Index: Průměrný český investor do fondů do konce září vydělal 5,1 procenta
Praha 17. října (ČTK) - Průměrný český investor do podílových fondů od začátku roku do konce září vydělal 5,1 procenta. V prvním čtvrtletí fondy rostly o 2,9 procenta, ve druhém se zhodnotily o 2,7 procenta, ve třetím ztratily 0,6 procenta. Vyplývá to z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů působících na českém kapitálovém trhu. Meziroční inflace v červnu činila 6,9 procenta.
Navzdory horším výsledkům z posledních dvou měsíců dosahuje průměrný český investor za poslední tři roky při investicích do akciových fondů zisku šesti procent ročně.
"Akciové fondy v čistém korunovém vyjádření letos vyrostly podle Indexu českého investora CII750 o 7,4 procenta. Vedle toho defenzivnější fondy, převážně dluhopisové, se zhodnotily o 3,8 procenta. Více jak uspokojivých výsledků po delší době dosáhly fondy českých státních dluhopisů a fondy peněžního trhu, když velice často za posledních dvanáct měsíců přesáhly výkonnost šesti procent,“ komentoval vývoj hlavní analytik Swiss Life Select Richard Bechník.
U ostatních investic stojí podle něj za pozornost odlišná výkonnost fondů vedených v různých měnách. "Zatímco v prvním pololetí vydělal český investor o přibližně šest procent více, pokud vložil peníze do fondů zajištěných do české koruny, tak naopak třetí čtvrtletí přálo fondům s otevřenou měnovou expozicí. Ty totiž za poslední tři měsíce v případě dolaru výkonnostně předčily ty zajištěné do české koruny o tři procenta,“ uvedl Bechník.
Pro budoucí vývoj finančních trhů bude podle něj zásadní úroková politika centrálních bank. Trhy budou spekulovat, zda již v USA i eurozóně skončilo období navyšování sazeb, míní analytik. S tím je podle něj spojená i otázka, jak dlouho úrokové sazby na stávajících úrovních zůstanou.
Proto by měl podle něj mít dynamický investor ve svém portfoliu kombinaci fondů hodnotových a růstových akcií. Takové portfolio je pro zhodnocení peněz českých investorů důležité i s ohledem na aktuální dění na Blízkém východě, uvedl Bechník. "S velkou pravděpodobností se také dostaneme do situace, kdy vývoj hodnoty Indexu českého investora CII750 - po krátké pauze z roku 2022 - opět překoná inflaci. Již nyní se letošní výkonnost fondů inflaci výrazně přiblížila. Z dlouhodobého hlediska ale index inflaci s přehledem překonává,“ upozornil Bechník.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, letos v prvním pololetí vzrostl podle dat Asociace pro kapitálový trh o 75 miliard Kč na 826 miliard korun.
fd ptd
Studie: Spotřební daň ze slazených nápojů přinese miliardy a sníží obezitu
Praha 17. října (ČTK) - Zavedení spotřební daně ze slazených nápojů by zvýšilo rozpočtové příjmy o 2,7 miliardy korun a znamenalo by miliardové úspory zdravotních a sociálních nákladů a pomohlo by snížit obezitu. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie společnosti PAQ Research. Odborníci, kteří jsou členy Národní ekonomické radě vlády (NERV), navrhují takzvaný polský model, podle něj se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje. Zdanění by podle analýzy jen omezeně zasáhlo výrobce nápojů, kteří budou motivováni snižovat koncentraci cukru a prodávat neslazené nápoje.
Studie uvádí, že Česko má třetí nejvyšší podíl dospělých lidí s nadváhou ze zemí v Evropské unii, a že nadváha více než 58 procent populace má výrazně negativní dopady na zdravotní a sociální systém a ekonomickou produktivitu. Jedním z hlavních zdrojů konzumace cukru představují právě slazené nápoje. V USA z nich podle analýzy pochází až čtvrtina zkonzumovaných cukrů, v Česku data chybí, experti ale předpokládají podobné trendy.
Ve světě zavedlo daň v různých podobách přes 50 zemí, z čehož 12 zemí je evropských, naposledy v roce 2021 Polsko. "Všechny modely motivují výrobce ke snižování koncentrace cukru ve svých nápojích. Nicméně polský model má nejjemnější nastavení sazeb daně, a tak je nejúčinnější v motivování výrobců k snižování koncentrace cukru, zejména těch s velmi vysokou koncentrací. Právě snížení koncentrace cukru v nealkoholických nápojích je hlavní záměr této daně, přidružený daňový výnos je sekundární," uvedl ekonom PAQ Research Jakub Komárek.
Polský systém pracuje se základní sazbou na nápoje s jistou minimální koncentrací cukru a variabilním komponentem, který dále víc zatěžuje slazené nápoje. Tím pádem čím větší koncentraci cukru daný slazený nápoj má, tím je sazba daně vyšší.
Spotřební daň je podle autorů studie lepší varianta než zvyšování daně z přidané hodnoty (DPH), se kterým počítá konsolidační balíček, a to pro všechny nealkoholické nápoje včetně neslazených. "DPH víc zdražuje dražší nápoje, na což spotřebitelé reagují výběrem levnějších ale stejně slazených nápojů, často ještě horší kvality. A výrobci nejsou motivováni snižovat objem cukru," podotkl Komárek.
Stát v současnosti ze slazených nápojů s vysokým obsahem cukru vybírá DPH 15 procent, od ledna by to podle změn, které zavádí konsolidační balíček, mělo být 21 procent. Balíček, který mění šest desítek zákonů a má v příštích dvou letech mimo jiné díky daňovým změnám snížit rozpočtový deficit o 150 miliard korun, schválila minulý týden Sněmovna. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina změn má vstoupit v účinnost od začátku příštího roku.
fsl ptd
