Průměrná mzda v Česku vzrostla ve 2. kvartále reálně o necelá čtyři procenta
Praha 3. září (ČTK) - Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta na 45.854 korun. Při zohlednění inflace vzrostla o 3,9 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezikvartálně průměrná mzda po očištění o sezonní vlivy stoupla o 1,4 procenta.
V porovnání s druhým čtvrtletím loňského roku stoupla hrubá mzda nominálně o zhruba 2800 korun. Spotřebitelské ceny se za stejnou dobu zvýšily o 2,5 procenta.
"V některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla," upozornila vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. Nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2023 zaznamenali statistici ve zdravotní a sociální péči, kde mzdy stouply o zhruba 11 procent. O 7,8 procenta si polepšili zaměstnanci v oboru zásobování vodou a činnostech související s odpadními vodami, odpady a sanacemi.
Naopak nejméně, o 2,1 procenta, se zvýšila hrubá nominální mzda ve vzdělávání. Pracovníci ve veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení si nominálně polepšili o necelá tři procenta.
V meziročním srovnání se zvýšil rovněž medián mezd, tedy jejich střední hodnota. Ve druhém čtvrtletí činil 38.529 korun, což bylo meziročně o 5,8 procenta více. U mužů byl medián vyšší, dosáhl 41.540 Kč, zatímco u žen 35.565 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20.652 a 75.570 korunami.
Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 56.144 korun hrubého. Následují střední Čechy s necelými 49.000 korunami.
Na opačném konci žebříčku je Karlovarský kraj s 39.000 Kč hrubého. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40.000 korunami není. Nejblíže k této hranici má Pardubický kraj s průměrem 40.538 korun.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním kvartále letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů. Bez započtení růstu cen se průměrné platy v Česku zvyšují nepřetržitě od začátku roku 2014.
dto ptd
Reuters: Čína kvůli ekonomickým problémům a automatizaci čelí vzestupu obezity
Hongkong/Šanghaj 3. září (ČTK) - Čína podle odborníků kvůli ekonomickým problémům a rostoucí automatizaci čelí rychlému vzestupu obezity, který může výrazně zvýšit její náklady na zdravotní péči. Informuje o tom agentura Reuters.
"Ekonomické útlumy často vedou ke změnám v životním stylu lidí," uvedl odborník na zdravotnictví Jen-čung Chuang z amerického analytického institutu Rada pro mezinárodní vztahy (CFR). "Stravovací návyky se mohou stát nepravidelnými a společenské aktivity se mohou snížit. Tyto změny v každodenních zvyklostech mohou přispívat k vyššímu výskytu obezity a následně i cukrovky." dodal. Obezita v Číně podle něj pokračuje v růstu "exponenciálním tempem" a zatěžuje zdravotnický systém.
Domácnosti v období ekonomických obtíží často nakupují levnější a méně zdravé potraviny a omezují výdaje na sportovní aktivity. Za vzestupem obezity stojí také modernizace čínské ekonomiky, která vede k úbytku fyzicky náročných pracovních míst. Přispívá k němu rovněž pokles výstavby bydlení a dopravní infrastruktury, v jehož důsledku se miliony lidí přesunuly ze stavebnictví a výroby do služeb, například do firem zajišťujících rozvoz zboží či provozujících alternativní taxislužby, píše Reuters.
Lékaři a akademičtí pracovníci podle Reuters upozorňují, že v čínských městech zvyšuje riziko obezity pracovní stres, dlouhá pracovní doba a špatná strava, zatímco na venkově je to pokles fyzické práce a nedostatečná zdravotní péče.
Vysoký činitel čínské národní zdravotnické komise Kuo Jen-chung nedávno obezitu označil za "velký problém pro veřejné zdravotnictví". Podle oficiální zpravodajské agentury Nová Čína se více než polovina dospělé čínské populace potýká s obezitou či nadváhou, zatímco celosvětově tento podíl podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) činí pouze 37 procent.
Podle studie časopisu BMC Public Health zdravotnické náklady související s nadváhou v Číně v roce 2030 dosáhnou 418 miliard jüanů (zhruba 1,3 bilionu Kč). Jejich podíl na celkovém rozpočtu čínského zdravotnictví by se tak měl zvýšil na 22 procent z osmi procent v roce 2022. To vytvoří další tlak na zadlužené místní samosprávy a sníží schopnost Číny vynakládat prostředky na aktivity, které by podporovaly hospodářský růst, píše Reuters.
pmh mka
DALŠÍ ZPRÁVY
