Zahraniční dluh ČR ke konci loňska meziročně stoupl o 460 mld na 5,27 bilionu Kč
Praha 24. března (ČTK) - Zahraniční dluh České republiky činil ke konci loňského roku 5,271 bilionu korun. Meziročně byl o 460,4 miliardy korun vyšší a představoval 65,8 procenta hrubého domácího produktu. V posledním čtvrtletí loňského roku zahraniční dluh narostl o 92,9 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti.
Na meziročním zvýšení zahraničního dluhu se podílely zejména podniky a banky, uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "Důvodem byly nepochybně vyšší domácí úrokové sazby, které tuzemské firmy motivovaly k zadlužování se v zahraničí. V případě bank zase lákaly zahraniční investory a střadatele ke korunovým úložkám v Česku," řekl Dufek ČTK.
Celkovou úroveň zahraničního zadlužení Česka považuje Dufek za bezpečnou. Upozornil, že je dostatečně kryta devizovými rezervami ČNB. Bezpečná je podle něj i struktura dluhu, když mírně převažují dlouhodobé závazky.
Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadalo z celkové zahraniční zadluženosti 77,2 procenta. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.
"Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve čtvrtém čtvrtletí patrný růst stavu zadluženosti u bankovního sektoru (včetně ČNB) a ostatních sektorů, snižovalo se naopak zadlužení sektoru vládních institucí," uvedla dnes centrální banka.
Podle ní u bankovního sektoru byla určující pro zvýšení zadluženosti rostoucí poptávka po bankovních dluhopisech ze strany nerezidentů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činil 37,8 procenta. Zahraniční dluh ostatních sektorů zaujímal 46,3 procenta celkového zahraničního dluhu. Stav zahraničních závazků narostl především v důsledku čerpání dlouhodobých půjček tuzemskými podniky ze zahraničí a v menší míře i formou nákupů dluhopisů zahraničními investory. Zahraniční dluh sektoru vládních institucí se ve čtvrtém čtvrtletí snížil o 38,1 miliardy korun, především v důsledku prodejů vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu činil na konci loňského roku 15,9 procenta.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů byly nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od dceřiných podniků, připadalo na ně 52,1 procenta zahraničního dluhu. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímaly závazky s původní splatností delší než jeden rok 50,3 procenta z celkových dluhových pasiv.
fsl str ptd
Bankovní rada ČNB podle analytiků znovu přeruší snižování úrokových sazeb
Praha 23. března (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém středečním jednání zřejmě znovu přeruší uvolňování měnové politiky. Předpokládá to většina analytiků oslovených ČTK. Centrální banka podle nich ponechá základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, kam ji snížila na únorovém zasedání. Ponechání úrokové sazby na současné úrovni naznačili v rozhovorech v médiích v uplynulém týdnu i dva členové bankovní rady Jakub Seidler a Jan Kubíček.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil předpokládá, že bankovní rada se bude rozhodovat mezi snížením sazby o čtvrt procentního bodu a jejím ponecháním beze změny. "Ve prospěch snížení hovoří hlavně relativně silný kurz české koruny, která působí jako samovolné zpřísnění měnové politiky a otevírá tak prostor pro nižší sazby. Opomenout nelze ani nadále spíše malátný výkon české ekonomiky, která zůstává pod svým potenciálem a vzpruhu v podobě nižší úroků by tak ocenila. Naopak k opatrnosti nabádá hlavně nadále nepříjemná inflace v sektoru služeb, robustní mzdový růst a turbulentní zahraniční vývoj," uvedl. Předpokládá, že se rada nakonec přikloní k zachování současné úrovně sazeb.
Stabilitu sazeb předpokládá i hlavní ekonom Roklenu Jan Berka. "Únorová prognóza (ČNB) implikuje posun úroků na nižší hodnoty během prvního čtvrtletí, bankovní rada si však zachová svůj dlouhodobě opatrný přístup k inflačním rizikům a nejistotám," řekl ČTK. Připomněl přetrvávající inflaci ve službách i zdražování potravin v posledních měsících. "Proinflačním směrem pak působí i rozhodnutí navýšit výdaje veřejného sektoru s důrazem na obranu," doplnil Berka.
"Očekávám, že na nadcházejícím zasedání ČNB zůstanou úrokové sazby beze změny. Důvodem je stále přetrvávající inflace v sektoru služeb, nejistoty v globální ekonomice způsobené především hrozbou rozpoutání celní války a opatrný přístup centrální banky," míní analytik Portu Lukáš Raška.
Ponechání sazeb beze změny očekává i provozní ředitel crowdfundingové platformy Fingood Ondřej Kozel. "Inflace zůstává celkově pod kontrolou, nicméně zejména vývoj cen potravin a služeb bude brát bankovní rada určitě v potaz. Kromě těchto inflačních rizik proti snižování sazeb hraje současná celková míra nejistoty spojená s radikálními kroky amerického prezidenta. I když by česká ekonomika další snížení sazeb uvítala, předpokládám, že ČNB bude nyní opatrnější a cyklus uvolňování měnové politiky přeruší a bude dále sledovat, jak se vyvine současná geopolitická situace," řekl.
"Další vývoj sazeb bude reagovat na výsledky inflace, která se za únor snížila jen málo. Očekáváme, že sazbu ČNB nyní ponechá beze změny až do dalšího zasedání rady, které bude v květnu," míní hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová.
Naopak finanční ředitel investiční skupiny Jet Investment Milan Gašo se domnívá, že bankovní rada sníží základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Vývoj ekonomiky by podle něj umožnil i razantnější uvolnění měnové politiky. "Ekonomické ukazatele by mohly podporovat i výraznější snížení až o 0,5 procentního bodu. Česká koruna je vůči euru nejsilnější za poslední turbulentní půlrok a také další makroekonomické indikátory hovoří ve prospěch agresivnějšího snižování sazeb," uvedl.
Raška očekává, že ČNB sáhne k dalšímu poklesu sazeb v delším časovém horizontu. "Hlavní sazba by se měla přiblížit k neutrální úrovni tři až 3,5 procenta. Tempo dalšího snižování však bude záviset na vývoji inflace, růstu mezd a celkovém ekonomickém výhledu," uvedl.
Berka letos předpokládá jedno až dvě snížení sazeb vždy o čtvrt procentního bodu. "Načasování další úpravy určí příchozí data, na což by měl během tiskové konference poukázat i guvernér ČNB Aleš Michl," uzavřel.
str ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
