Nový rok přinese vyšší odvody živnostníků, vláda to ale chce zrušit
Praha 31. prosince (ČTK) - Nový rok přinese zvýšení odvodů pro živnostníky. Vláda Andreje Babiše (ANO) nicméně slibuje, že růst záloh zruší, takže by osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohly zpětně žádat o vrácení zaplacených peněz. K dalším významným daňovým změnám patří zrušení limitu 40 milionů korun pro daňové osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nebo podílu ve firmách. Zavádí se také povinnost pro zaměstnavatele platit pracovníkům v rizikových profesích příspěvek na penzijní spoření. Upozornili na to daňoví odborníci oslovení ČTK.
Vyměřovací základ pro odvody živnostníků na sociální pojištění vzroste na 40 procent průměrné mzdy z letošních 35 procent. "Konkrétně OSVČ platící minimální zálohy budou od ledna 2026 hradit na odvodech sociálního a zdravotního v souhrnu o 1124 korun měsíčně více," uvedla vedoucí daňového oddělení BDO Petra Pospíšilová. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ovšem už oznámila, že vládní koalice bude chtít v lednu ve Sněmovně toto navýšení zrušit. Podle Pospíšilové by se poté mohly zaplacené peníze živnostníkům vrátit.
Zvýšení vyměřovacího základu se promítne i v růstu paušální daně v prvním pásmu o 1268 korun na 9984 korun. Podle daňových poradců to může pro některé živnostníky znamenat, že se jim paušální režim už nevyplatí. "Hranice příjmů, pro které se paušál vyplatí, se posunula na zhruba 700.000 korun ročně. Pro některé podnikatele může být výhodnější vrátit se ke klasickému zdanění," upozornil zakladatel Bredford Consulting Jan Bonaventura. Daňoví poradci připomínají, že živnostníci v paušálním režimu nemohou uplatňovat žádné daňové slevy nebo zvýhodnění.
V příštím roce se zvýší limit pro osvobození příjmů od odvodů u dohod o provedení práce. "V roce 2026 se nebude z dohody o provedení práce platit sociální a zdravotní pojištění, když bude hrubá měsíční odměna 11.999 korun a méně," uvedla daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars Gabriela Invanco. Hranice se proti letošku zvýší o 500 korun.
Ruší se také roční limit 40 milionů korun pro osvobození příjmů z prodeje akcií a podílů ve firmách, pokud majitel držel akcie nejméně tři roky a podíly nejméně pět let. "To znamená, že při splnění zákonných podmínek bude celý zisk z prodeje osvobozený bez ohledu na jeho výši," uvedla Ivanco. "Limit 40 milionů korun však nadále zůstává zachován u kryptoaktiv," upozornila.
Nový rok přináší také povinnost zaměstnavatelů přispívat pracovníkům v rizikových profesích čtyři procenta z vyměřovacího základu na penzijní spoření. "Zaměstnanci v těchto profesích také nejčastěji odcházejí do předčasného důchodu. Právě povinné spoření v doplňkovém penzijním spoření jim přitom může v budoucnu umožnit spíše využít institut předdůchodu, který je finančně výhodnější," uvedla expertka PwC ČR na pracovní trh Andrea Linhartová Palánová.
Změny pro firmy přinese i novela zákona o účetnictví, která pro malé podniky do 50 zaměstnanců s ročním obratem do 240 milionů korun ruší povinnost auditu. Stejně tak malé skupiny účetních jednotek nebudou muset sestavovat konsolidované účetní závěry, upozornila Jana Skálová ze společnosti TPA. "I po zrušení povinnosti auditu pro malé účetní jednotky od 1. ledna 2026 lze očekávat, že řada odpovědných vlastníků společností bude tuto službu využívat dobrovolně," podotkla nicméně Skálová.
V příštím roce se také zvýší spotřební daně z tabákových výrobků a z alkoholu podle nastavení konsolidačního balíčku předchozí vlády Petra Fialy (ODS). U cigaret a doutníků spotřební daň vzroste o pět procent, u zahřívaného tabáku o 15 procent. Zvýší se také zdanění náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků. Spotřební daň z lihu vzroste o pět procent.
str opm
Mastercard: Česká ekonomika by měla v příštím roce vzrůst o 2,2 procenta
Praha 31. prosince (ČTK) - Česká ekonomika by měla v příštím roce patřit k nejrychleji rostoucím v Evropě. Podle nové prognózy Institutu pro ekonomiku společnosti Mastercard vzroste český hrubý domácí produkt v roce 2026 o 2,2 procenta. To je více než v případě Německa či Rakouska a zhruba na úrovni dalších zemí střední a východní Evropy.
Oživení očekává institut napříč regionem střední a východní Evropy, zatímco jádro eurozóny bude podle odhadů růst pomalejším tempem. Německo by si v roce 2026 mělo polepšit o 1,2 procenta, Rakousko o 0,9 procenta a Švýcarsko o 0,7 procenta. Mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky by se měly zařadit zejména Polsko s očekávaným růstem o 3,4 procenta, Bulharsko s 3,3 procenta a Švédsko s 2,6 procenta.
Prognóza pro eurozónu jako celek počítá s růstem o 1,2 procenta, ke kterému by měly přispět nižší úrokové sazby, klesající inflace, stabilní spotřebitelská poptávka a podpůrná fiskální politika. Průměrná inflace v Evropě by měla v roce 2026 zpomalit na 1,8 procenta, a to zejména v důsledku poklesu cen energií, posílení eura a levnějších dovozů z pevninské Číny. Globální ekonomika by podle odhadů institutu měla v roce 2026 mírně zpomalit tempo růstu na 3,1 procenta.
"Evropská ekonomika v roce 2026 poroste stabilním tempem. Podpoří ji v tom nižší inflace, nižší úrokové míry a odolný trh práce. Zároveň se však růst bude lišit podle fiskální odvahy. Fiskální expanze pomůže Německu k urychlení růstu, zatímco v zemích, kde zůstane opatrná, bude tempo růstu střídmější, například ve Francii, Itálii nebo Velké Británii. Výkon ekonomik na jihu kontinentu a ve střední a východní Evropě zůstane stabilní,” uvedla hlavní ekonomka institutu Natalia Lechmanova.
I přes silné základní parametry zůstávají spotřebitelé spíše opatrní. Jsou ochotní utrácet více za potraviny a další drobnější výdaje, ale odkládají větší nákupy, jako je například drahý nábytek nebo elektronika. Kategorie menších výdajů zahrnují oblečení, kosmetiku, diskontní zboží, zábavu jak v podobě digitální, tak i mimo domov, pozemní cestování a útraty v restauracích.
"Spotřebitelé v Evropě zůstávají mnozí spíše opatrní a pečlivě si vybírají, za co utrácet. Upřednostňují zážitky a spíše drobnější výdaje, čímž přispívají k odolné domácí poptávce. Malé a střední podniky pokračují ve své digitalizaci a proměňují tak sektor retailu v celém regionu. Využívání umělé inteligence se přesouvá od experimentování k plné produkční integraci, což zvyšuje produktivitu a růst. Tyto trendy ukazují na odolnou a nadále se vyvíjející evropskou ekonomiku,“ upozornila Lechmanova.
Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt zvýší podle výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 15 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK o dvě až 2,5 procenta. Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností.
fd mha
DALŠÍ ZPRÁVY
