Průzkum: Investiční gramotnost v ČR poprvé za čtyři roky klesla
Praha 14. ledna (ČTK) - Investiční gramotnost v ČR poprvé za čtyři roky klesla a vrátila se na úroveň roku 2022. Zhoršení se týká téměř všech regionů a demografických skupin. Vyplývá to z posledního Indexu investiční gramotnosti, který vypracovala investiční platforma Portu na základě průzkumu agentury Ipsos. Novinářům to dnes řekli zástupci Portu. Průzkumu se loni v prosinci zúčastnilo 1021 lidí. Dotázaní dosáhli průměrné hodnoty 106,7 bodu proti 113,9 bodu v předchozím roce.
Zhoršení zaznamenali muži i ženy. Muži si stále vedou lépe, s průměrným skóre 125,7 bodu proti 88 bodům u žen, u kterých se znalosti propadly pod úroveň z roku 2022. Nejlépe si vedli lidé ve věku 45 až 53 let, naopak nejmladší kategorie 18 až 26 let dosáhla nejnižšího skóre.
Praha zůstává regionem s nejvyšší investiční gramotností s 129,6 bodu, což je dokonce mírné zlepšení. Na opačném konci spektra je Královéhradecký kraj s 93,4 bodu, následovaný Ústeckým s 94,9 bodu a Olomouckým krajem s 95,3 bodu.
Nejvyšší investiční gramotnost mají lidé s vysokoškolským vzděláním a obyvatelé měst s více než 100.000 obyvateli. Tyto skupiny zaznamenaly meziroční nárůst svých znalostí. Lidé s nižším vzděláním a z menších měst si naopak pohoršili. Rozdíl mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním s 143,6 bodu a základním vzděláním se 77,5 bodu je podle autorů průzkumu propastný. Investiční gramotnost také podle nich koreluje s příjmem. Lidé s měsíčním příjmem do 15.000 Kč měli průměr 91,3 bodu, zatímco ti s příjmem nad 100.000 Kč 187,9 bodu.
Tři čtvrtiny lidí mají podle průzkumu povědomí o rozdílu mezi spořením a investováním a o vztahu mezi rizikem a výnosem. Osm z deseti Čechů rozumí vlivu inflace, což podle autorů průzkumu souvisí s obdobím silného zvyšování cen mezi lety 2022 a 2023. Češi se ale hůře orientují v problematice složeného úročení, počítání s procenty a vlivu směnného kurzu na investice.
Problematika historické výnosnosti a budoucích výnosů zaznamenala v průzkumu silný pokles. I z důvodu růstové trajektorie uplynulých dvou let si polovina Čechů myslí, že pokud se cena akcie jeden rok zhodnotila, je další růst zaručený. To, že neexistuje pojištění proti poklesu akciového trhu, uvedlo správně 37 procent respondentů, ale 15 procent lidí se mylně domnívá, že proti poklesům chrání Česká národní banka. Dvě třetiny Čechů neznají správnou sazbu pro zdanění příjmů z cenných papírů.
"Největší problém dělá Čechům porozumění nemožnosti předpovídání budoucích výnosů na základě historické výkonnosti. V období rostoucích trhů totiž spoléhají na to, že růst bude pokračovat i nadále. První propad poté může způsobit vylekání vedoucí až k zanevření na investice. Je třeba stále opakovat, že propady k investování patří," uvedl analytik Portu Lukáš Raška.
fd ptd
Studie: V ČR loni zbankrotovalo 5331 podnikatelů, nejvíce od roku 2021
Praha 14. ledna (ČTK) - V ČR loni zbankrotovalo 5331 podnikatelů, o sedm procent více než v roce 2023 a zároveň nejvíce od roku 2021. Bylo také podáno 5813 insolvenčních návrhů, meziročně jde rovněž o sedmiprocentní nárůst. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF.
V prosinci bylo vyhlášeno 429 bankrotů podnikatelů, v prosinci 2023 jich bylo o 135 méně. "V prosinci zpravidla bývá méně bankrotů než v průběhu roku. Loni ale počet bankrotů podnikatelů výrazně neklesl. Průměrně v loňském roce bylo 444 bankrotů fyzických osob podnikatelů měsíčně a bylo podáno v průměru 484 insolvenčních návrhů," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Z dlouhodobějšího pohledu se počet bankrotů podnikatelů podle ní snižuje. Například v roce 2021 jich bylo 6358, což je o 1000 více než v minulém roce. Růst počtu bankrotů podnikatelů ovlivnila novela insolvenčního zákona platná od října loňského roku, která změnila některá pravidla osobního bankrotu. Naprostá většina bankrotů podnikatelů má formu osobního bankrotu. Platební morálka podnikatelů při splácení úvěrů byla v loňském roce lepší než dříve a jejich úvěry se zvyšovaly vyšším tempem než jejich vklady, dodala analytička.
Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v uplynulém roce vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 759. V Praze jich bylo 624 a ve Středočeském kraji 606. Počet bankrotů se meziročně zvýšil ve většině krajů. Meziročně jejich počet klesl pouze ve dvou z nich, a to v Karlovarském kraji a v Ústeckém kraji. Nejvíce se meziročně počet bankrotů podnikatelů zvýšil v Olomouckém kraji, a to o 26 procent. O 21 procent to bylo ve Zlínském kraji.
Bankrot nejvíce ohrožuje podnikatele v Moravskoslezském kraji, kde loni připadalo na 10.000 aktivních podnikatelů 84 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 79 bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů. Nejnižší míra bankrotů fyzických osob podnikatelů byla v Praze, kde na 10.000 aktivních podnikatelů připadalo pouze 35 bankrotů. Ve Středočeském a ve Zlínském kraji to bylo 42 bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů.
V odvětví bylo v loňském roce zdaleka nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví, 1275. V obchodu jich bylo 790 a ve zpracovatelském průmyslu 717. Meziročně přibylo bankrotů v odvětví dopravy a skladování, a to o 27 procent na 542. Největší pokles zaznamenalo podnikání, které se věnuje vodě, plynu a elektřině, kde se počet bankrotů meziročně snížil o 17 procent.
V oboru doprava a skladování nejenže meziročně přibylo nejvíce bankrotů. Je to zároveň odvětví, které je pro podnikatele nejrizikovější. Na 10.000 subjektů tam loni připadlo 73 bankrotů. V průměru připadlo loni v ČR na 10.000 subjektů 28 bankrotů. Vyšší než průměrnou míru bankrotů mělo rovněž stavebnictví nebo ubytování a stravování. Bankrotem nejméně ohroženým odvětvím je vzdělávání, zdravotní a sociální péče s méně než šesti bankroty na 10.000 subjektů a informační a komunikační činnosti.
fd ptd
DALŠÍ ZPRÁVY
