Vědci sestavili rodokmen Avarů z několika komunit v dnešním Maďarsku
Brno 24. dubna (ČTK) - Vědcům se podařilo sestavit rodokmen Avarů z několika raně středověkých lokalit na území dnešního Maďarska. Z DNA zjistili, že komunity přísně dodržovaly patrilineární systém, klíčová tedy byla otcovská linie. Ženy po sňatcích opouštěly rodnou komunitu, zároveň tím propojovaly jednotlivé skupiny a klany, což také zajišťovalo soudržnost celé avarské společnosti. Tým vedla Zuzana Hofmanová z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Studii publikoval časopis Nature, řekl ČTK mluvčí univerzity Radim Sajbot.
"Zajímavé také je, že bylo časté mít za života více reprodukčních partnerů. Více na sobě nezávislých příkladů také ukazuje, že tyto komunity praktikovaly takzvané levirátní svazky. Jejich podstata spočívá v tom, že mužští příbuzní – sourozenci nebo otec a syn – mají potomka se stejnou, jim biologicky nepříbuznou ženou," uvedla Hofmanová.
Jde o historicky a etnologicky doloženou zvyklost asijských nomádských společností, která má důležitou úlohu pro nástupnictví v komunitě, ochranu dětí a udržení politických svazků mezi skupinami. "V těchto komunitách se zcela vyhýbali sňatkům i vzdáleně příbuzných, což naznačuje, že si avarská společnost udržovala podrobnou paměť o svých předcích a věděla, kdo jsou čí biologičtí příbuzní po celé generace," doplnil v tiskové zprávě výzkumník Guido Alberto Gnecchi-Ruscone.
Avaři přišli do Evropy z východní Asie. Velkou část střední Evropy ovládali od 6. do 9. století našeho letopočtu. Na pohřebištích zanechali bohaté archeologických dědictví včetně asi 100.000 dosud odkrytých hrobů. Výzkumný tým genetiků, archeologů, antropologů a historiků, sdružující mimo jiné experty z Lipska, Budapešti, Mannheimu, Vídně a Princetonu, analyzoval vzorky kosterních pozůstatků ze čtyř pohřebišť.
Díky DNA 424 jedinců se vědcům podařilo zrekonstruovat nejhlubší geneticky doložený rodokmen, který překlenoval devět generací a asi 250 let. "Zjistili jsme, že z výše uvedeného počtu jedinců mělo asi 300 z nich nějakého svého blízkého příbuzného pohřbeného na stejném pohřebišti. Tato překvapivě vysoká míra příbuznosti nám umožnila rekonstrukci rozsáhlých rodokmenů a ten devítigenerační nám doslova vyrazil dech," uvedla Hofmanová.
Z výsledků studie také vyplývá, že si původně nomádské skupiny Avarů udržely stepní tradice po generace i po svém usazení v Evropě.
tmd dr
Vláda projedná navrhované zavedení statusu umělce
Praha 23. dubna (ČTK) - Zavedení statusu umělce do českého právního řádu a stanovení podmínek a procesu pro jeho získání předpokládá novela, kterou ve středu projedná vláda. Návrh připravilo ministerstvo kultury. Počítá v něm rovněž s tím, že podpora umělců vyjde stát ročně na 126 milionů korun a bude se týkat 1400 umělců. Vyplývá to z podkladů k návrhu úpravy na vládním webu. O nutnosti legislativního zavedení statusu umělce se hovoří od pandemie covidu-19, kdy se výrazně omezila možnost umělecké produkce. Novela by mohla platit od 1. ledna příštího roku.
Podle návrhu by se měl zapsat do registru na základě podané žádosti člověk, který vykonává uměleckou činnost nejméně dva roky z posledních tří let. Aby získal příspěvek, nesmí být studentem a v době podání žádosti nesmí být v pracovněprávním vztahu, který by přesahoval polovinu týdenní pracovní doby. Zároveň mají jeho příjmy z umělecké činnosti za poslední dva roky tvořit alespoň polovinu jeho celkových příjmů a nemají přesahovat průměrnou mzdu v národním hospodářství.
Ministerstvo vyhlásí nejméně jednou ročně výběrové řízení pro poskytnutí stipendií, včetně pravidel a lhůty pro podání žádosti o stipendium.
V závěrečné zprávě o dopadu regulace ministerstvo uvedlo, že cílem návrhu je podpora lidí, které se věnují umělecké činnosti převážně mimo pracovněprávní vztahy. 'Ze shromážděných podkladových analýz vyplývá, že se jedná se o nejohroženější skupinu umělců, kteří se při výkonu své profese potýkají s řadou znevýhodnění a překážek,' stojí ve zprávě. Zavedení statusu umělce je součástí Národního plánu obnovy, který definuje reformy a investice, na jejichž realizaci poskytne peníze Evropská unie.
Národní plán obnovy vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Loni v září Evropská komise schválila jeho revidovanou podobu a současně s tím i zvýšení objemu peněz určených pro Česko o 2,2 miliardy eur na 9,2 miliardy eur (232,5 miliardy korun).
vid ptd
