Tolar

Co je to Tolar?

Tolar (historická měna) – stará stříbrná měna používaná v německy mluvících zemích, vyrobená poprvé roku 1486 v hallské mincovně v Tyrolsku. Tolar (německy v současnosti Taler, původně německy Thaler) byla velká stříbrná mince hmotnosti kolem 30 gramů, tedy přibližně dnešní jednotka drahých kovů – troyská unce. Ražen byl v různých obměnách v různých státech (včetně Uherska). První tolar byl ražen koncem 15. století v Tyrolsku ještě jako guldiner.

Měla nahradit a také pro běžné potřeby nahradila zlaté mince, protože nebyl dostatek zlata. Původní název mincí tohoto typu zněl Guldiner nebo Guldengroschen (gulden) , název Thaler (dnes česky tolar) se začal používat až v 16. století podle tolaru z Jáchymova, německy Joachimsthaler (z Joachimsthal, Jáchymov, doslova Jáchymův důl (údolí) – jáchymovský, jáchymovec).

Označení tolar se velmi rychle rozšířilo po celé německy mluvící oblasti a odtud dále jako dolar i do Ameriky a podobně.

Na snímku je stříbrný šlikovský tolar z mincovny v Plané. Kredit: ČTK / Chaloupka Miroslav

Jáchymovský tolar.

Jáchymovský tolar (německy Joachimstaler) je označení historických stříbrných mincí ražených v Jáchymově v letech 1519 až 1528. Avers (přední strana) tolaru zpodobuje reliéfní postavu patrona města svatého Jáchyma s holí v pravici a se Šlikovským erbovním štítem po levé straně. Po obvodu mince (v takzvaném opisu) je latinský nápis kapitálou se zkratkami slov, po doplnění zní: AR(gento) : DOM(inorum) : SLI(ckorum) : STE(phani) : E(t) : 7 : FRA(trum) : COM(itum)[2] : D(e) : BA(ssano), česky: Mince pánů Šliků, Štěpána a bratří, hrabat z Bassana. Nápis svatý Jáchym byl u několika ražeb ze 20. let 16. století nahrazen iniciálami SI, letopočet ražby chybí u tolarů z let 1519–1524. Revers (zadní strana) tolaru zpodobuje státní znak, je to český dvojocasý královský lev bez koruny, jdoucí doprava (heraldicky, tj. z pohledu mince, nikoliv pozorovatele), v opisu má nápis kapitálou: LVDOVICUS : PRIM(us) : D(ei) : GRACIA REX BOE(miae), česky:Ludvík první z Boží milosti král Český. Jméno a tituly panovníka se samozřejmě po nástupu Habsburků měnily.

Vzorem jáchymovského tolaru byla saská mince, ražená v letech 1492–1525 ve Zwickau a Schneebergu, zvaná podle čepic vyobrazených panovníků německy Klappmützentaler. Jáchymovský tolar jí odpovídal jak svojí váhou, tak ryzostí. Na rozdíl od ní však byly jáchymovské tolary opatřeny letopočty: 1520, 1525, 1526, 1527 a 1528. Tyto mince vážily 29,23 g při obsahu 27,41 g čistého stříbra.

Ražba jáchymovského tolaru byla zahájena již před královským povolením v roce 1519, zorganizovali ji bratři Šlikové, kteří vlastnili horní pozemky v okolí Jáchymova a kontrolovali těžbu stříbra v Jáchymově. Do roku 1520 stříbro také vyváželi do Norimberka; uvědomovali si však, že ražbou mincí dosáhnou většího zisku.

Ražbu Šlikům oficiálně povolil český zemský sněm svým rozhodnutím z 9. ledna 1520. Ten jim povolil razit „větší groše v hodnotě rýnských zlatých, jejich polovin a čtvrtin“. Mince byly raženy v jáchymovské královské mincovně. Podle zpráv z několika zdrojů (jáchymovský teolog a učitel latiny Johannes Mathesius, Georgius Agricola, Johannes Miesel) však byly tolary raženy již roku 1519. Před vydáním úředního svolení vznikaly zřejmě ve sklepech šlikovského hrádku jihozápadně od Jáchymova.

Kromě běžných tolarů byly raženy mince v hodnotě čtvrt nebo půl tolaru, avšak pouze výjimečně. Roku 1520 byly vzácně raženy dvou-, tří- a čtyřtolary.

Od roku 1526 byly jáchymovské tolary raženy v další mincovně, která se nacházela pravděpodobně v Horním Slavkově. Lze odhadnout, že celkem bylo vyraženo asi 1,3 miliónu jáchymovských tolarů. Ražba byla zastavena na jaře roku 1528 z příkazu císaře Ferdinanda I.

Od jména jáchymovského tolaru se později odvozovaly názvy dalších mincí a měn – tolary a dolary. (Např. ještě v německém originále děl Karla Maye se vyskytuje označení amerického dolaru německým výrazem Taler.)

SLOVNÍK POJMŮ

Čistý zisk banky Moneta v prvním pololetí stoupl o 9,1 procenta na 2,7 mld Kč

Praha 25. července (ČTK) - Čistý zisk Moneta Money Bank v prvním pololetí 2024 vzrostl meziročně o 9,1 procenta na 2,7 miliardy korun. Provozní výnosy banky stouply meziročně o šest procent na 6,2 miliardy korun. Provozní náklady zůstaly stabilní na 2,8 miliardy korun. Moneta to dnes oznámila v tiskové zprávě. Čistý úrokový výnos Monety zůstal na konci pololetí stabilní na 4,2 miliardy korun. Čistý výnos z poplatků a provizí meziročně vzrostl o 16,7 procenta na 1,5 miliardy korun. Počet klientů skupiny Moneta meziročně vzrostl o 2,8 procenta na 1,6 milionu klientů. "Čistý zisk 2,7 miliardy korun představuje návratnost hmotného kapitálu 20 procent. Tento výsledek je v souladu s tržním výhledem zveřejněným 2. února 2024. Byl ovlivněn především stabilizací čistého úrokového výnosu díky pokračujícímu oživení poptávky po úvěrech, nárůstem klientských vkladů a zároveň čistým výnosem z poplatků a provizí, který překonal obchodní plán," uvedla banka. V prvním pololetí přetrvávala poptávka po nových úvěrech podpořená poklesem úrokových sazeb. Moneta poskytla nové úvěry v objemu 28,9 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 42,7 procenta. Obzvláště silná byla poptávka ze strany retailových klientů, kdy objem nových hypotečních úvěrů meziročně vzrostl o 57,2 procenta a objem nových nezajištěných spotřebitelských úvěrů o 38,6 procenta. Objem úvěrů z kreditních karet a kontokorentních úvěrů se snížil na 2,2 miliardy korun, zatímco objemy úvěrů na nákup automobilů meziročně vzrostly o 3,7 procenta na 2,6 miliardy korun. Objemy vzrostly i u úvěrů pro živnostníky a malé firmy, a to meziročně o 65,1 procenta. Nové objemy investičních úvěrů vzrostly o 41,8 procenta na 46,7 miliardy korun. Portfolio provozních úvěrů vzrostlo o 14 procent na 18,6 miliardy korun. Komerční úvěry na nákup automobilů dosáhly 8,1 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 11,2 procenta. Celkově komerční úvěry stouply k 30. červnu o 5,6 procenta na 90,1 miliardy korun. Výnosy z provizí z investičních fondů dosáhly 334 milionů korun a výnosy související s pojistnými produkty 611 milionů korun. Provize z prodeje investičních fondů rostly zejména díky většímu zájmu investorů o produkty, které nabízejí vyšší zhodnocení než termínované a spořicí účty. Objem peněz v investičních fondech se meziročně zvýšil o 54,5 procenta na 48,7 miliardy korun. "Druhé čtvrtletí Monety skončilo pod odhady trhu, přesto je banka na dobré cestě dosáhnout celoročního cíle čistého zisku," řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Moneta podle něj stejně jako v minulých čtvrtletích nabývala tržní podíl na trhu s klientskými depozity, ale na trhu s úvěry se ji moc nedařilo, když tempo růstu jejího portfolia bylo pod tempem růstu trhu. Výsledky byly mírně pod odhady, protože investorská očekávání byla značně našponovaná, doplnil portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Povzbudivý zprávou je podle něj komentář ředitele banky že finanční dům zřejmě překoná výhled na čistý zisk. Akcie Monety před 11:00 ztrácely 1,6 procenta na 109,6 Kč za akcii. Moneta Money Bank je jednou z největších firem obchodovaných na pražské burze. Největším akcionářem Monety je finanční skupina PPF, konkrétně společnost Tanemo. PPF usilovala o spojení Monety se svou skupinou Air Bank. Plán ale předloni na jaře padl. fd ptd

Průzkum: Pravidelně spořit zvládá v ČR 55 procent lidí, více než před rokem

Praha 23. července (ČTK) - Pravidelně spořit zvládá v ČR více lidí než dříve. Každý měsíc si peníze stranou odkládá 54,5 procenta Čechů, před rokem to bylo necelých 48 procent. Podíl lidí, kterým na konci měsíce zbývá alespoň čtvrtina příjmu, stoupl na 43 procent. Vyplývá to z průzkumu, který pro poskytovatele půjček Provident Financial uskutečnila agentura Kantar mezi 500 respondentů. Čechům se podle průzkumu zvyšuje potenciál vytvářet finanční rezervy. Nepatrně pod deset procent klesl podíl lidí, kterým po zaplacení všech výdajů zbývá více než polovina příjmu. Podíl těch, kterým zbývá 20 až 50 procent příjmu, se ale za stejné období zvýšil o 3,5 procentního bodu. Podíl Čechů, kteří žijí takzvaně od výplaty k výplatě, meziročně klesl o téměř dva body na 6,9 procenta. "Například ve srovnání s Maďarskem je podíl lidí, kterým na konci měsíce zbývá 20 až 50 procent příjmu, v ČR více než dvojnásobný," uvedl finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek. V Česku také ubylo těch, kteří spoří nepravidelně, i těch, co nespoří vůbec. Podíl lidí, kteří nezvládají vytvářet finanční polštář, se meziročně snížil z 20,5 na 16,6 procenta. "Postupný pokles inflace, stabilizace české ekonomiky po covidové a energetické krizi a s nimi spojený nárůst reálných mezd pozitivně přispívají k tomu, že se lidem daří finančně mnohem lépe. To celkem přirozeně vede i k tomu, že jsou schopni odkládat si daleko více peněz než v dobách, kdy museli utahovat opasky," dodal Javůrek. Muži jsou ve spoření o něco disciplinovanější než ženy, když každý měsíc zvládá spořit téměř 60 procent z nich. Ve věkovém srovnání jde spoření nejlépe nejmladším respondentům ve věkové kategorii 18 až 24 let. Nejméně spoří lidé ve věku 55 až 65 let. Každý pátý v této věkové kategorii nespoří nic. Snaha vytvořit co největší finanční polštář se u Čechů promítá i do jejich dlouhodobých finančních cílů. Tím je pro téměř polovinu respondentů vytvoření rezervy pro případ krize. "Uplynulé roky, provázené nejistotou a nestabilitou v rodinných rozpočtech, přiměly nejen Čechy více se zaměřovat na budoucnost," upozornil Javůrek. Téměř čtvrtina Čechů jako svůj roční finanční cíl uvádí hlavně zajištění na důchod. Každý pátý chce především dostát svým finančním závazkům. fd snm

DALŠÍ ZPRÁVY

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.