Groš

Co je to Groš?

Groš (z lat. denarius grossus, tlustý denár) je název různých mincí, velmi rozšířených ve střední a východní Evropě, na Balkáně a ve východním Středomoří ve středověku a v raném novověku. Groš vznikl jako „dobrá“ stříbrná mince o váze 3–5 g a s ryzostí kolem 900/1000, která od 13. století nahradila předchozí „tenké“ brakteáty a denáry. Zatímco brakteáty se razily z tenkého plechu a měly tedy jen jednostrannou ražbu, „tlustý“ groš měl odlišnou ražbu na averzu a reverzu (líci a rubu). Patrně nejstarším byl tourský groš, ražený od roku 1266 ve francouzském Tours z příkazu krále Ludvíka IX. Svatého. Vzorem mu patrně byly křižácké zlaté sarcíny, ražené od roku 1250 v Akku. Následoval tyrolský groš vévody Meinharda II., ražený od roku 1271 v Meranu, anglický groat (1279), pražský groš krále Václava II., ražený od roku 1300 v Kutné Hoře a velmi rozšířený až do 16. století, kdy jej nahradil jáchymovský tolar. Od roku 1367 se v Krakově razily krakovské groše krále Kazimíra III. podle vzoru grošů pražských, po roce 1375 se groše razily také v Moldavsku a v dalších místech.

Husitské muzeum v Táboře otevřelo 26. června 2021 expozici v Bechyňské bráně o dějinách Tábora od pravěku do třicetileté války. Na snímku jsou pražské groše Vladislava II. Jagellonského. Kredit: ČTK / Pancer Václav

Vývoj groše.

Groš odpovídal většinou 12 denárům, větší sumy se počítaly na kopy grošů (60 kusů). Jako je u mincí pravidlem, hodnota groše postupem času klesala, a to jak váhou (pozdější groše mají jen 1,4 – 1,8 g), tak i ryzostí, takže se z nich staly drobné peníze. V Polsku se od roku 1752 razily z mědi, v Německu groše nahradily šilinky a od 18. století platily 1/30 tolaru. Groše se používaly také v Bulharsku a na Blízkém východě, turecký název quruš i albánské groshe se odvozují od slova groš, stejně jako ukrajinské hroši, peníze.

V Německu a od roku 1624 také v Rakousku vznikly také „malé groše“ čili grešle, ražené až do roku 1768. Název grešle přešel do obecné řeči a znamená prostě „malou hodnotu“ – odtud úsloví, že něco „nestojí za zlámanou grešli“.

V moderní době je grosz menší měnovou jednotkou v Polsku (1/100 zlotého), do roku 2001 byl v Rakousku menší měnovou jednotkou groschen (1/100 schillingu), než je nahradil cent a euro.

SLOVNÍK POJMŮ

Česká národní banka podle analytiků příští týden úrokové sazby nezmění

Praha 3. srpna (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) na středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 3,5 procenta. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Důvodem jsou podle nich především vyšší jádrová inflace, vývoj cel mezi EU a USA, solidně rostoucí ekonomika či výrazný růst cen nemovitostí. "Bankovní rada ČNB v srpnu podle všeho ponechá, už podruhé za sebou, úrokové sazby beze změny na 3,5 procenta. Pravděpodobnost tohoto kroku je prakticky stoprocentní," řekl ČTK hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. Po srpnovém zasedání očekává opět spíše "jestřábí" komunikaci, a to nejen kvůli vyšší jádrové inflaci, ale také vzhledem k fiskálním rizikům souvisejícím s blížícími se sněmovními volbami. "ČNB ponechá v srpnu sazby beze změny. V české ekonomice nadále přetrvávají proinflační rizika. Jádrová inflace zůstává zvýšená," uvedl analytik Portu Jan Berka. ČNB podle něj zároveň pečlivě sleduje vývoj na trhu s bydlením, jak potvrzují poslední komentáře členů bankovní rady. To vše se odehrává v kontextu stále relativně robustního trhu práce a silné ekonomiky, jejíž pozitivní výhled by měla potvrdit i revize prognózy směrem k mírně lepšímu výkonu ekonomické aktivity. "V takovém prostředí neexistuje důvod ke snižování sazeb. Do hry navíc vstupuje i zmírnění nejistoty spojené s dopady americké obchodní politiky," dodal. Snížení sazeb neočekává ředitel investiční společnosti NWD Štěpán Tvrdý, primárně kvůli inflačním tlakům způsobeným vývojem cel mezi Evropou a USA. Tento faktor bude přispívat ke zvyšování nákladů v ekonomice a rovněž zvyšovat nejistotu. Také výrazný růst cen na nemovitostním trhu bude působit proinflačně, takže podle něj téměř vylučuje další snížení sazeb. Dalším z argumentů pro ponechání sazeb je podle analytika Bidli Petra Špirita naplňování optimistické prognózy, že by se české ekonomice mělo ve druhé polovině roku více dařit. Navíc se ČNB se svými kroky už prakticky přiblížila k úrovni tzv. neutrální úrokové sazby. "Proto se dalšího snižování úrokových sazeb v dohledné budoucnosti dočkáme jen minimálně," poznamenal. Rovněž hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová se přiklání k tomu, že ČNB ponechá základní úrokovou sazbu na 3,5 procentech. Připomněla, že tak učinila i Evropská centrální banka kvůli nestabilitě v globální ekonomice. Upozornila, že některé banky zvyšují sazby hypoték o 0,2 bodu kvůli cenám zdrojů. Většina bank ale ponechává sazby na stejné úrovni jako v červnu a nabízí spíše individuální slevy bonitním klientům. "Věřím, že přes letní měsíce zůstane hypoteční trh na stejné úrovni," podotkla. fd jzf

Průzkum: Zájem o koupi zlata do rezerv centrálních bank výrazně roste

Praha 2. srpna (ČTK) - Zájem o koupi zlata do rezervních portfolií mezi centrálními bankami výrazně roste. Z letošního průzkumu Světové rady pro zlato (World Gold Council) vyplývá, že 43 procent oslovených centrálních bank plánuje v následujících 12 měsících zvýšit své zlaté rezervy. Loni to bylo 14 procent. Průzkumu se mezi únorem a květnem 2025 zúčastnilo 73 centrálních bank, 58 z nich reprezentovalo rozvíjející se trhy a 15 vyspělé ekonomiky. Za růstem zájmu stojí podle 93 procent respondentů obavy z inflace, 81 procent geopolitická nestabilita a 77 procent jich uvedlo nestabilní úrokové sazby. Zlato vnímají jako účinný diverzifikátor portfolia, dlouhodobý uchovatel hodnoty a aktivum, které funguje i v dobách krize. "Zajímavý je také vývoj ve strategii správy rezerv, 85 procent respondentů aktivně spravuje své zlaté rezervy za účelem zvýšení výnosů, 22 procent z důvodu řízení rizik, a 15 procent využívá zlato i k taktickému obchodování," komentoval data z průzkumu analytik Golden Gate Pavel Ryba. Cena zlata se momentálně pohybuje okolo svým maxim na 3300 dolarech za troyskou unci, což je nárůst od ledna letošního roku o zhruba pětinu. Letos očekává růst až ke 4000 dolarů za unci. Pokud jde o výhled na pětiletý horizont, 76 procent oslovených bank očekává nárůst podílu zlata ve svých rezervách, zatímco například americký dolar či euro vykazují nižší důvěru. Růst u dolaru očekává 32 procent dotázaných, u eura 42 procent. Celková poptávka po zlatě ve druhém čtvrtletí podle rady včetně mimoburzovních investic vzrostla meziročně o tři procent na 1249 tun. V hodnotovém vyjádření celková poptávka po zlatě meziročně vzrostla o 45 procent na 132 miliard USD. Příliv investic podpořila nejistá globální obchodní politika, geopolitické turbulence a rostoucí cena zlata. Investoři do slitků a mincí se také zapojili do rostoucí poptávky. To přineslo nejsilnější první pololetí pro investice do slitků a mincí od roku 2013. Česká národní banka (ČNB) nakoupila ve druhém čtvrtletí 5,75 tuny zlata, jeho objem v rezervách dosáhl 62 tun. Hodnota zlata dosáhla 6,5 miliardy dolarů, tedy 137,2 miliardy korun. Zlato tvořilo čtyři procenta celkových rezerv centrální banky. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti uvedl, že do roku 2028 by měly zlaté rezervy dosáhnout 100 tun. Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022, od té doby pokračuje v nákupech tempem zhruba pěti tun za čtvrtletí. fd ptd

DALŠÍ ZPRÁVY

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.