ČNB snížila úrokovou sazbu na 4,5 procenta, zhoršila výhled ekonomiky
Praha 1. srpna (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Zpomalila tak uvolňování měnové politiky, když předtím letos čtyřikrát úrokovou sazbu snížila o půl procentního bodu. Rozhodnutí bylo jednomyslné, řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Krok centrální banky odpovídá očekávání finančních trhů. Koruna zpevnila o osm haléřů na 25,38 Kč/EUR. Centrální banka dnes také představila novou makroekonomickou prognózu, ve které zhoršila výhled letošního vývoje české ekonomiky. Očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) 1,2 procenta, v květnu předpokládala 1,4 procenta.
Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Následně čtyřikrát snížila sazby o půl procentního bodu, nyní se vrátila k polovičnímu kroku. Při jednání o dalším nastavení úrokových sazeb bude bankovní rada podle guvernéra vycházet z aktuálních dat o vývoji ekonomiky. Odmítl se vyjádřit k tomu, jaká bude v budoucnu rovnovážná úroveň úrokových sazeb.
Bankovní rada také potvrdila své odhodlání dlouhodobě stabilizovat inflaci poblíž dvouprocentního cíle ČNB. Michl řekl, že by mu nevadilo, kdyby růst spotřebitelských cen byl i mírně pod cílem centrální banky.
Finanční trhy snížení sazeb o čtvrt procentního bodu očekávaly. Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka ale bylo překvapivé, že pro tento krok hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. "To ukazuje, že snížení sazeb o 50 bodů je na dalších zasedáních definitivně mimo hru," poznamenal.
Vliv na chod ekonomiky bude mít dnešní krok centrální banky jen minimální, upozornil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Českou ekonomiku podle něj nedusí úrokové sazby, ale v první řadě klesající zakázky exportně orientovaného průmyslu. Daniel Janeček ze strategického poradenství PwC ČR předpokládá, že ČNB bude i nadále pokračovat ve snižování sazeb, které na konci roku mohou klesnout pod čtyři procenta.
Podle expertů dnešní snížení sazeb výrazněji neovlivní cenu hypoték. "Banky na snižování sazeb zatím nereagovaly a ani po dnešku neočekáváme zlevňování hypoték," uvedla analytička FinGO Jan Vaisová. Předpokládá, že banky začnou snižovat hypoteční sazby a nabízet akce od září. Podle expertů ale v souvislosti s dnešním rozhodnutím ČNB banky zřejmě sníží úroky na spořicích a termínovaných vkladech. Zlevnit by mohly podnikové úvěry.
ČNB dnes také představila novou makroekonomickou prognózu. Podle ní HDP letos vzroste o 1,2 procenta, v příštím roce hospodářský růst zrychlí na 2,8 procenta. Průměrná inflace bude letos 2,2 procenta, příští rok klesne na dvouprocentní cíl centrální banky. Průměrný kurz koruny by letos měl být 25,10 Kč za euro, příští rok 25 Kč za euro.
str ptd
Britská centrální banka snížila základní úrok o čtvrt bodu na pět procent
Londýn 1. srpna (ČTK) - Britská centrální banka podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na pět procent. Oznámila to v dnešní tiskové zprávě. Dodala nicméně, že při dalším rozhodování o měnové politice bude postupovat opatrně. Základní úrok byl dosud v Británii nejvýše za 16 let a banka snížila úrok poprvé od března 2020, tedy od začátku pandemie nemoci covid-19.
Pro snížení úroků se vyslovilo pět z devíti členů měnového výboru.
Úrokové sazby v Británii se po dramatické sérii zvyšování rok nezměnily. Už několik měsíců ale bylo jasné, že měnový výbor směřuje ke snížení úroků, uvedla agentura Reuters. Bankéři však stále byli rozděleni v názoru na to, zda inflační tlaky už dostatečně polevily.
"Inflační tlaky se zmírnily natolik, že jsme dnes mohli úrokové sazby snížit," uvedl v prohlášení guvernér centrální banky Andrew Bailey. "Musíme se však ujistit, že inflace zůstane nízká, a být opatrní, abychom úrokové sazby nesnížili příliš rychle nebo příliš mnoho. Zajištění nízké a stabilní inflace je to nejlepší, co můžeme udělat pro podporu hospodářského růstu a prosperity země," dodal.
Inflace v Británii se letos v květnu vrátila na dvouprocentní cíl centrální banky, a zůstala na této úrovni i v červnu. V říjnu 2022 přitom inflace činila 11,1 procenta, což byla nejvyšší hodnota za 41 let. Inflace v zemi je tak nižší než v eurozóně, kde Evropská centrální banka (ECB) snížila sazby v červnu. Ve Spojených státech nechala americká centrální banka (Fed) tento týden úroky beze změny, ale naznačila, že by je mohla snížit v září.
Britská centrální banka očekává, že v posledním čtvrtletí letošního roku inflace zrychlí na 2,75 procenta, neboť odezní vliv loňského prudkého poklesu cen energií. Na začátku roku 2026 by se inflace měla vrátit na dvouprocentní cíl a později i pod něj, předpokládá Bank of England, jak se britská měnová autorita oficiálně nazývá.
Hrubý domácí produkt (HDP) se v Británii podle nové prognózy centrální banky v letošním roce zvýší o 1,25 procenta. Doposud banka čekala zvýšení o 0,5 procenta. Za zlepšením prognózy stojí silnější růst v první polovině roku, než se čekalo.
irl spr
DALŠÍ ZPRÁVY
ZLATOVNA .CZ
