Ve sbírkách muzea v Sokolově jsou hornické betlémy i betlém vězeňkyně ze Svatavy
Sokolov 5. prosince (ČTK) - Muzeum v Sokolově letos připravilo výstavu netradičních betlémů. Ve vitrínách sokolovského zámku jsou vystavené několikapatrové hornické betlémy i dioráma s cínovými figurkami, které jsou typické pro těžařskou oblast Sokolovska. Součástí muzejní expozice je i vzácný betlém vyrobený vězeňkyní koncentračního tábora ve Svatavě, řekl dnes ČTK ředitel sokolovského muzea Michael Rund.
Sbírka sokolovského zámku čítá několik desítek betlémů a dioramat s vánoční tematikou. Jsou vyrobené z různých materiálů, od dřeva, keramiky, papíru až po kukuřičné šustí či sklo. Nejstarší pochází z konce 19. století, mnoho z nich je z první poloviny 20. století, ale vystavené jsou i novodobé betlémy. Mezi nimi jsou například dřevěné, vyřezávané betlémy se sokolovskými motivy, jako je sokolovský zámek, evangelický kostel, bývalý klášterní kostel sv. Antonína Paduánského či těžařská věž.
Součástí sbírky s regionálními prvky je i mechanický hrací betlém, kde jsou kromě chlévu s Pannou Marií, Josefem a Ježíškem zobrazeni také horníci v dolech. Betlém byl vytvořen v první polovině 20. století, kdy na Sokolovsku převládala hlubinná těžba hnědého uhlí.
Raritou sokolovského zámku je papírový betlém zhotovený Slovinkou Nadjou Blaganje, která byla vězněna v pracovním táboře ve Svatavě. Autorka ho vyrobila z odpadové lepenky na Vánoce roku 1944 přímo v táboře. "Jsou tam skryté symboly. Vidíme tady asi Nadju, která kouká do chléva na Ježíška skrz zamřížované okno. Jsou tu i postavy v krojích, které jsou typické pro oblast Slovinska, kde právě bydlela," řekl ředitel. Betlém se do sokolovského muzea dostal v 60. letech, kdy ho přivezla sama autorka.
Výstava betlémů bude v sokolovském zámečku k vidění do 29. ledna.
bah kš
Pražský hrad oznámí podrobnosti o výstavě korunovačních klenotů
Praha 5. prosince (ČTK) - Pražský hrad dnes oznámí, kdy a kde vystaví české korunovační klenoty. Už dříve uvedl, že vzácné historické artefakty vystaví na mimořádném místě. Mohou být vystaveny pouze v areálu Pražského hradu, dříve to bylo třeba ve Vladislavském sále nebo v katedrále svatého Víta. Oznámen by dnes měl být také výsledek průzkumu Svatováclavské koruny.
Klenoty jsou dlouhodobě uschovány v relikviáři v Korunní komoře v kapli svatého Václava ve svatovítské katedrále. Vyjmout je lze pouze za situace, kdy se sejde všech sedm klíčníků. Těmi jsou prezident a premiér, předsedové obou komor Parlamentu, pražský arcibiskup, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor. Pražský hrad minulý týden uvedl, že letos v říjnu byly korunovační klenoty z Korunní komory krátkodobě vyjmuty.
České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem v dalším roce.
Svatováclavská koruna měla od počátku charakter veřejnoprávní. Nebyla osobním majetkem krále, ale patřila celé zemi prostřednictvím jejího nebeského patrona. Stala se vtělením české státnosti a po staletí udržovala vědomí o svébytnosti českého království mezi ostatními evropskými státy. Ač korunovační klenoty vlivem historických okolností měnily místo svého uložení, do Prahy se vždy vracely na korunovaci. Svatováclavská koruna byla naposledy použita ke svému účelu při korunovaci Ferdinanda V. v roce 1836.
Koruna je zhotovena ze zlata a obsahuje 96 drahokamů velkých rozměrů, většinou velmi vzácných. Do koruny byly doplňovány po celou dobu života Karla IV. tak, jak je císař postupně získával. Rozmístění drahokamů má hlubokou symboliku, kterou dnes podle odborníků už nelze zcela přesně rozklíčovat.
Posvátný charakter koruny umocňovala skutečnost, že šlo o korunu relikviářovou. Do křížku na jejím vrcholu byl údajně zasazen trn z Kristovy trnové koruny. Má to dokládat latinský nápis na koruně Hic est spina de corona Domini (Zde je trn z koruny Páně). Český král tak byl symbolicky korunován stejnou korunou jako Kristus; nikoli však Karel IV., neboť relikvie byla do zlatého křížku se safírovou kamejí v podobě ukřižovaného Krista vložena pravděpodobně až na sklonku Karlova života. V roce 2003 se údajně zjistilo, že relikvie v koruně není.
hrm snm
DALŠÍ ZPRÁVY
