Analýza: Kupní síla států východní Evropy se postupně srovnává se západem
Norimberk (Německo) 21. srpna (ČTK) - Kupní síla států východní a jižní Evropy rychle roste a postupně se srovnává se západem a severem kontinentu. Výrazné ale zůstávají rozdíly mezi jednotlivými regiony uvnitř států. Vyplývá to z analýzy společnosti NIQ, která se zabývá průzkumem trhu.
Největší kupní sílu měli loni podobně jako v předchozím roce Lucemburčané, u nichž dosáhla 40.931 eur (1,03 milionu Kč), a Dánové, kde činila 32.490 eur. Poslední místo patří Ukrajině, kde se teď válčí a kde kupní síla činila 2478 eur. Byla tak na 14 procentech evropského průměru. Mezi státy EU si poslední místo prohodilo Bulharsko (8629 eur) s Rumunskem (7738 eur). Lucemburčané tak mohou i nadále utratit více než dvojnásobek průměru států unie a těší se z více než pětinásobku kupní síly Rumunů.
Balkánské státy disponují nejnižší kupní silou v EU, vykazují ale její největší nárůst. Nadprůměrný růst kupní síly dokládá ale i Španělsko a Maďarsko. Celkově se tak nerovnost v kupní síle ve státech EU snížila o téměř devět procent ve srovnání s lety před pandemií covidu-19, uvádí studie.
Průměrná kupní síla na hlavu loni v EU činila 19.786 eur, a byla tak nominálně o 5,5 procenta vyšší než o rok dříve. Celkem tak mohli obyvatelé unie vynaložit na jídlo, bydlení, služby, energie, investice na stáří, pojištění, dovolené a dopravu zhruba 8,9 bilionu eur.
Regiony v jednotlivých státech nicméně vykazují výrazné rozdíly. Například obyvatelé Bukurešti mají s 11.304 eur téměř čtyřnásobnou kupní sílu proti obyvatelům nejchudšího rumunského regionu Vaslui.
Za potraviny utratí nejméně peněz Němci. "Průměrné příjmy jsou v Německu vysoké. Kromě toho je konkurence v maloobchodě s potravinami tvrdší než téměř kdekoliv jinde, což vytváří tlak na ceny. I když ceny v poslední době v důsledku vysoké inflace vzrostly, jsou stále relativně nízké,“ řekl agentuře DPA odborník na maloobchod společnosti NIQ Filip Vojtech.
Naopak nejvíce prostředků vynaloží v EU na nákup potravin Slováci. Na vině jsou vysoké ceny potravin a vysoká inflace v zemi v posledních letech.
Za módu, boty a kožené zboží nejvíce utrácejí Poláci a jihoevropské státy včetně Balkánu. Naopak poměrně nejméně peněz za ně v obchodech utratí Finové, uvádí analýza.
V obchodech utratí v poměru k celkové spotřebě nejvíce peněz Východoevropané. Zatímco průměr 27 států EU je 33,9 procenta, třeba v Maďarsku to loni bylo 50 procent, v České republice pak 44 procent. Celkově utrácejí Východoevropané v přepočtu každé druhé euro v maloobchodě, zatímco Němci díky vyšší kupní síle jen každé čtvrté euro. Mají sice drahé energie a bydlení, ale mohou dát více za služby a volný čas, a pak mohou i šetřit a investovat.
Evropští spotřebitelé čelili v letech 2022 a 2023 rychlému růstu inflace, což se negativně projevilo na jejich ochotě utrácet. Letos se sice inflace snížila, kupní síla ale s růstem cen nedrží krok. Nicméně klesl poměr maloobchodu na celkové spotřebě, protože lidé měli na rozdíl od časů pandemie možnost utrácet peníze za kulturu a cestování.
Nejvyšší míru inflace ve státech Evropské unie loni zaznamenalo Maďarsko, kde činila 17 procent. V České republice to bylo 12 procent a na Slovensku 11 procent. Celkově činila v EU míra inflace 6,4 procenta a letos se čeká, že to bude 2,7 procenta.
vjn spr
Index: Podílové fondy v červenci investorům vesměs dále vydělávaly
Praha 16. srpna (ČTK) - Podílové fondy v červenci zvýšily své letošní zisky. Akciové fondy od začátku roku do konce měsíce vynesly 12,6 procenta, dluhopisové fondy tři procenta a smíšené fondy 6,7 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici. Fondy byly převážně ve výrazném plusu i za rok 2023.
Partners index akciových fondů rostl během července o 1,5 procenta. Dařilo se také dluhopisovým fondům, jejich Partners index se zvýšil o 1,5 procenta. Smíšené fondy reagovaly na růst akcií i dluhopisů a rostly o 1,4 procenta.
"V průběhu července započal výběr zisků u největších technologických společností a investoři se přesouvali do levnějších firem na akciovém trhu. Dařilo se dluhopisům, které nyní příznivě oceňují dosavadní přísnou měnovou politiku České národní banky," uvedl analytik Partners Martin Mašát.
Ceny akcií podle něj dosáhly vrcholu během července a od té doby postupně korigují svoji hodnotu. Podstatná část poklesu připadla na technologické akcie. Další velkou ránu akciím dal až přelom července a srpna, kdy špatná čísla z trhu práce doslova vystrašila trhy a spustila masivní výprodeje a úprk investorů do bezpečných aktiv, jako jsou dluhopisy.
Ukončení růstového trendu na akciových trzích a pokles inflace k cílům centrálních bank byly během července doprovázeny poklesem dlouhodobých výnosů, protože část investorů při hledání útočiště pro své peníze kupovala bezrizikové státní dluhopisy. Tento trend posunul ceny dluhopisů výše, a tím i konzervativní fondy složené z kvalitních dluhopisů vcelku výrazně zhodnotily majetek klientů, upozornil analytik.
"Na kapitálových trzích panuje od počátku roku extrémně pozitivní nálada při očekávání snižování úrokových sazeb ze strany americké centrální banky Fed, čemuž odpovídají i výkony fondů," řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba. Extrémně pozitivní čísla doručuje podle něj akciový trh jako celek díky technologickým akciím vázaným na umělou inteligenci. A to i přesto, že světová či americká ekonomika není v ideální kondici, podotkl.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, na konci letošního prvního čtvrtletí poprvé překonal hranici jednoho bilionu korun.
fd snm
DALŠÍ ZPRÁVY
