Mince a bankovky číslo 04/10

Písecké muzeum otevřelo výstavu Dálnicí do pravěku, o nálezech ze stavby D4

Písek 14. ledna (ČTK) - Prácheňské muzeum v Písku ode dneška představuje část nálezů, které v posledních dvou letech našli archeologové při rozsáhlém výzkumu v místech stavby dálnice D4 na území jižních Čech. Jde o nálezy, které dokládají osídlení v okolí Čimelic a Mirotic dávno před naším letopočtem, řekla ČTK Klára Koubová z muzea. Návštěvnici uvidí desítky keramických a kovových předmětů, jako jsou přesleny používané při tkaní, bronzové oděvní spony, jehlice, náramky nebo mince, seznámí se také s metodami archeologické práce. Výstava Dálnicí do pravěku bude otevřená do 2. února. Ukázky nálezů ze záchranného archeologického výzkumu D4 jsou podle Koubové vystavené poprvé. Jeho terénní část už skončila, pokračuje zpracování nálezů. Výzkum celé dálnice zastřešuje Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, výstava v krajském městě je plánovaná na rok 2026. Prácheňské muzeum se v lednu kvůli této výstavě otevírá mimořádně. "Archeologové jsou v muzeu přítomní v zimě, od března budou zase v terénu," uvedla Koubová. Dostavba 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem začala předloni v červnu. Jde o první stavbu dálnice formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru, takzvaný projekt PPP (Public Private Partnership) v České republice. Náklady budou zhruba deset miliard Kč bez DPH. Firmy zároveň modernizují 16 kilometrů už zprovozněných částí dálnice. V provozu má být celá D4 v prosinci 2024. Na jihočeské části stavby dálnice archeologové zkoumali 12 lokalit. Podle archeologa Tomáše Hiltschera z Prácheňského muzea to je v jižních Čechách jeden z největších archeologických výzkumů v posledních desítkách let. "Nicméně v rámci stavby dálnice jde řádově pouze o promile zasaženého území," uvedl na webu muzea. Zkoumané byly lokality, kde měli lidé kdysi svá obydlí. Nálezů tam byly desítky tisíc, od keramiky, přes kovové předměty, po tři hroby. Většina je z doby železné. "Tři zkoumaná sídliště náležela do doby halštatské, tedy sedmé až šesté století před letopočtem. Na jednom sídlišti potom lidé žili někdy od druhého století před naším letopočtem do prvního (století) po Kristu. Zajímavé je, že se nám podařilo zachytit pouze minimum nálezů z mladších období," uvedl Hiltscher. Na terénní části výzkumů se podílely desítky lidí, včetně brigádníků. Různé specializované analýzy provádí Jihočeská univerzita a Archeologický ústav v Praze. vst ptd

Výstavu sester Válových v Kutné Hoře doprovodí publikace

Kutná Hora 13. ledna (ČTK) - Výstavu malířek Květy a Jitky Válových v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře doprovodí publikace, která představí širší souvislosti celého projektu. Její křest je plánován na 28. ledna spolu s uvedením knihy Marcely Pecháčkové Jitka Válová: Byly jsme dvě malý hovna ve vysoký trávě. Události bude předcházet série komentovaných prohlídek aktuálních výstav, informovala dnes ČTK Alena Sedláčková z galerie. Důležitou součástí expozice jsou ukázky z pozůstalosti sester Válových. Část těchto prací galerie zpřístupnila na portálu sbirky.gask.cz, celkem je tam 400 děl. "Veřejnost tak může nahlédnout například do skicáku Květy Válové z kladenské Poldovky, do série litých kreseb nebo do grafických matric. Jedná se o čtvrtinu děl z pozůstalosti, která byla v roce 2021 darována do sbírek galerie," uvedla Sedláčková. Expozice Cesta předurčená osudem začala loni v listopadu a potrvá do 19. března. Je koncipována jako symbolická pouť rozčleněná do 12 tematických okruhů, jejichž prostřednictvím mohou návštěvníci poznat na monumentálních plátnech i na drobných kresbách, skicách a grafikách procítěnou výpověď autorek o dramatu i intimitě lidského bytí. Seznámí se s počátky tvorby sester z doby, kdy byly totálně nasazeny v kladenské Poldovce za druhé světové války, ale i s pracemi z pozdějších období. Květa (1922 až 1998) a Jitka (1922 až 2011) Válovy patřily mezi významné osobnosti českého umění od konce 50. let minulého století. Jejich tvorba je mimo jiné spojená se zobrazováním těžkého údělu člověka, a to třeba prostřednictvím výjevů z kladenského průmyslového prostředí. Do architektury se vepsaly vitrážemi, nástěnnými malbami, mozaikami a reliéfy v Praze, Kladně, Ostravě a Berouně. Po roce 1989 sestry Válovy vystavovaly i v zahraničí, například v Manchesteru či New Yorku. khj hj