Záznam ČNB: Kubelková a Procházka hlasovali na měnovém zasedání pro pokles sazeb
Praha 3. ledna (ČTK) - Členové bankovní rady České národní banky Karina Kubelková a Jan Procházka hlasovali na posledním měnovém zasedání pro snížení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro ponechání základní úrokové sazby na čtyřech procentech. Vyplývá to ze záznamu jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Bankovní rada ČNB 19. prosince po roce přerušila uvolňování měnové politiky.
V rámci diskuse bankovní rady ohledně současného a budoucího nastavení měnové politiky guvernér Aleš Michl upozornil, že jádrová inflace je stále zvýšená a ani na výhledu není bezpečně pod dvěma procenty, přičemž neklesá ani tzv. momentum inflace cen služeb. Z těchto důvodů navrhl Michl proces snižování úrokových sazeb prozatím pozastavit. Mezi členy bankovní rady panovala shoda, že současné nastavení měnové politiky působí i nadále restriktivně.
Podrobnější diskuse bankovní rady se také zaměřila na cenový vývoj, když jako významné proinflační riziko byla opakovaně zmíněna větší než předpokládaná setrvačnost růstu cen služeb. Podle Procházky ceny služeb stále rostou tempem, které je z dlouhodobého hlediska neslučitelné s plněním dvouprocentního inflačního cíle. Tento vývoj je částečně důsledkem doznívání dřívější vysoké inflace a částečně odrazem setrvale rostoucích mezd. Členka rady Eva Zamrazilová považuje za klíčové, do jaké míry budou české domácnosti ochotny vyšší ceny ve službách absorbovat.
Většina členů bankovní rady se rovněž vyjadřovala k vývoji světových cen potravinářských a zemědělských komodit. Z pohledu Kubelkové v tomto případě jde spíše o dočasně zvýšenou rozkolísanost, která krátkodobě zesílí proinflační tlaky v cenách potravin, nikoliv však o dlouhodobý trend vycházející ze strukturálních faktorů. Podle Zamrazilové bude významnou roli hrát to, do jaké míry budou producenti v potravinářském průmyslu promítat vyšší náklady v rámci produkční vertikály do koncových cen.
fd rot
V Podněstří se kvůli plynu zastavil průmysl vyjma produkce jídla, píše Reuters
Tiraspol (Moldavsko) 2. ledna (ČTK) - Přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do moldavského separatistického regionu Podněstří si tam vynutilo uzavření všech průmyslových podniků kromě výrobců potravin. S odvoláním na místního činitele to dnes napsala agentura Reuters. V regionu, kde žije přibližně 450.000 obyvatel, jsou už od středy přerušené dodávky tepla a teplé vody do domácností.
"Všechny průmyslové podniky jsou v nečinnosti, s výjimkou těch, které se věnují produkci potravin - tedy přímo zajišťují potravinovou bezpečnost Podněstří," řekl místnímu zpravodajskému kanálu místopředseda vlády Podněstří Sergej Obolonik. Je podle něj předčasné soudit, jak se situace dále vyvine. "Problém je natolik rozsáhlý, že pokud zůstane nevyřešen dlouhou dobu, budeme mít nevratné změny: podniky ztratí schopnost se rozběhnout," dodal.
Podněstří podle Reuters od středy pociťuje bolestivě dopady přerušení dodávek ruského plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Kyjev ve středu ukončil přepravu suroviny z Ruska do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Ukrajina, která už téměř tři roky čelí ruské invazi, dohodu neprodloužila, platby za plyn podle ní pomáhají Rusku financovat jeho válečné tažení na Ukrajině.
Ruská energetická společnost Gazprom nedávno oznámila, že od středy pozastaví vývoz plynu do Moldavska kvůli nezaplacenému moldavskému dluhu. Kišiněv výši dluhu zpochybnil. Moldavský premiér Dorian Recean už dříve odsoudil rozhodnutí o zastavení dodávek a obvinil Rusko z používání energie jako politické zbraně. Premiér uvedl, že plynu nakoupeného na mezinárodním trhu je na celou zimu dostatek pro část země na pravém břehu řeky Dněstr. Podněstří je však závislé na Gazpromu.
Podněstří je - navzdory svým vazbám na Moskvu - ochromeno, podotkl dnes Reuters. Místní energetická společnost ve středu omezila dodávky tepla a teplé vody do domácností a obyvatelům doporučila, aby se zahřáli tím, že se shromáždí v jedné místnosti, zakryjí okna závěsy nebo přikrývkami a použijí elektrická topná tělesa. Výjimku v dodávkách tvoří zařízení jako jsou nemocnice.
Rusko dodávalo přes Ukrajinu ročně zhruba dvě miliardy metrů krychlových plynu do Podněstří, které plyn využívá k výrobě elektřiny a tu také prodává zbytku Moldavska. Vůdce Podněstří Vadim Krasnoselskij podle Reuters uvedl, že místní elektrárna přešla při produkci energie z plynu na uhlí a měla by být schopna dodávat elektřinu obyvatelům v lednu a v únoru.
Prozápadní Moldavsko i proruské Podněstří už dříve kvůli energetické situaci vyhlásily stav nouze. Moldavská energetická firma Energocom v úterý uvedla, že 38 procent energetických potřeb země pokryje domácí výroba a 62 procent bude dovážet ze sousedního Rumunska. Moldavská vláda zároveň uvedla, že přijímá opatření ke snížení spotřeby energie v zemi nejméně o třetinu. Mluvčí moldavské vlády Daniel Voda ve středu řekl, že tamní tepelné elektrárny fungují normálně. Moldavsko má podle něj zásoby plynu, které by měly vystačit na zimní období.
Mezinárodně neuznané Podněstří leží na hranici s jihozápadní Ukrajinou. Od Moldavska se odtrhlo po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Dodnes je v regionu rozmístěno asi 1500 ruských vojáků, které Moskva označuje za mírové jednotky. V Moldavsku je v současnosti prozápadní vláda, která usiluje o vstup do Evropské unie.
ipl mka
DALŠÍ ZPRÁVY
