2013 - b.k. - Svatováclavské dukáty - 10 dukát Ag

Brandýský zámek v létě otevře opravené zahrady a skleník, opraví i zámeckou zeď

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (u Prahy) 21. února (ČTK) - V Brandýse nad Labem v létě skončí rozsáhlá revitalizace zámeckých zahrad, se kterou město začalo loni. Její součástí je zejména obnovení zámeckého skleníku do historizující podoby, výsadba stromů a keřů, zpevnění bastionu, na kterém bude později opět vybudován altán. Investice za více než 34 milionů korun hradí město z většiny evropskou dotací. Letos má opravou projít i část zámecké zdi, pro kterou město minulý týden vybralo společnost Pracom. Zeď opraví za 11,9 milionu korun, řekla dnes ČTK za město Kateřina Stránská. "Práce na opravě jihovýchodní zdi začnou, jakmile se sepíše smlouva a dovolí to klimatické podmínky," řekla Stránská. Zhruba 160 metrů dlouhou zeď, která je zejména zničená deštěm a v některých místech kořeny stromů, budou dělníci sanovat. Počítá se i s obnovením vstupu do zahrady v zámecké zdi. Další práce na úpravě zahrady podle Stránské běží podle plánu, skleník restaurátoři opravují podle dobových fotografií, město ho chce v budoucnu využívat i pro pořádání společenských akcí. "V následujících týdnech by měla přijet střecha na skleník. V zahradách se bude dosazovat a restaurátoři právě opravují pískovcovou kašnu," dodala Stránská. V předzámecké části Plantáž jsou od podzimu rovněž nové herní prvky. Renesanční zámek Brandýs nad Labem, který leží na levém břehu Labe, sloužil jako letní sídlo císaře Rudolfa II. Zámecká zahrada byla založena pro císaře Ferdinanda I. roku 1563. Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav převzalo zámek od státu do správy v roce 1995. První březnový víkend se na zámeckém nádvoří uskuteční setkání více než 50 řemeslníků z celého Česka. Akce nazvaná Tajemství zaniklých řemesel se koná po tříleté pauze způsobené pandemií koronaviru. Představí se na ní například kováři, řezbáři, tesaři, sedláři nebo přadleny. dkl kš

Hrad po opravě vzduchotechniky znovu po týdnu zpřístupnil Obrazárnu

Praha 20. února (ČTK) - Pražský hrad dnes znovu pro návštěvníky otevřel svou Obrazárnu. ČTK to sdělil mluvčí Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vít Novák. Obrazárna s díly starých mistrů byla uzavřena od 13. února kvůli závadě na vzduchotechnice, která je pro vystavování vzácných děl nezbytná. Po delší době se první návštěvníci mohli do výstavních sálů podívat letos 1. ledna. "Po úspěšně dokončené opravě vzduchotechniky v Obrazárně Pražského hradu je již v tomto objektu obnoven návštěvnický provoz v plném rozsahu," uvedl dnes Novák. Historie Obrazárny Pražského hradu sahá až k rudolfinským sbírkám. Ve svém souboru má díla malířů, jako jsou Tizian, Rubens, Tintoretto, Veronese nebo Cranach. Obrazárna vždy patřila k návštěvnickým lákadlům Hradu. Od roku 2019, kdy se v ní rozbila klimatizace, byla zavřená. Prostor patřil k těm, kde bylo stálé klima nutné pro staletí stará díla, která potřebují stabilní vlhkost a teplotu. Hrad uváděl, že připravil projekt na rekonstrukci Obrazárny, s epidemií covidu-19 ale přišly ztráty příjmů z cestovního ruchu, které přípravy zbrzdily. Obrazy byly umístěny v depozitáři, až loni v létě se otevřela výstava v Císařské konírně, která ukázala asi polovinu děl z Obrazárny. Tehdejší vedoucí odboru kultury Správy Pražského hradu (SPH) Václav Beránek uváděl, že kvůli nedostatku peněz není jisté, kdy bude Obrazárna otevřena. Drastický propad tržeb z turistického ruchu podle něj znemožnil opravu klimatizace, která by stála přibližně 50 milionů korun. Ve vedení SPH skončil koncem října její dlouholetý ředitel Ivo Velíšek, Beránkův nadřízený. Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář výkonem funkce ředitele SPH dočasně pověřil ředitele administrativní sekce KPR Jana Nováka, kterého následně doporučila ke jmenování do funkce výběrová komise. Koncem roku se rozhodlo o zpřístupnění Obrazárny od 1. ledna. Obrazárna Pražského hradu je jedna z nejstarších kontinuálně existujících tuzemských uměleckých sbírek, v novodobé podobě byla otevřena v roce 1965. Kolekce evropského malířství zahrnuje díla starých mistrů německé a nizozemské renesance, italské renesance a manýrismu i umělců středoevropského a holandského baroka. hrm rot