Čínský regulátor chce, aby aplikace umělé inteligence procházely kontrolami
Peking 11. dubna (ČTK) - Vývojáři služeb, které generují texty či obrázky na základě zpracování obrovského množství dat, by měli v Číně poskytovat úřadům bezpečnostní hodnocení svých produktů, než k nim dostane přístup široká veřejnost. V dnes představeném návrhu regulace takzvané generativní umělé inteligence to uvádí čínský úřad pro správu kyberprostoru (CAC). Podle agentur Reuters a AFP také požaduje, aby výstupy těchto technologií odpovídaly "socialistickým hodnotám".
Peking se podobně jako vlády jinde ve světě snaží reagovat na rychlý rozmach programů, jako jsou ChatGPT nebo Midjourney, které na základě jednoduchých pokynů vytvářejí sofistikované textové či obrazové materiály. Vývoj provází obavy ohledně netransparentnosti těchto programů nebo jejich možného využití k podvodům, jakož i varování před potenciálně katastrofálními dopady technologie na lidstvo.
Úřad CAC uvedl, že Čína využívání umělé inteligence podporuje, chce ovšem zajistit její "zdravý" rozvoj. Mimo jiné požaduje, aby vývojáři nesli zodpovědnost za "legitimitu" dat použitých ke zdokonalení jejich modelů a aby při vývoji algoritmů a sestavování tréninkových dat činili kroky pro prevenci diskriminace.
"Předtím, než jsou služby využívající generativní umělou inteligenci poskytnuty veřejnosti, by se mělo žádat o bezpečnostní inspekci u úřadů pro regulaci internetu," cituje z návrhu AFP. Podle agentury se pravidla týkají nástrojů vyvinutých v Číně. Reuters uvádí, že návrh v případě porušení pravidel počítá se zablokováním dané služby nebo s možností trestního vyšetřování.
Mezi publikovanými podmínkami je i ta, aby materiály vytvořené umělou inteligencí "odrážely základní socialistické hodnoty" a nezahrnovaly obsah "spojený s podvracením státní moci". Konkrétně návrh hovoří o teroristické či extremistické propagandě, rasové nesnášenlivosti a o "jiném obsahu, který by mohl narušit ekonomický a sociální řád".
Regulační iniciativa přichází poté, co čínští technologičtí giganti včetně společností Baidu a Alibaba představili vlastní modely umělé inteligence, které mohou tvořit kostru chatovacích programů nebo generátorů obrázků. Podle Reuters se očekává, že pravidla vstoupí v platnost ještě letos.
lex ank
Benátský radní navrhl prodat obraz od Klimta pro financování nového stadionu
Benátky (Itálie) 9. dubna (ČTK) - Benátský radní pro sport Renato Boraso navrhl prodat obraz známého rakouského malíře Gustava Klimta Judita II., pokud město nebude mít dostatek financí na výstavbu nového stadionu. Informuje o tom dnes deník La Stampa. Podle něj by se jednalo o extrémní řešení, které by ale mohlo přinést do městské pokladny přes 90 milionů eur (zhruba dvě miliardy korun). Opozice záměr odmítá. Obraz je ve sbírkách městské galerie moderního umění Ca´ Pesaro.
Benátkám hrozí, že nebudou moci čerpat dotaci z unijních fondů na výstavbu nového sportovního areálu, jehož součástí má být i stadion. Evropská komise začala přezkoumávat, zda je projekt v souladu s pravidly italského plánu obnovy, z jehož prostředků měly Benátky peníze na zařízení dostat. A podle informacích tisku je pravděpodobné, že unijní financování výstavby stadionu nakonec Brusel nepovolí.
Benátkám tak hrozí, že pro uskutečnění záměru za více než 300 milionů eur (zhruba sedm miliard korun) jim budou chybět desítky milionů eur, které chtěly získat od EU. "Pokud by se nenalezl jiný způsob, tak je tady extrémní způsob, jak situaci vyřešit - prodat Juditu II. od Klimta," řekl radní pro sport Boraso. Podle něj by prodej obrazu vynesl minimálně 90 milionů eur.
"I pouhá myšlenka prodat obraz, který je součástí kulturního dědictví města a galerie Ca´ Pesaro, nahání hrůzu," uvedla představitelka opoziční Demokratické strany Monica Sambová.
Boraso však není jediným benátským politikem, který by chtěl zpeněžit městské muzejní sbírky. V roce 2015 stávající starosta Luigi Brugnaro z Ligy přišel s návrhem odprodat ze sbírek benátských muzeí obrazy, které přímo nesouvisejí s městem. Vedle Klimtovy Judity, která je verzí známého obrazu z vídeňského muzea Belvedere z roku 1901, starosta uváděl například obrazy od Chagalla.
Obdobné úvahy tehdy italské ministerstvo kultury označilo za pokus o žert a nátlak na vládu, aby zvýšila dotace obcím. Ačkoliv jsou obrazy ve vlastnictví města, tak rozprodeji muzejních sbírek brání zákony.
jkh ank
ZLATOVNA .CZ