Tolar

Co je to Tolar?

Tolar (historická měna) – stará stříbrná měna používaná v německy mluvících zemích, vyrobená poprvé roku 1486 v hallské mincovně v Tyrolsku. Tolar (německy v současnosti Taler, původně německy Thaler) byla velká stříbrná mince hmotnosti kolem 30 gramů, tedy přibližně dnešní jednotka drahých kovů – troyská unce. Ražen byl v různých obměnách v různých státech (včetně Uherska). První tolar byl ražen koncem 15. století v Tyrolsku ještě jako guldiner.

Měla nahradit a také pro běžné potřeby nahradila zlaté mince, protože nebyl dostatek zlata. Původní název mincí tohoto typu zněl Guldiner nebo Guldengroschen (gulden) , název Thaler (dnes česky tolar) se začal používat až v 16. století podle tolaru z Jáchymova, německy Joachimsthaler (z Joachimsthal, Jáchymov, doslova Jáchymův důl (údolí) – jáchymovský, jáchymovec).

Označení tolar se velmi rychle rozšířilo po celé německy mluvící oblasti a odtud dále jako dolar i do Ameriky a podobně.

Na snímku je stříbrný šlikovský tolar z mincovny v Plané. Kredit: ČTK / Chaloupka Miroslav

Jáchymovský tolar.

Jáchymovský tolar (německy Joachimstaler) je označení historických stříbrných mincí ražených v Jáchymově v letech 1519 až 1528. Avers (přední strana) tolaru zpodobuje reliéfní postavu patrona města svatého Jáchyma s holí v pravici a se Šlikovským erbovním štítem po levé straně. Po obvodu mince (v takzvaném opisu) je latinský nápis kapitálou se zkratkami slov, po doplnění zní: AR(gento) : DOM(inorum) : SLI(ckorum) : STE(phani) : E(t) : 7 : FRA(trum) : COM(itum)[2] : D(e) : BA(ssano), česky: Mince pánů Šliků, Štěpána a bratří, hrabat z Bassana. Nápis svatý Jáchym byl u několika ražeb ze 20. let 16. století nahrazen iniciálami SI, letopočet ražby chybí u tolarů z let 1519–1524. Revers (zadní strana) tolaru zpodobuje státní znak, je to český dvojocasý královský lev bez koruny, jdoucí doprava (heraldicky, tj. z pohledu mince, nikoliv pozorovatele), v opisu má nápis kapitálou: LVDOVICUS : PRIM(us) : D(ei) : GRACIA REX BOE(miae), česky:Ludvík první z Boží milosti král Český. Jméno a tituly panovníka se samozřejmě po nástupu Habsburků měnily.

Vzorem jáchymovského tolaru byla saská mince, ražená v letech 1492–1525 ve Zwickau a Schneebergu, zvaná podle čepic vyobrazených panovníků německy Klappmützentaler. Jáchymovský tolar jí odpovídal jak svojí váhou, tak ryzostí. Na rozdíl od ní však byly jáchymovské tolary opatřeny letopočty: 1520, 1525, 1526, 1527 a 1528. Tyto mince vážily 29,23 g při obsahu 27,41 g čistého stříbra.

Ražba jáchymovského tolaru byla zahájena již před královským povolením v roce 1519, zorganizovali ji bratři Šlikové, kteří vlastnili horní pozemky v okolí Jáchymova a kontrolovali těžbu stříbra v Jáchymově. Do roku 1520 stříbro také vyváželi do Norimberka; uvědomovali si však, že ražbou mincí dosáhnou většího zisku.

Ražbu Šlikům oficiálně povolil český zemský sněm svým rozhodnutím z 9. ledna 1520. Ten jim povolil razit „větší groše v hodnotě rýnských zlatých, jejich polovin a čtvrtin“. Mince byly raženy v jáchymovské královské mincovně. Podle zpráv z několika zdrojů (jáchymovský teolog a učitel latiny Johannes Mathesius, Georgius Agricola, Johannes Miesel) však byly tolary raženy již roku 1519. Před vydáním úředního svolení vznikaly zřejmě ve sklepech šlikovského hrádku jihozápadně od Jáchymova.

Kromě běžných tolarů byly raženy mince v hodnotě čtvrt nebo půl tolaru, avšak pouze výjimečně. Roku 1520 byly vzácně raženy dvou-, tří- a čtyřtolary.

Od roku 1526 byly jáchymovské tolary raženy v další mincovně, která se nacházela pravděpodobně v Horním Slavkově. Lze odhadnout, že celkem bylo vyraženo asi 1,3 miliónu jáchymovských tolarů. Ražba byla zastavena na jaře roku 1528 z příkazu císaře Ferdinanda I.

Od jména jáchymovského tolaru se později odvozovaly názvy dalších mincí a měn – tolary a dolary. (Např. ještě v německém originále děl Karla Maye se vyskytuje označení amerického dolaru německým výrazem Taler.)

SLOVNÍK POJMŮ

České firmy zažívají úspěch ve vyhrávání tendrů na stavbu kosmických satelitů

Praha 4. března (ČTK) - České firmy vyhrály tendry na stavbu částí kosmických satelitů pro misi LISA od Evropské kosmické agentury (ESA) za více než miliardu korun. ČTK to dnes řekl Ondřej Rohlík z odboru kosmických aktivit a nových technologií ministerstva dopravy. České firmy už dříve v tendrech agentury uspěly, ale podle něj nikdy v takovém rozsahu. Tím se nejen dohnal dřívější finanční deficit, ale zakázky jsou natolik nadprůměrné, že pokryly veškeré ztráty za celé období členství Česka v agentuře. Na misi LISA se Česko podílí také vědeckou částí, kdy vyvíjí součástky pro přístroje na satelitech. Realizaci mise LISA schválila agentura loni v lednu s rozpočtem přibližně 43,5 miliardy korun. LISA, tedy Laser Interferometer Space Antenna, je misí sestávající ze třech satelitů. Pomocí laserových paprsků budou detekovat a měřit gravitační vlny z vesmíru. Díky tomu bude možné zaznamenat signál ze srážky obřích černých děr ve vzdálených galaxiích. Vypuštění satelitů se plánuje na rok 2035 pomocí rakety Ariane 6. Čeští vědci se na misi už podíleli vývojem přístroje a definicí vědeckých otázek. Na jejich práci navázaly firmy, které přístroj stavěly a testovaly. Vedle toho se ale zcela nezávisle soutěžilo o výrobu trojice satelitů, do nichž budou přístroje umístěny. "Přístroj je jedna věc, ale platforma a infrastruktura sond je samostatná oblast, ve které musely české firmy uspět v tvrdé mezinárodní konkurenci," řekl Rohlík. Družice mezi sebou budou vysílat laserový svazek na vzdálenost 2,5 milionu kilometrů a měřit fáze laserových paprsků. Ty se budou v případě průchodu gravitační vlny prostorem měnit. Podle ředitele Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR Michaela Prouzy detekce gravitačních vln je strašně obtížná. Od objevu gravitačních vln to trvalo 100 let, než se je podařilo detekovat. "Vytvoření toho vesmírného interferometru je krokem, který nám pomůže pozorovat celou novou škálu různých zajímavých objektů ve vesmíru a lépe jim porozumět," dodal. Čeští vědci, kteří se na misi podílejí, dnes zahájili další fázi projektu. V předchozí části vyvíjeli takzvaný demonstrátor toho, co chtějí vyvíjet, nadále budou dělat další model, který budou obhajovat u agentury. Finální verzi by měli mít hotovou do roku 2029. Celý vývoj součástky financuje ESA. Evropská kosmická agentura je mezivládní organizace zaměřená na výzkum vesmíru a vývoj kosmických technologií. Sdružuje 22 členských států, včetně Česka, a spolupracuje s dalšími partnery, jako je například americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). puz snm

Analytik: Ceny komodit na trzích letos spíše rostly, index přidal pět procent

Praha 1. března (ČTK) - Ceny komodit na světových trzích letos spíše rostou, nejvíce zdražily průmyslové a drahé kovy a káva. Naopak výrazně zlevnilo kakao a pomerančový džus. Nižší jsou také ceny evropského plynu a ropy. ČTK to řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg je podle něj od počátku roku v plusu pět procent. "Komoditní trhy na počátku roku 2025 rostou, i když situace není zcela jednoznačná a pohyby na trzích ukazují na velmi nejisté období pro investory," uvedl Tyleček. Výrazné důvody pro růst většiny komodit ale nevidí. "Zatím stále obtížně hledáme známky akcelerace čínské ekonomiky a hrozba uvalení amerických cel visí nad globální ekonomikou," dodal. Komoditám letos hraje do karet mírné oslabení dolaru, to však podle něj nemusí mít dlouhého trvání. Nejvyšší růst z komoditního trhu předvádí v tomto roce káva Arabica. I po únorové korekci z historických rekordů stále přidává 19 procent. Obchodníci se obávají, že sucho poškodilo kávovníky v Brazílii v kritické fázi květu a důležité sektorové organizace výrazně snížily odhady letošní produkce. Cena zlata od začátku roku do konce února vzrostla o 9,6 procenta,“ řekl ČTK analytik Golden Gate Pavel Ryba. Stříbro, které většinou žlutý kov následuje, od začátku roku posílilo o osm procent. Cena platiny se od 1. ledna zvýšila o 4,6 procenta. Palladium přidalo necelé jedno procento. Drahé kovy reagují na zvýšenou rozkolísanost na trzích, kterou přináší politika prezidenta USA Donalda Trumpa, doplnil Tyleček. Citelně podle něj rostly také ceny průmyslových kovů. Měď letos v Londýně stoupla o sedm procent a hliník o tři procenta. Cena zemního plynu na nizozemské burze klesla o devět procent, ale v předchozích týdnech si prošla výraznými pohyby. Růst dosahoval až 15 procent kvůli ukončení přepravy plynu přes Ukrajinu a chladnějšímu průběhu zimy. Podobně na tom byla také elektřina, ale díky korekci trhu v posledních týdnech letos klesá roční kontrakt v Lipsku o deset procent. Výrazné ztráty letos předvádí také kakao, jež zlevnilo o 22 procent. Na sklonku minulého roku však dosahovalo historických rekordů. Za propadem stojí lepšící se počasí v západní Africe a také propad poptávky po čokoládových výrobcích, kterou reportovali jejich producenti ve svých kvartálních výsledcích. Velmi zajímavý propad nastal u cen pomerančového džusu. Jeho letošní ztráty už dosahují 40 procent. Hlavním důvodem je očekávaná nadúroda pomerančů v Brazílii, která je jejich největším globálním producentem. Klesají i ceny ropy. Severomořský Brent ztratil dvě procenta a texaský benchmark WTI tři procenta. "Ropa se pere s očekávaným přebytkem suroviny na trhu v tomto roce a také s plánem organizace OPEC+ na zvýšení produkce," podotkl Tyleček. U obilovin byly letos jen malé změny. Cena kukuřice v Chicagu přidala dvě procenta a cena pšenice stagnovala. Cena sójových bobů vzrostla o tři procenta, uzavřel analytik. fd mka

DALŠÍ ZPRÁVY

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.