Plány centrálních bank zřejmě zkomplikují vyhlídky eurozóny, varuje ekonom
Londýn/Frankfurt 3. května (ČTK) - Odlišný přístup centrálních bank v eurozóně a ve Spojených státech k úrokovým sazbám by mohl znamenat problém pro jednotnou evropskou měnu euro. Jestliže Evropská centrální banka (ECB) začne už v červnu sazby snižovat, jak avizovala, euro zřejmě oslabí, což prodraží dovoz do eurozóny. Tím se ještě více zkomplikují vyhlídky na růst ekonomiky bloku. Televizi CNBC to řekl hlavní ekonom společnosti Tressis Gestion Daniel Lacalle.
"Problém snižování sazeb teď spočívá v tom, že ECB považuje silný kurz eura za samozřejmost. A pokud začne snižovat sazby dříve než americká centrální banka (Fed), dává světu v podstatě signál, že euro potřebuje oslabit,“ řekl ve čtvrtečním rozhovoru Lacalle.
Základní úrokové sazby v eurozóně i v USA jsou nyní kvůli vysoké inflaci na maximech. Míra inflace už je sice letos výrazně nižší, než když byla v roce 2022 na vrcholu, v posledních měsících ale opět vykazuje známky mírného růstu. Z toho důvodu se Fed zatím zdráhá zahájit snižování sazeb, jak původně předpokládal. Naproti tomu ECB stále počítá s prvním snížením sazeb už v létě, pokud se nestane něco neočekávaného.
"A pokud euro oslabí, účet za dovoz poroste, což růst eurozóny zkomplikuje," upozornil Lacalle. Pokud ECB sazby skutečně sníží už v červnu, tak německé, francouzské ani španělské podniky to nepřiměje k tomu, aby si braly více úvěrů, protože malé snížení sazeb není hnacím motorem poptávky po úvěrech, dodává ekonom.
Základní úroková sazba v ECB je teď na 4,50 procenta, zatímco hlavní úrok v USA je v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. To je maximum za 23 let.
Euro se dnes krátce po poledni prodávalo zhruba za 1,0750 USD, a vykazovalo tak proti čtvrtečnímu večeru nárůst o 0,25 procenta. Začátkem roku bylo silnější a stálo více než 1,10 USD, než do poloviny dubna oslabilo k 1,06 USD. Za globální finanční krize v roce 2008 euro stálo i více než 1,50 USD, pak začalo s menšími či většími výkyvy setrvale klesat. Na podzim 2022 byl dolar krátce silnější než euro.
Poptávka po úvěrech vyjadřuje zájem o podnikatelské a spotřebitelské úvěry. "To, co dělá poptávku po úvěrech zajímavou nebo co vede k jejímu růstu, je skutečnost, že existují ekonomické a investiční příležitosti. Ty ale omezuje regulace a zavádějící energetická politika eurozóny," řekl ekonom. Mluvčí ECB se k tomu odmítl vyjádřit.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová v polovině dubna v rozhovoru na CNBC řekla, že centrální banka nadále počítá se snížením sazeb v blízké budoucnosti, pokud se mezitím neobjeví něco mimořádného a nečekaného. "Potřebujeme si v tento dezinflační proces vybudovat trochu více důvěry, ale pokud bude ten vývoj podle našich očekávání, pokud v tom vývoji nenastane nějaký velký šok, pak směřujeme k okamžiku, kdy tu restriktivní měnovou politiku budeme muset zmírnit,“ řekla Lagardeová.
Inflace v eurozóně v dubnu zůstala na 2,4 procenta, a drží se tak nad dvouprocentním cílem ECB. Ekonomika se mezitím v prvním čtvrtletí vrátila k růstu, hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta, což je lepší výsledek, než čekali analytici. HDP za čtvrté čtvrtletí loňského roku statistický úřad Eurostat zpřesnil na pokles o 0,1 procenta, v odhadu předtím uváděl nulový růst. To znamená, že eurozóna byla ve druhé polovině loňského roku v technické recesi.
Lacalle připomněl, že jedním z převažujících vysvětlení slabého růstu ekonomiky eurozóny jsou vysoké úrokové sazby. "Zpomalení v eurozóně ale nemá se zvyšováním sazeb absolutně nic společného," řekl ekonom. Příčiny problémů je podle něj nutné hledat v energetické politice Evropské unie, regulačních opatřeních a také v zemědělské politice bloku.
spr
Komerční bance klesl v 1.čtvrtletí čistý zisk meziročně o 21,3 pct na 2,8 mld Kč
Praha 3. května (ČTK) - Komerční bance klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 21,3 procenta na 2,8 miliardy korun. Provozní zisk stoupl o 1,7 procenta na čtyři miliardy korun. Celkový objem úvěrů i vkladů meziročně vzrostl. Banka, jejímž většinovým vlastníkem je francouzská Société Générale, dnes neauditované konsolidované výsledky zveřejnila na svém webu.
"Finanční výsledky za první čtvrtletí ukazují zlepšení na úrovni provozního zisku. V meziročním srovnání nám dynamicky rostly vklady i aktiva klientů ve správě, a vidíme rovněž pozitivní trend v úvěrování. Obzvláště mne těší, že zrychluje růst počtu klientů Komerční banky. Vykázaný pokles čistého zisku ovlivnila tvorba opravných položek v prvním čtvrtletí, zatímco v prvním čtvrtletí loňského roku došlo k jejich rozpouštění," uvedl předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka.
Celkové provozní výnosy dosáhly 8,8 miliardy korun, oproti prvnímu čtvrtletí loňského roku byly nižší o 1,5 procenta. Čisté úrokové výnosy klesly o 1,1 procenta na 6,3 miliardy, a to navzdory nárůstu objemu úvěrů i vkladů. Čistý výnos z poplatků a provizí se zvýšil o 4,9 procenta na 1,6 miliardy korun, čistý zisk z finančních operací se meziročně snížil o 16,2 procenta na 838 milionů korun a výnosy z dividend a ostatní výnosy vzrostly o 28 procent na 119 milionů korun.
Provozní náklady klesly o 4,1 procenta na 4,8 miliardy korun. Z toho personální náklady vzrostly o 9,6 procenta na 2,1 miliardy korun. Všeobecné provozní náklady bez příspěvků do regulatorních fondů se snížily o 7,6 procenta zhruba na miliardu korun. "Hlavní úspory v této kategorii se týkaly marketingu, IT podpory a nemovitostí," uvedla banka.
Celkový hrubý objem úvěrů vzrostl Skupině KB meziročně o 4,6 procenta na 825,5 miliardy korun. Celkový objem běžných klientských vkladů se oproti prvnímu čtvrtletí loňského roku zvýšil o 7,2 procenta na 1,05 bilionu korun.
Celková aktiva Skupiny KB vzrostla k 31. březnu 2024 o 6,5 procenta na 1,615 bilionu korun. Banka měla přes 74.000 akcionářů, z toho 68.000 z České republiky. Většinovým akcionářem KB je s podílem 60,4 procenta francouzská banka Société Générale.
"Komerční banka zveřejnila smíšené výsledky. Provozní výnosy KB překonaly konsenzus trhu, zatímco čistý zisk skončil pod ním. Očekávání nenaplnily ani čisté úrokové výnosy, které byly mezičtvrtletně na stejné úrovni," komentoval výsledky analytik XTB Tomáš Cverna. KB podle něj zaznamenala pomalejší meziroční tempo růstu úvěrů ve srovnání s Českou spořitelnou, a to i po očištění o vliv akvizic Sberbank CZ a Hello Bank, které získala ČS loni. Na druhou stranu klientská depozita ní rostla rychleji než v případě spořitelny a výrazně pomaleji ve srovnání s Monetou.
Dalším bankám, které hospodářské výsledky za první čtvrtletí zveřejnily v minulých dnech, čistý zisk meziročně stoupl. České spořitelně vzrostl o 73,3 procenta na 5,7 miliardy korun, Raiffeisenbank o 62 procent na 1,4 miliardy korun a Monetě Money Bank o 5,8 procenta na 1,3 miliardy korun.
fsl fd rot