Země sousedící s Baltským mořem chtějí výrazně zvýšit výrobu větrné energie
Rönne (Dánsko) 30. srpna (ČTK) - Členské země Evropské unie sousedící s Baltským mořem se dohodly, že do roku 2030 zvýší kapacitu větrných elektráren v tomto moři na sedminásobek, tedy na zhruba 20 gigawattů. Chtějí se tak zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Uvedla to podle agentury AFP dánská premiérka Mette Frederiksenová na dnešním energetickém summitu v Kodani, kterého se zúčastnili představitelé Dánska, Německa, Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska a Švédska.
"Dohodli jsme se, že do roku 2030 zvýšíme produkci větrné energie v Baltském moři na sedminásobek," uvedla Frederiksenová. V současnosti je kapacita větrných elektráren v Baltském moři zhruba 2,8 gigawattu, většina se nachází v dánských a německých vodách, napsala agentura Reuters.
Dohoda přichází v době, kdy Rusko omezuje dodávky plynu do Evropy. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Rusko omezování dodávek plynu zdůvodňuje technickým problémy. EU ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.
"Dokud jsme závislí na fosilních palivech, jsme zranitelní," uvedla Frederiksenová. "(Ruský prezident Vladimir) Putin používá energii jako zbraň a uvrhl Evropu na pokraj energetické krize," dodala. Větrné elektrárny s kapacitou 20 gigawattů by podle premiérky zajistily elektřinu pro nejméně 20 milionů domácností. Do roku 2050 by se pak podle jejího prohlášení mohla kapacita větrných elektráren v Baltském moři vyšplhat na 93 gigawattů.
"Je to úžasné. Až 20 gigawattů do roku 2030," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se summitu rovněž zúčastnila. "Putinův pokus vydírat pomocí fosilních paliv selhává," prohlásila rovněž. "Zbavujeme se závislosti na ruských fosilních palivech," dodala.
Německo, Dánsko, Nizozemsko a Belgie již v květnu ohlásily podobnou dohodu, která počítá s vybudováním větrných elektráren s kapacitou téměř 150 gigawattů v Severním moři do roku 2050.
pmh jd
Ruská ekonomika letos podle vicepremiéra klesne o méně než tři procenta
Moskva 29. srpna (ČTK) - Ruská ekonomika v letošním roce klesne o méně než tři procenta, tedy mnohem mírněji, než se očekávalo. Předpověděl to dnes první místopředseda ruské vlády Andrej Bělousov. Také letošní inflace v Rusku podle něj bude nižší, než se předpokládalo, napsala agentura Reuters.
Ruská ekonomika se nyní potýká s negativními důsledky sankcí, které začaly západní země uvalovat na Rusko v reakci na jeho útok na Ukrajinu. Ruské úřady však v poslední době zlepšují odhady letošního vývoje domácí ekonomiky. Ruská centrální banka například minulý měsíc předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce sníží o čtyři až šest procent. Koncem dubna přitom počítala s propadem o osm až deset procent.
Také ruské ministerstvo hospodářství nedávno zlepšilo odhad letošního vývoje ruské ekonomiky. Nové prognózy ministerstva, ke kterým tento měsíc získala přístup agentura Reuters, předpokládají, že ruský HDP se v letošním roce sníží o 4,2 procenta. Před třemi měsíci přitom ministerstvo předpovídalo, že HDP se letos propadne o 7,8 procenta.
Bělousov dnes prohlásil, že letošní pokles ruského HDP pouze mírně překročí dvě procenta. Předpověděl rovněž, že v příštím roce ruská ekonomika klesne maximálně o jedno procento. Inflace bude podle vicepremiéra v celém letošním roce činit pouze 12 až 13 procent. Centrální banka minulý měsíc snížila odhad letošní inflace na 12 až 15 procent z dříve předpokládaných 14 až 17 procent.
Ruská ekonomika podle údajů tamního statistického úřadu ve druhém čtvrtletí klesla v meziročním srovnání o čtyři procenta. Pokles byl ale mírnější, než očekávali analytici, kteří předpovídali pětiprocentní propad. V prvním čtvrtletí se ruský HDP zvýšil o 3,5 procenta.
Mnoho ekonomů se domnívá, že mnohem závažnější budou pro ruskou ekonomiku dlouhodobé škody způsobené sankcemi. Odliv podniků a talentů totiž postupně snižuje hospodářskou aktivitu, spolu s nedostatečným přístupem k důležitým technologiím.
pmh mka
DALŠÍ ZPRÁVY
