Nálezce velkého pokladu ze 17. století u Jevíčka dostane od kraje 560.000 Kč
Pardubice 19. dubna (ČTK) - Nálezci pokladu stříbrných a zlatých mincí ze 17. století, který byl zakopaný u obce Vysoká u Jevíčka na Svitavsku, zaplatí Pardubický kraj 560.000 korun. Jde o největší známý a dochovaný poklad mincí z tohoto období na historickém území Moravy. Částku ještě musí schválit v červnu zastupitelé, uvedl kraj v tiskové zprávě.
"Zákonné nálezné se vypočítává maximálně jako hodnota drahých kovů, což může být pro nálezce demotivační, rozhodli jsme se v tomto mimořádném případu nálezce ocenit darem Pardubického kraje, který zohlední kulturně historickou hodnotu nálezu," řekl řekl náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).
Poklad nálezce objevil náhodou 8. července 2020. Našel v zemině rozryté divokou zvěří 227 mincí. Vše ještě téhož dne ohlásil archeologickému oddělení Regionálního muzea v Litomyšli, které hned zahájilo záchranný výzkum. Zapojili se i spolupracovníci muzea s detektory, kteří identifikovali dvě místa s největší koncentrací mincí.
Nakonec se povedlo shromáždit 7099 mincí. Nejstarší byl polský půlgroš Vladislava II. Jagella z let 1431 až 1434. Drtivá většina mincí pochází z konce 16. století až z 60. let 17. století. Nejmladší mince jsou z roku 1671. Nález obsahoval obchodní i běžné oběhové mince.
Dukáty a tolary měly velkou kupní sílu, obyčejný člověk s nimi přišel do styku málokdy. Pocházejí většinou ze severní Itálie, Nizozemska, Německa. Zlatých dukátů bylo 12, stříbrných tolarových mincí 36, půltolarových 12. Většinu pokladu pak tvoří drobné mince používané k běžnému platebnímu styku. Pocházejí především z českých a rakouských zemí.
"Celkově by se v 17. století dalo za tento poklad koupit buď přibližně 25 tažných koní nebo 70 krav, 280 ovcí či 1500 hus. Poklad se stal součástí sbírek Regionálního muzea v Litomyšli. V současné době je ještě zpracováván v Moravském zemském muzeu v Brně a brzy o něm vyjde kniha," uvedla Zuzana Nováková z tiskového odboru kraje.
jlc kš
Archeologové začali v centru Staré Boleslavi se záchranným průzkumem
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (u Prahy) 19. dubna (ČTK) - Ve Staré Boleslavi pracují archeologové na Mariánském náměstí a u Staroboleslavské brány na záchranném průzkumu. Rozhodli o něm po odkrytí části silnice v místě, ve kterém město chtělo začít s opravou kanalizace. Práce jsou kvůli průzkumu pozastavené. Průzkum může město vyjít až na pět milionů korun, uvedl dnes starosta Robert Pecha (Vy jste město).
"Původně to vypadalo, že výkop bude v místech, kde již archeologové kdysi pracovali. Vede ale trochu jinde a archeologové to musí prozkoumat," řekl Pecha. Zatím podle něj není jasné, jak dlouho výzkum potrvá. "Podle informací od archeologů to může být od tří do pěti měsíců," doplnil.
První výsledky by podle Karla Říhy z Archeologického ústavu mohli mít archeologové za dva až tři týdny. Najít by mohli například keramiku, kosti, vypálenou hlínu, kovy a mince.
"Začali jsme, takže zatím sbíráme recentní povrch, rozměřujeme sondy a vykopáváme staré sítě, abychom se dostali k těm původním středověkým situacím," řekl Říha. Na místě podle něj pracuje zhruba 12 lidí, narazili už i na staré sondy z dřívějších výzkumů. "V zadní části směrem k Mariánskému náměstí je šesti až sedmimetrový úsek netknutých středověkých vrstev," doplnil Říha.
Trvání výzkumu podle něj závisí i na hloubce, do které se budou archeologové dostávat. V okolí brány a v Šarochově ulici, kde dřívější průzkumy odhalily příkop, se podle něj může hloubka středověkých souvrství blížit ke třem metrům.
Podle ředitelky staroboleslavského informačního a kulturního centra Zdeňky Tiché patří Stará Boleslav k nejstarším lokalitám v Česku. "Přemyslovské hradiště zde stálo už kolem roku 900, je tedy jasné, že když se někde začne se stavebními pracemi, budou místo prozkoumávat archeologové, první práce začaly už v 90. letech," řekla Tichá.
Na staroboleslavském Mariánském náměstí měla na začátku dubna začít oprava kanalizace. Práce budou moci znovu začít až po skončení průzkumu.
dkl dr
DALŠÍ ZPRÁVY
