Italská policie vystěhovala americkou kněžnu z unikátní vily v Římě
Řím 21. dubna (ČTK) - Italská policie vystěhovala kněžnu Ritu Boncompagniovou Ludovisiovou z unikátní vily v Římě, v níž je jediná známá dochovaná nástěnná malba manýristického malíře Caravaggia. Rodilá Američanka se pře s dalšími dědici o majetek po svém zesnulém manželovi, kterým byl kníže Nicola Boncompagni Ludovisi. Soud už dříve nařídil vilu v centru italského hlavního města prodat, nenašel se ale zatím kupec. Dům museli opustit i čtyři kněžniny psi a ukrajinská uprchlice, kterou v domě hostila. Další osud nemovitosti je teď nejistý, informovala agentura AP.
Policie ve čtvrtek vykonala nařízení soudu a ženu původem z Texasu vystěhovala, následně na hlavní bráně honosné rezidence vyměnila zámky. Boncompagniová Ludovisiová se pře s dalšími dědici svého muže, který zemřel v roce 2018, a to včetně jeho dětí z prvního manželství. Ostatní dědici si například stěžovali, že žena po vile organizuje placené prohlídky, aniž by jim odváděla část zisku. Kněžna se ale brání a tvrdí, že veškeré utržené peníze šly na opravu rozsáhlé nemovitosti, která byla postavena v 16. století. Dům podle odhadů potřebuje opravy za nejméně 11 milionů eur (258 milionů Kč).
"Zdá se mi absurdní, že musím takto opustit svůj dům, který mi byl v posledních 20 letech domovem," uvedla Boncompagniová Ludovisiová. Dodala, že podle závěti svého muže má právo v domě dožít.
Kvůli hádkám v šlechtické rodině, ze které pocházel například papež Řehoř XIII., známý zavedením gregoriánského kalendáře, soud už na začátku roku nařídil nemovitost prodat. Minimální cena byla původně stanovena na více než 400 milionů eur (přes devět miliard Kč), později ale klesla na méně než polovinu. Ani s touto "slevou" se však zatím vilu, která obsahuje řadu unikátních uměleckých děl, nepodařilo prodat.
Nyní třiasedmdesátiletá Američanka se provdala za knížete Nicolu Boncompagniho Ludovisiho v roce 2009. Byla jeho třetí manželkou. V USA pracovala jako herečka, modelka a moderátorka a byla původně provdaná za republikánského kongresmana Johna Jenrettea.
jkh jrm
Muzeum v Hodoníně slaví 100 let, plánuje obnovu expozice o TGM
Hodonín 20. dubna (ČTK) - Masarykovo muzeum v Hodoníně dnes zahájilo výstavu, která připomíná 100 let od jeho založení. Návštěvníci si na ní mohou prohlédnout i stříbrné mince ze 13. a 14. století, které se vystavují jen při speciálních příležitostech, řekla ČTK ředitelka muzea Irena Chovančíková. Muzeum podle ní plánuje renovaci výstavy o prvním československém prezidentovi Tomáši Garriguovi Masarykovi.
"Tyto mince byly nalezeny v roce 1957 při stavbě bytů. Vystavují se velmi málo. Dále máme připravené zajímavé archeologické nálezy z plošného výzkumu náměstí, ukázky zbraní, keramiky nebo etnografických sbírek. Je to takový výběr toho nejlepšího," sdělila Chovančíková. Stoletou historii muzea podle ní připomenou také besedy nebo speciální programy pro děti.
Muzeum sídlící v prostorách barokního zámečku ročně navštíví kolem 10.000 lidí. Nejvýznamnějšímu hodonínskému rodákovi Masarykovi se věnuje stálá výstava. "Expozice je dobře a komplexně udělaná, ale nutně vyžaduje obnovu. Byla otevřená v roce 1997. Neodpovídá současnému stavu poznání a moderním technologiím," uvedla ředitelka. Muzeum podle ní již požádalo o dotaci na obnovu expozice.
První pokusy o založení muzea v Hodoníně spadají do počátku 90. let 19. století, do doby sílícího českého národního uvědomování. Činnost jeho předchůdce, Společnosti Slovenského muzea, přerušila první světová válka, a tak muzeum oficiálně vzniklo až v roce 1923. Zaměřovalo se na výzkum a dokumentaci života obyvatel moravsko-slovenského pomezí i na propagaci Masarykova života a díla.
Nacistická okupace vedla k paralyzování činnosti spolku. Válka a později únorový převrat v roce 1948 znamenaly konec veřejné prezentace Masarykovy osobnosti a jeho myšlenkového odkazu. V období komunismu se muzeum muselo přeorientovat na dokumentování dějin dělnického hnutí a problematiku československé vzájemnosti. Muzeum se mnohokrát stěhovalo, měnilo názvy i koncepce. Vítanou změnou byl porevoluční návrat k původnímu zaměření a také oprava barokního zámečku v 90. letech, kde muzeum našlo vhodné prostory.
Masarykovo muzeum v Hodoníně je příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. Vedle pracoviště v Hodoníně spravuje také Vlastivědné muzeum v Kyjově, Městské muzeum ve Veselí nad Moravou a Slovanské hradiště v Mikulčicích.
klv dvd