Analytici: Reálná mzda i přes růst zatím nedosáhla předpandemické úrovně
Praha 6. března (ČTK) - Průměrná mzda v Česku sice v závěrečném čtvrtletí loňského roku vzrostla, její reálná hodnota ale stále nedosáhla úrovně před pandemií covidu-19. Aktuálně odpovídá zhruba konci roku 2018, uvedli analytici oslovení ČTK. Zároveň upozornili, že rychleji rostou mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům, protože průměrná nominální mzda se zvýšila víc než medián, tedy střední hodnota mezd. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu byla ve čtvrtém čtvrtletí průměrná mzda 49.229 korun, meziročně se nominálně zvýšila o 7,2 procenta a reálně při započtení inflace o 4,2 procenta.
"Mzdy sice již několik čtvrtletí opět překonávají inflaci, předchozí inflační vlna ovšem výrazně ovlivnila reálnou úroveň mezd. Na konci loňského roku byla reálná úroveň mezd podobná jako na konci roku 2018," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že k dosud nejvyšší hodnotě reálných mezd z druhého čtvrtletí 2020 chybí českým hrubým mzdám 7,3 procenta. "V čistém vyjádření by ovšem rozdíl byl již znatelně menší, jelikož v mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy a tedy snížení zdanění práce. To ovšem prospělo výhradně středně- a vysokopříjmovým pracovníkům, ti nízkopříjmoví z něj prakticky nijak netěžili," podotkl.
Reálný růst mezd podle analytiků přispěje i k českému hospodářskému růstu. "Pozvolné obnovování kupní síly výdělků by se mělo pozitivně odrazit i ve spotřebě domácností. Ta je přitom z výdajového pohledu HDP největší položkou a zároveň důležitým faktorem relativně pomalého oživování české ekonomiky po pandemii. Podle naší prognózy by tak měla být vzhledem k pokračujícímu zvyšování reálných mezd domácí poptávka letos hlavním tahounem růstu ekonomické aktivity," uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Analytik PwC Dominik Kohut ale upozornil, že růst mezd není rovnoměrný ve všech příjmových skupinách. "Je třeba ale připomenout, že průměrná mzda je směrem vzhůru tlačena především rychlejším růstem vysokopříjmových zaměstnanců, zatímco u mediánové mzdy sledujeme mírnější růst," uvedl. Mediánová mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 41.739 korun, meziročně vzrostla o 4,2 procenta.
Letos bude podle analytiků reálný růst mezd pokračovat, i když mírně zpomalí. "V letošním roce počítáme s udržením tempa růstu reálných mezd mezi třemi a čtyřmi procenty. Oproti loňsku si více přilepší zaměstnanci v nepodnikatelských sektorech," uvedl ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.
str ptd
Výnos německých vládních dluhopisů vzrostl nejvíce za téměř 30 let
Frankfurt/Berlín 5. března (ČTK) - Výnosy německých vládních dluhopisů ve středu vzrostly nejvíce za posledních 28 let v reakci na dohodu o zvýšeném financování obrany a infrastruktury, uvedl server listu Financial Times (FT). Výnos desetiletých dluhopisů dnes vzrostl o 0,56 procentního bodu na 2,7995 procenta.
Strany vznikající vládní koalice se na úterních sondážních rozhovorech dohodly na obřím finančním balíčku, který má obsahovat stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Po třetím kole jednání vítězné konzervativní unie CDU/CSU se sociálními demokraty (SPD) politici oznámili, že kvůli výdajům na infrastrukturu a obranu upraví pravidlo známé jako dluhová brzda, které je zakotveno v ústavě, a vytvoří zvláštní infrastrukturní fond o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč).
Ekonomové Deutsche Bank podle FT označili dohodu za "jeden z nejvýznamnějších posunů v německé fiskální politice od sjednocení země". Podle investiční banky Goldman Sachs by nový německý přístup k vládním výdajům mohl zvýšit růst hrubého domácího produktu (HDP) země až na dvě procenta v roce 2026. To by by výrazně překonalo dosavadní prognózu růstu o 0,8 procenta.
Krok podle deníku mění vnímání německých dluhopisů na trhu. Na rozdíl od jiných zemí, kde vyšší výnosy vyvolávají obavy o udržitelnost veřejného dluhu, si investoři v Německu od vyšších výdajů slibují růst ekonomiky.
Pro změnu ústavy nutnou k úpravě dluhové brzdy, která omezuje deficit na 0,35 procenta HDP, je nutná dvoutřetinová většina ve Spolkovém sněmu. Merz plánuje prosadit změny ještě tento měsíc, dokud zákonodárný sbor zasedá ve starém složení. Vznikající koalice i tak bude potřebovat podporu Zelených. Ti dlouhodobě volají po reformě dluhové brzdy, ale zatím čekají na podrobnosti o nynějším návrhu, připomněl FT.
boz jd
DALŠÍ ZPRÁVY
