodní války se Spojenými státy se neobává. Americký prezident Donald Trump totiž Pekingu za další omezení vývozu vzácných zemin pohrozil zavedením stoprocentních cel na dovoz čínského zboží do USA.
Navzdory dohodě z července, jejímž cílem je urychlit dodávky těchto kovů do EU, zažívá evropský automobilový průmysl značné problémy. Omezení vývozu kovů vzácných zemin Čína zavedla od začátku dubna, než oznámila další zpřísnění.
Svaz německého automobilového průmyslu VDA očekává, že nová omezení na vývoz kovů z Číny budou mít dalekosáhlé dopady na dodávky dotčených produktů do Německa i do celé Evropy, stejně jako na jejich další přepravu. Svaz VDA je hlavní lobbistickou skupinou v německém automobilovém průmyslu.
Mluvčí VDA v úterý serveru CNBC sdělil, že nejnovější omezení vývozu kovů z Číny "obzvláště tvrdě zasáhnou odvětví baterií a polovodičů, a tedy i automobilový průmysl“. Svaz už vyzval politiky v Bruselu i Berlíně, aby se touto otázkou začali s čínskou stranou rázně zabývat a aby se snažili urychleně najít schůdné řešení.
"Faktem je, že omezení vývozu vzácných zemin a permanentních magnetů z Číny zavedená letos v dubnu už výrazně zhoršují situaci v dodávkách vzácných zemin a strategických materiálů. Nová opatření jdou teď ještě dál,“ uvedl mluvčí VDA.
Kovy vzácných zemin jsou důležitými součástmi pro výrobu elektromobilů, stejně jako pro různé vyspělé technologie v elektronice a v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Očekává se, že poptávka po vzácných zeminách a klíčových minerálech v nadcházejících letech exponenciálně poroste s tím, jak nabírá na obrátkách transformace energetiky a přechod k čistším zdrojům.
Do skupiny kovů vzácných zemin patří 17 nerostů. Jsou to převážně prvky ve spodní části Mendělejevovy tabulky, mezi které patří neodym, praseodym, europium či terbium. Některé z nich se používají například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory. Jiné hrají nezastupitelnou roli při výrobě laserů, magnetů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy nebo při výrobě systémů k produkci energie z obnovitelných zdrojů.
Čína je nesporným lídrem v dodavatelském řetězci klíčových minerálů a na světové produkci kovů vzácných zemin a minerálů se podílí zhruba z 60 procent. Američtí představitelé už dříve varovali, že to představuje strategický problém v situaci, kdy svět přechází k udržitelnějším zdrojů energie.
Předseda italské lobby výrobců automobilových dílů ANFIA Roberto Vavassori v úterý prohlásil, že zatímco výrobci byli schopni výrobu udržet, když Čína v létě omezila dodávky, v současné době už hrozí, že se zásoby kovů vzácných zemin vyčerpají. Zásoby, kterých by bylo možné v případě nutnosti využít, už podle něj neexistují, řekl podle agentury Reuters na konferenci v Miláně.
Hlavní ekonom pro dopravu a logistiku v nizozemské bance ING Rico Luman uvedl, že nové zásahy čínské vlády proti exportu jsou z pohledu dodavatelského řetězce naléhavé. "Čína má pod kontrolou 90 procent globální zpracovatelské kapacity, a proto je skutečným úzkým hrdlem,“ napsal Luman v e-mailu CNBC. "V celém dodavatelském řetězci jsou stále zásoby, například ve velkém skladovacím zařízení společnosti Tradium poblíž Frankfurtu, takže velké dopady bezprostředně neočekávám,“ dodal.
Mezi vzácné zeminy ale patří mnoho prvků, u některých proto nedostatek může hrozit, připouští Luman. Další uvolnění exportu je podle něj velmi závislé na nadcházejících jednáních s Čínou.
spr