Zlatovna Investice Mince

Zlacení

Zlacení lesklé, vodové čili klihové provádíme na mírně teplém místě, bez průvanu a vlhkosti; nikdy na slunci.

Na dřevo, zhruba přihlazené, dáme krátkým štětcem nátěr horké tekutiny takto připravené: Na dva litry vody dají se 3 — 4 česnekové stroužky a hrst pelyňkových listů. Vše svaříme asi o čtvrtinu původního obsahu; dále přidáme hrst soli a osminu litru octa, načež smíšeninu procedíme sítkem. V tomto horkém odvaru rozpustíme stejné množství pergamenového klihu.

Tento nátěr má za účel, otevříti pory dřeva, by lépe přijalo podklad, zbaviti dřevo mastnoty a chrániti je před hmyzem. Nyní připravíme si bílý podklad tak to : Vaříme půl kila silného pergamenového klihu ve čtvrt litru vody, načež přisypáváme španělské běli prosévané, až pokryje klih vrstvou asi na prst tlustou. Vrstvu tu necháme asi půl hodiny prosakovati klikem ; klih necháváme při tom na mírném teple. Smíšeninu prosejeme a hned za tepla dáme první nátěr tak, že štětcem netáhneme po délce, nýbrž ťukáme jím kolmo ke dřevu; tím první nános dopadne stejnoměrněji. Práci tuto dobře jest provésti, aby podklad později neodprýskal.

První nános prohlédneme a upravíme, trhlinky vyplníme a krbolky zase pemzou zarovnáme, načež natíráme pak dále sedmkrát až osmkráte. Místa pro lesk dostanou o dva nátěry vícer nežli místa, která mají zůstati mdlá.

Hledme k tomu, aby jednotlivé nátěry měly pokud možno stejnou teplotu a stejný material; rozumí se samo sebou, že dáváme pozor, abychom neporušili vlastní formu předmětu. Nátěr nový následuje teprve, když byl předešlý uschnul. Nátěr nový nesmí býti příliš horký, aby se vrstva předešlá nepoškodila; nátěry další nechť jsou také neustále řidší a řidší.

Když poslední nátěr dokonale uschnul, předmět po částkách štětcem navlhčujeme čistou vodou a uhlazujeme pemzou. Ubroušený prášek odstraňujeme zvlhčenou houbičkou. Měkkým plátýnkem utřeme pak celý předmět. Po pemze přijde na řadu tření přesličkou; třeba míti však pozor, aby nátěr nebyl příliš zasáhnut nebo snad docela ubroušen.

Nyní připravíme si žlutý podklad ke zlacení: Žlutý okr ve vodě třený přidá se k pergamenovému klihu (1/4 kg klihu na 1/2 litru vody). Při nátěru okrem dejme pozor, abychom jednoho místa netknuli se dvakráte.

Jako byl žlutý podklad, v téže síle naneseme pak vlažný poliment s dobrým klihem měkkým štětcem. Když nátěr byl uschnul, otřeme místa, jež mají zůstati mdlá, novým suchým plátnem. Na části, které mají býti lesklé, dáme ještě dvojí nátěr, k čemuž zředíme poliment několika kapkami vody.

Konečné přistoupíme k vlastnímu zlacení, počínajíce prohloubenými místy a úhly, místa rovná naposled ponechávajíce. Štětcem zvlhčíme poliment čistou vodou, a připravené kousky zlata štětcem po partiích na předmět přikládáme.

Místa, která mají býti lesklá, vyhladíme zubem kančím nebo acbatem. Zub nechť jest čistý a suchý. Nejdříve přejedeme místa, kde zlato dobře nelpí. Hladíme pozorně, abychom tenkou vrstvu zlata neprotrhli. Polituru dostávají obyčejně jen přední místa hlavní.

Místa hlazená přejedeme slabým nátěrem klihu ( 1/8 kg klihu na 1/4 litru vody). Zlato přetřeme však pouze jednou, jinak by se lístek vlhkostí uvolnil. Barvu a lesk zlata zvýšíme, přetřeme-li je lehce a stejnoměrně slabou rumělkou. Na konec celý předmět, místa lesklá i mdlá přetřeme ještě jednou zcela slabým klihem.

Dvojího zlacení užívá se k docílení kontrastu mezi lesklými a mdlými místy. Místa mdlá provedou se zlacením olejovým a místa lesklá zlacením vodovým (klihovým).

Stříbření děje se týmž způsobem jako zlacení, jediný v tom jest rozdíl, že místo podkladu žlutého dáme podklad z běli stříbrné. Před zčernáním (sirovodíkem) chráníme stříbro, přetřeme-li je čistým lihovým lakem. Obyčejné předměty „pozlacené mají za podklad stříbro, které se přetře lakem, k němuž přidáno šafránu a dračí krve.

Domácí umění, Prof. Dr. VILÉM KURZ,
Praha 1900

Bloomberg: Dvacet největších bank v EU mělo loni opět rekordní zisk

Brusel 4. března (ČTK) - Největší banky v Evropské unii vykázaly loni opět rekordní zisk, protože úrokové sazby zůstaly na vysoké úrovni a banky rozšiřovaly své podnikání založené na poplatcích. Celkový čistý zisk 20 největších bank s akciemi na burze v regionu se loni zvýšil o 7,1 procenta na 110 miliard eur (2,8 bilionu Kč). V roce 2023 zisk stoupl o 36 procent. Vyplývá to z údajů sestavených agenturou Bloomberg. Zpomalení růstu naznačuje, že zisk bank se zřejmě přiblížil svému vrcholu. Nicméně bankám se většinou daří omezit bezprostřední dopad klesajících úrokových sazeb. Některé z nich investovaly do činností, za jejichž poskytování mohou vybírat poplatky, jako je správa aktiv a majetku nebo poradenství, aby snížily svoji závislost na příjmech z úvěrů. Růst zisku v uplynulém roce také umožnil bankám zvýšit objem peněz, které vracejí investorům. Dvacítka největších bank v prvních dvou měsících letošního roku oznámila zpětný odkup akcií za 18,4 miliardy eur, což představuje ve srovnání se stejným obdobím loni nárůst o 29 procent, uvedl analytik Bloomberg Intelligence Ilia Shchupko. Analytici banky Barclays pak upozornili, že několik bank oznámilo vyplacení dividend a zpětný odkup akcií, které překonaly očekávání. Nejvyšší zisk loni vykázala španělská Banco Santander, a to 12,6 miliardy eur. Na druhém místě skončila francouzská BNP Paribas, jejíž zisk činil 11,7 miliardy eur. Naopak nejvíce loni vzrostl zisk francouzské Société Générale, a to o 69 procent. Za rok 2023 měla Société Générale, která vlastní českou Komerční banku, jeden z nejnižších zisků ze sledovaných bank. Nejvýraznější pokles pak zaznamenala německá Deutsche Bank, jejíž hospodaření negativně zasáhly mimořádné náklady na vyrovnání právních sporů. Zisk banky se snížil o 29,5 procenta. Loni zaznamenalo pokles zisku dohromady pět bank. irl zdp

České firmy zažívají úspěch ve vyhrávání tendrů na stavbu kosmických satelitů

Praha 4. března (ČTK) - České firmy vyhrály tendry na stavbu částí kosmických satelitů pro misi LISA od Evropské kosmické agentury (ESA) za více než miliardu korun. ČTK to dnes řekl Ondřej Rohlík z odboru kosmických aktivit a nových technologií ministerstva dopravy. České firmy už dříve v tendrech agentury uspěly, ale podle něj nikdy v takovém rozsahu. Tím se nejen dohnal dřívější finanční deficit, ale zakázky jsou natolik nadprůměrné, že pokryly veškeré ztráty za celé období členství Česka v agentuře. Na misi LISA se Česko podílí také vědeckou částí, kdy vyvíjí součástky pro přístroje na satelitech. Realizaci mise LISA schválila agentura loni v lednu s rozpočtem přibližně 43,5 miliardy korun. LISA, tedy Laser Interferometer Space Antenna, je misí sestávající ze třech satelitů. Pomocí laserových paprsků budou detekovat a měřit gravitační vlny z vesmíru. Díky tomu bude možné zaznamenat signál ze srážky obřích černých děr ve vzdálených galaxiích. Vypuštění satelitů se plánuje na rok 2035 pomocí rakety Ariane 6. Čeští vědci se na misi už podíleli vývojem přístroje a definicí vědeckých otázek. Na jejich práci navázaly firmy, které přístroj stavěly a testovaly. Vedle toho se ale zcela nezávisle soutěžilo o výrobu trojice satelitů, do nichž budou přístroje umístěny. "Přístroj je jedna věc, ale platforma a infrastruktura sond je samostatná oblast, ve které musely české firmy uspět v tvrdé mezinárodní konkurenci," řekl Rohlík. Družice mezi sebou budou vysílat laserový svazek na vzdálenost 2,5 milionu kilometrů a měřit fáze laserových paprsků. Ty se budou v případě průchodu gravitační vlny prostorem měnit. Podle ředitele Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR Michaela Prouzy detekce gravitačních vln je strašně obtížná. Od objevu gravitačních vln to trvalo 100 let, než se je podařilo detekovat. "Vytvoření toho vesmírného interferometru je krokem, který nám pomůže pozorovat celou novou škálu různých zajímavých objektů ve vesmíru a lépe jim porozumět," dodal. Čeští vědci, kteří se na misi podílejí, dnes zahájili další fázi projektu. V předchozí části vyvíjeli takzvaný demonstrátor toho, co chtějí vyvíjet, nadále budou dělat další model, který budou obhajovat u agentury. Finální verzi by měli mít hotovou do roku 2029. Celý vývoj součástky financuje ESA. Evropská kosmická agentura je mezivládní organizace zaměřená na výzkum vesmíru a vývoj kosmických technologií. Sdružuje 22 členských států, včetně Česka, a spolupracuje s dalšími partnery, jako je například americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). puz snm

DALŠÍ ZPRÁVY

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.