Analýza: Rychlejší odpisy podpoří ekonomiku efektivněji než plošné snížení daně
Praha 17. února (ČTK) - Rychlejší odpisy představují výrazně efektivnější nástroj podpory ekonomiky než plošné snížení sazby daně z příjmů právnických osob. Pokles sazby této daně o dva procentní body by měl za následek snížení veřejných příjmů o 23 miliard Kč ročně, přičemž ani malý pozitivní vliv na ekonomiku nelze garantovat. Vyplývá to z analýzy Centra pro veřejné finance, kterou dnes představila na veřejné diskusi její spoluautorka Markéta Malá.
"Obecně lze říci, že rychlejší daňové odpisy jsou efektivnějším daňovým nástrojem podpory ekonomiky než plošné snížení sazby daně, protože zvyšují motivaci k investicím a tlumí odliv zisků," uvedla Malá. Na rozdíl od nákladných a administrativně složitých dotačních schémat fungují podle ní odpisy automaticky a plošně. Přitom ale selektivně podporují výhradně ty firmy, které aktivně investují, například do snižování nadprůměrné energetické náročnosti české ekonomiky, dodala.
Se současnou sazbou daně z právnických osob 21 procent se přitom Česko podle analýzy pohybuje pod průměrem zemí OECD, kde činí 24 procent. Je konkurenceschopné i ve srovnání s dynamickým regionem Asie a Pacifiku, který má průměrně nejnižší daňovou sazbu, byť určité tlaky vytváří regionální konkurenti Česka, řekla Malá.
"Výsledky studie jsou jednoznačné," uvedl rektor VŠE Petr Dvořák. Podotkl, že nyní se ale všude hledají jednoduchá řešení. Změnit sazbu daně zákonem je jednodušší, odpisová politika je komplikovanější, souhlasil výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice - AFI Ondřej Votruba. Odpisy jsou ale podle něj nástrojem, který nové investice a technologie přinese pravděpodobněji.
Zásadní je rovněž distribuční aspekt, upozornila Malá. Daň z příjmů právnických osob hradí převážně velké a zahraniční korporace. Zatímco plošné snížení sazby by těmto subjektům pouze zlevnilo vyvádění dividend do zahraničí, rychlejší odpisy podle ní vytváří silnou motivaci k ponechání kapitálu v ČR a jeho reinvestování do dalšího rozvoje.
Na druhou stranu nákladově odpovídající trvalé zkrácení doby odpisování by podle Malé mohlo být sice relativně drobným, ale dobrým impulsem pro českou ekonomiku. Dokáží za srovnatelnou cenu vygenerovat nové produktivní investice v objemu přibližně 34 miliard Kč ročně.
"Je efektivním daňovým nástrojem, cílí přímo na novou aktivitu, nikoliv na staré zisky. Je impulsem pro českou ekonomiku, protože motivuje k modernizaci průmyslu a nákupu nových technologií. Vedlo by ke zpomalení odlivu zisků, zvýhodňuje reinvestice v ČR proti vyvádění dividend do zahraničí," shrnula.
fd mha
Havlíček:ČR bude jednat s Korejci o možné spolupráci při těžbě lithia na Cínovci
Praha 16. února (ČTK) - Česko bude jednat s Korejci o případné spolupráci při těžbě a zpracování lithia na Cínovci. Ve hře je například možnost společného projektu české firmy Geomet s korejskou společností Osco, která se zabývá zpracováním lithia. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Těžba lithia by podle současných plánů mohla začít v roce 2030.
Možnost spolupráce při těžbě a zpracování lithia bylo podle Havlíčka jedním z témat dnešního setkání s jeho korejským protějškem Kim Čung-Kwanem. "Vyjádřil jsem zájem a podporu české vlády, aby se připravil případný společný projekt společností Geomet a Osco. Firmy už spolupracují a hledáme tak další vzájemné synergie," řekl Havlíček.
Těžbu lithia na Cínovci plánuje společnost Geomet, v níž většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ, zbylých 49 procent má australský holding EMH. Rudu s obsahem lithia chce firma získávat hlubinným způsobem. Vytěžený materiál se bude do Prunéřova přepravovat vlakem. Nakládat se bude v průmyslové zóně Dukla na Teplicku, kam ho dopraví z Cínovce dopravník.
Podle nedávno zveřejněné studie proveditelnosti těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky. Studie podle ČEZ potvrdila, že na Cínovci je možné těžit 3,2 milionu tun rudy ročně, ze které se vyrobí přibližně 37.000 tun uhličitanu lithného bateriové kvality až pro 1,3 milionu elektrických vozidel. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do průmyslu v Česku v posledních letech. Kraji s vysokou nezaměstnaností by přinesla tisíce míst.
Zastupitelé Ústeckého kraje dnes napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku.
Těžbu lithia v minulosti zařadila Evropská komise mezi strategické projekty v nařízení o kritických surovinách. Jako ložisko strategického významu označila Cínovec loni v březnu také česká vláda. Lithium se považuje za kov budoucnosti, klíčové bude například v automobilovém průmyslu. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob - většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko na Cínovci je největší v Evropě.
Plánovaná těžba, o níž se mluví řadu let, vyvolává na severu Čech stále řadu kontroverzních reakcí. Po odporu obyvatel proti plánu vybudovat zpracovatelský závod přímo v Krušných horách Geomet změnil lokalitu na areál bývalého hnědouhelného dolu Prunéřov.
sip mha
DALŠÍ ZPRÁVY
