Nová publikace přináší ucelený pohled na olomoucké knížectví Přemysla Otakara I.
Olomouc 27. ledna (ČTK) - Pohled na období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201 až 1212 přináší nová publikace olomouckého historika Pavla Šlézara. Na základě písemných pramenů a nových archeologických nálezů na území města a jeho okolí mapuje období, kdy se Přemysl Otakar I. tituloval jako olomoucký či moravský kníže. Kniha vznikla při výzkumné činnosti Národního památkového ústavu (NPÚ), informovala ČTK mluvčí olomouckého pracoviště Sandra Kolářová.
"Publikace z pera Pavla Šlézara vznikla jako výsledek dlouhodobého výzkumu období počátku 13. století, které bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku," uvedla Kolářová.
Autor, který působí na katedře historie olomoucké filozofické fakulty, sleduje v publikaci s bohatou obrazovou přílohou příčiny i důsledky proměn Olomouce na počátku 13. století, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě. "Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu na Václavském návrší do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled nedávno objeveného druhého hradu v Olomouci - Nového Hrádku na Michalském návrší. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královského město," doplnili zástupci NPÚ.
Publikace představuje také opory panovnické moci na venkově a věnuje se vzniku nových trhových center, jakým bylo litovelské Staré město. V knize jsou prezentovány i nejnovější archeologické objevy a nálezy a zúročují se v ní poznatky z půl století trvající systematické záchrany archeologických nálezů na ploše olomoucké městské památkové rezervace.
Odborníci například v Olomouci v posledních letech prováděli záchranný archeologický průzkum kvůli výkopovým pracím při rekonstrukci vodovodu podél jižního a západního průčelí chrámu svatého Mořice, v jehož okolí bylo již v minulosti zaznamenáno osídlení z pravěku i středověku. Cenné informace přinesly odborníkům také například archeologické výzkumy na nádvoří filozofické fakulty v Křížkovského ulici, při rekonstrukci ulice 1. máje či na Václavském návrší v souvislosti se stavbou Arcidiecézního muzea.
Olomoucká pobočka NPÚ zajišťuje většinu archeologických výzkumů, které jsou součástí městských investic.
ftv ptd
Eurozóna by podle činitele ECB neměla využívat euro jako zbraň
Riga 26. ledna (ČTK) - Eurozóna by neměla využívat jednotnou evropskou měnu jako zbraň v mezinárodních konfliktech, protože by to mohlo snížit její atraktivitu. Řekl to dnes šéf italské centrální banky Fabio Panetta, který je členem Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB). Jeho prohlášení přichází v době, kdy Evropská unie zvažuje konfiskaci ruských státních aktiv, uvedla agentura Reuters.
Představitelé Evropské unie už řadu měsíců diskutují o tom, zda by se zmrazená ruská aktiva, včetně rezerv ruské centrální banky, neměla zabavit a použít na financování obnovy Ukrajiny. Někteří činitelé však vyjadřují obavy, že negativní důsledky takového postupu, například odvetná opatření ruské vlády a ztráta důvěry v evropská aktiva, by mohly výrazně převážit nad jeho přínosy.
"Používání měny jako zbraně nevyhnutelně snižuje její atraktivitu," uvedl Panetta, aniž se přímo zmínil o Rusku. "Tato moc se musí využívat uvážlivě," dodal.
Evropská unie, Spojené státy, Japonsko a Kanada v roce 2022 v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 300 miliard dolarů (téměř sedm bilionů Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Odpůrci konfiskace ruských aktiv varují, že by tento krok mohl vést k odlivu zahraničních investorů, kteří by se začali obávat o bezpečnost vlastních investic.
Válka na Ukrajině podle Panetty už vedla k růstu významu čínského jüanu na úkor jiných měn, protože velká část ruského zahraničního obchodu se nyní realizuje právě v jüanech.
"Čínské úřady otevřeně podporují roli jüanu na globální scéně a povzbuzují jeho využívání v jiných zemích, včetně těch, na které mezinárodní komunita po invazi na Ukrajinu uvalila sankce," uvedl Panetta. Dodal, že jüan v důsledku toho vystřídal euro na pozici druhé nejpoužívanější měny při financování zahraničního obchodu.
pmh spr
DALŠÍ ZPRÁVY
