Evropská centrální banka podle očekávání nechala základní úrok na 4,50 procenta
Frankfurt/Praha 7. března (ČTK) - Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny, a to na 4,50 procenta. V dnešní tiskové zprávě zároveň zveřejnila novou prognózu inflace a ekonomického růstu, ve které uznala, že inflace zpomaluje rychleji, než se předpokládalo. To by mohlo otevřít cestu ke snížení sazeb v letošním roce.
ECB loni v září ukončila nejrychlejší cyklus zvyšování sazeb ve své historii. Ten zahájila předloni v červenci s cílem dostat pod kontrolu inflaci. Řada ekonomů předpokládá, že letos ECB začne úroky snižovat.
"Dosahujeme solidního pokroku směrem k našemu inflačnímu cíli, a díky tomu jsme si jistější. Nejsme si ale jisti dost," řekla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. O svém dalším kroku banka podle Lagardeové rozhodne na základě dalších ekonomických údajů, které budou k dispozici částečně už v dubnu a více před červnovým zasedáním. V tomto bodě panuje mezi bankéři ECB široká shoda, dodala.
"Rétorika ECB aktuálně není nastavena na brzké snižování sazeb," sdělil ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Trh podle něj nyní dává šestašedesátiprocentní pravděpodobnost tomu, že ECB základní sazby v novém cyklu uvolňování měnové politiky poprvé sníží v červnu.
Centrální banka dnes uvedla, že od jejího posledního zasedání inflace dál zpomaluje, směrem dolů tak aktualizovala výhled inflace. V letošním roce předpokládá, že inflace bude v průměru činit 2,3 procenta a příští rok zpomalí na dvě procenta. V roce 2026 ji odhaduje na 1,9 procenta. Bez energií a potravin inflace letos mohla v průměru činit 2,6 procenta, v příštím roce zpomalit na 2,1 procenta a v roce 2026 na dvě procenta.
Nejnovější prognóza naznačuje, že inflace dosáhne dvouprocentního cíle ECB ještě před koncem letošního roku, a ne až v roce 2025, jak doposud banka očekávala. ECB ale současně dodala, že přestože většina ukazatelů inflace se zmírnila, domácí cenové tlaky zůstávají vysoké, částečně kvůli silnému růstu mezd.
Banka zároveň aktualizovala výhled růstu ekonomiky směrem dolů. Očekává, že hospodářská aktivita zůstane v nejbližším období utlumená a že hrubý domácí produkt (HDP) se v letošním roce zvýší o 0,6 procenta. V příštím roce však počítá sjeho zrychlením na 1,5 procenta a v dalším roce na 1,6 procenta. Zpočátku by ekonomický růst měla podpořit spotřeba, později také investice.
Finanční trhy nyní čekají, že ECB v letošním roce sníží základní úrok třikrát nebo čtyřikrát. Zdroje agentury Reuters už několik měsíců uvádějí, že ECB pravděpodobně nesníží úroky před zasedáním plánovaným na začátek června, protože teprve v květnu bude mít k dispozici důležité údaje o mzdách.
Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta. Letos v únoru zpomalila na 2,6 procenta, a byla tak mírně nad dvouprocentním cílem ECB.
irl spr
Americká banka NYCB má potíže, zajistila si miliardovou finanční injekci
New York 7. března (ČTK) - Americká banka New York Community Bancorp (NYCB) si zajistila finanční injekci v objemu jedné miliardy dolarů (23,3 miliardy Kč). Mezi investory je i bývalý ministr financí Steven Mnuchin, a to prostřednictvím své investiční společnosti Liberty Strategic Capital. Banka, která má po odhalení slabin v podnikovém řízení vážné potíže, zároveň ve středu jmenovala nového šéfa. Dnes banka informovala o dalším odlivu vkladů a rozhodla, že opět sníží dividendu, uvedla agentura Reuters.
Kapitál banky posílily také investiční firmy Hudson Bay Capital, Reverence Capital Partners a Citadel Global Equities, přispěli také další institucionální investoři a někteří členové vedení banky.
Akcie NYCB ve středu prošly bouřlivým vývojem. Nejprve klesly zhruba o 45 procent, po oznámení miliardové injekce ale o 30 procent zpevnily. Za celý den tak vykázaly růst o 7,4 procenta. Analytik KBW Chris McGratty ve zprávě pro klienty uvedl, že posílení kapitálu je pro stávající akcionáře bolestivé, mělo by však zmírnit obavy ze systémových rizik.
'Je to dobré řešení pro širší systém, ukazuje to schopnost přilákat soukromý kapitál. Změny v řízení a ve správní radě poskytují investorům důvěryhodnost,' napsal McGratty. Domnívá se zároveň, že banka může stále prodávat aktiva a převádět úvěrové riziko, aby svou kapitálovou přiměřenost mohla zvýšit ještě víc nad současný desetiprocentní cíl.
Analytik bankovního sektoru ze společnosti Argus Research Kevin Heal očekává, že finanční injekce zmírní obavy vkladatelů. Dodal, že na rozdíl od finančního ústavu Silicon Valley Bank (SVB), který měl nepojištěné vklady, NYCB stejnou úroveň nepojištěných vkladů nemá. SVB loni odstartovala bankovní krizi ve Spojených státech, spolu s ní zkrachovaly ještě další dvě velké banky, a sice Signature Bank a First Republic Bank.
NYCB dnes oznámila, že za poslední měsíc zaznamenala sedmiprocentní odliv objemu vkladů. Přistoupila i ke snížení dividendy, od ledna už podruhé. To podle analytiků zmírní mezi investory optimismus, který vyvolala zpráva o zajištění miliardové injekce. Akcie banky na začátku dnešního obchodování vykazovaly asi čtyřprocentní pokles.
Problémy v NYCB se začaly objevovat už na začátku měsíce, kdy banka přiznala slabiny v interní kontrole a vyměnila ředitele. Novým šéfem se stal Joseph Otting, který dříve působil jako hlavní úředník pro kontrolu měny ve vládě prezidenta Donalda Trumpa. Od roku 2010 do roku 2015 byl šéfem a členem správní rady banky OneWest, než ji koupila společnost CIT Group. Jedním ze zakladatelů OneWest je právě exministr Mnuchin.
'Při hodnocení této investice jsme měli na paměti profil úvěrového rizika banky,' uvedl Mnuchin v prohlášení. Mnuchin se teď připojí k rozšířené správní radě NYCB.
NYCB zveřejnila 31. ledna výsledky hospodaření, které ukázaly, že banka má za čtvrté čtvrtletí překvapivě ztrátu. Jsou za ní především vysoké rezervy na krytí ztrátových úvěrů, které má banka vůči sektoru komerčních nemovitostí. Ten se už delší dobu v USA potýká s vážnými problémy, zejména v segmentu kancelářských budov.
spr
DALŠÍ ZPRÁVY
